RECENZE: Langmajerův Opičák není maskulinní hovado, jen veze Mrchu v autě

Pro americkou kulturu zásadní motiv cesty a cestování, ideálně tedy autem po jedné z mnoha zdejších legendárních dálnic, využil ve své hře Cesta k vodopádům dramatik Lee Blessing. Dílo současného zaoceánského autora od března uvádí v české premiéře pražské Divadlo Ungelt.

Diváci se tak přenesou do současnosti amerického Středozápadu, kde zrovna po mezistátních dálnicích č. 90 a 94 projíždí auto s docela nezvyklou posádkou. Za volantem sedí muž středního věku. Spisovatel, který sice má za sebou několik karambolů, přesto zatím životem proplouvá bez problémů, patrně i díky předchozímu idylickému dětství.

To rozhodně neprožila jeho nevlastní brzy osmnáctiletá dcera, kterou se nyní možná trochu proti její vůli rozhodl vyvézt. Jednak jí chce ukázat idylická místa, po kterých jej vozili jeho rodiče, jednak trochu vynahradit vlastní selhání stojící za čerstvě rozpadlým svazkem s její matkou. 

Vztah obou pasažérů je tedy právě na bodu mrazu, snad i proto určil dramatik Blessing postavám pouze posměšná jména, kterými se vzájemně během jízdy častují. On je prostě Opičák, ona zas jedině Mrcha. Ač tedy dívka zpočátku svému bývalému otčímovi jen nadává a káže mu obrátit se zpět, divákovi brzy dochází, že ve skutečnosti se hned vrátit nechce.

Relativně rafinovanou hru postavenou čistě na dialozích zde zrežíroval Michal Dočekal. Současný umělecký šéf Městských divadel pražských se tak do Ungeltu vrací po jednadvaceti letech, kdy zde režíroval Miroslava Etzlera a Zuzanu Bydžovskou v komedii Na ocet.

Nejen hubatá holka

Cesta k vodopádům je zcela jiného ražení, ovšem opět zde celý večer stojí a padá s hereckým obsazením. Ungelt navázal na čerstvě osvědčenou spolupráci s Jiřím Langmajerem; do již třetí zdejší inscenace se známým hercem ovšem obsadil mladou Anežku Šťastnou. Herečka dosud známá z bočních projektů souboru Pomezí či alternací na dalších pražských scénách zde dostala velkou šanci a zhostila se jí skvěle. 

Mrchu už od začátku divákům servíruje jako komplikovanou osobnost, jejíž tajemství diváka udržuje ve střehu po celý večer. Od prvních okamžiků je jasné, že nejde jen o hubatou holku, která si na otčímovi vybíjí vztek za zlomenou matku. Šťastné přitom k vyjádření vnitřní síly postavy často stačí jen mimika očí a gesta.

Cesta k vodopádům

75 %

Divadlo Ungelt

premiéra 5. března 2022

režie: Michal Dočekal

hrají: Jiří Langmajer, Anežka Šťastná

Langmajer pak svého „muže 21. století, který odmítá koncept toxického maskulinního hovada“ (jak trefně píše dramaturg Pavel Ondruch v programu) pojal taktéž přesně. V postavě na jednu stranu snoubí provinilce, který chce vše napravit, na tu druhou ale někoho, „kdo má svá práva“, jak často opakuje, když omlouvá svá selhání.

Skvěle zahraná komplexnost obou postav vytváří střet, který vystačí na celý večer, kde jen motiv volantu a plátno s nazpátek utíkající cestou působí zbytečně popisně.