RECENZE: Michal Hrůza v knize sice nelže, ale je roztěkaný, neuspořádaný

Anotace na obálce lákající na „jedinou autorizovanou knihu Michala Hrůzy“ by teoreticky mohla znamenat, že vyšel definitivní knižní portrét známého zpěváka a hitmakera. Ve skutečnosti jde ale o počin, který zůstal na půli cesty.

Formát knižního rozhovoru je vděčný a sejdou-li se při jeho vzniku dva letití kamarádi, jako v případě Michala Hrůzy a Petra Vydry, herce, stand-up komika, spisovatele a scenáristy, je teoreticky polovina práce hotová. V případě knihy Nebudu ti lhát to bohužel platí doslova – v této podobě bohužel působí jako nedodělek.

Dosavadní životní dráha Michala Hrůzy byla poměrně bohatá na četné karamboly, ať už to byl dril a šikana na vojenské střední škole, trable v milostném životě nebo vyhazov z kapely Ready Kirken, jíž byl frontmanem a výhradním autorem hudby i textů, nebo vážný úraz, po němž byl téměř dva týdny v kómatu.

To všechny by se slušelo probrat skutečně do hloubky, soustředěně, citlivě, vyhýbat se bulvárním senzacím. Toho ale dvojka Vydra a Hrůza bohužel nebyla schopna.

Povídání těká, cyklí se, Hrůza některé věci opakuje stále dokola a Vydra bohužel jeho místy velmi neuspořádaný tok řeči nedokáže usměrnit a spíše jen glosuje, přitakává nebo tu a tam něco podotkne.

Nebudu ti lhát

40 %

Michal Hrůza, Petr Vydra

Universum, 2022, 159 stran

Chtělo to zkrátka pečlivější redakční práci, která by text učesala, zhutnila, opravila chyby typu zesilovač „Marschall“, kytarový „rif“ a dala pozor na to, aby se z producenta a zvukaře Petra Slezáka o pár odstavců dále nestal Milan Slezák, což je mimochodem úsměvná minela pro zasvěcené. Milan Slezák je totiž polovina v jistých kruzích dobře známého hudebně-publicistického dua Jan Šída & Milan Slezák.

A mimochodem, je poněkud úsměvné, když zadní obálka slibuje „unikátní fotografie z Michalova rodinného archívu“, z čehož je ve výsledku fotka z občanského průkazu a snímek s trofejí z přeboru v rádiovém orientačním běhu.