Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNejvíce uprchlíků eviduje pojišťovna v Praze, zhruba 39 000. Dalším v pořadí byl Jihomoravský kraj – zhruba 15 000 uprchlíků, třetím pak Středočeský kraj – zhruba 14 000 osob. Zdravotní pojištění mohou v ČR získat ti, kteří mají vízum o strpění. Novinářům to dnes řekl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. VZP je největší zdravotní pojišťovnou v zemi.
„Zvládnutí situace je naše absolutní prioritou a povinností,“ sdělil Kabátek. Náklady se podle něj budou pohybovat okolo 1,5 miliardy korun za rok na 100 tisíc registrovaných uprchlíků. „VZP je připravená v rámci svých rezerv krýt veškeré náklady spojené s péči o ukrajinské uprchlíky,“ doplnil ředitel.
Ředitel dále ubezpečil, že situace nebude mít vliv na české pojištěnce. „Pracujeme na tom, aby byla zátěž, která bude směřovat zejména do primární péče, přesměrována do nemocnic a chceme najít takový systém řešení, který v žádném případě nesníží přístup českých klientů zdravotních pojišťoven ke zdravotním službám,“ uvedl Kabátek.
Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (zkráceně KACPU) je aktuálně v provozu 18 a to v 17 městech po celé republice. Samotná VZP provozuje 91 mobilních pracovišť v těchto centrech, v 15 z nich v nonstop režimu. Zde uprchlíci obdrží, kromě jiných potřebných dokumentů, i náhradní průkaz pojištěnce VZP. Ten zaručuje bezplatnou péči ve stejném rozsahu jako má občan ČR.
Průkaz platí pouze na našem území a doba platnosti je shodná s dobou platnosti uděleného víza, nejčastěji se jedná o jeden rok. K získání je kromě zmíněného víza o strpení potřeba též e-mailová adresa a možnost vytištění dokladu – tu lze nahradit chytrým telefonem a certifikátem v něm.
Pojištění není podmínkou, lékaři ošetří uprchlíky z Ukrajiny i bez něj |
Uprchlíci z Ukrajiny budou podle Svazu zdravotních pojišťoven pro zdravotní systém spíše krátkodobý problém. Většina z příchozích nemá zvýšená zdravotních rizika a dá se očekávat, že dospělí postupně vstoupí na pracovní trh. Svaz, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven, o tom minulý týden ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě.
Toto sdělení zaznělo i na briefingu VZP, mimo jiné s tím, že uprchlíků ve věku 50 a vyšším, kteří by potenciálně mohli vyžadovat více péče, je aktuálně z celkových zhruba 153 tisíc jen zhruba 15 tisíc. Nezanedbatelnou složkou jsou ale i děti, které musí chodit na pravidelné prohlídky. Dle ředitele Kabátka zatím není v plánu speciální finanční motivace pro pediatry.
Právě pediatři se bojí, že by situaci nemuseli zvládnout. „Když si vezmete, že v Česku je dnes kolem dvou tisíc pediatrů a museli by se časem starat o nějakých 100 tisíc dětí, tak to by každý praktik musel přijmout do péče 50 nových dětí. A to je utopie, to nejde, na to nejsou kapacity,“ uvedla pro iDNES.cz plzeňská praktická pediatrička a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková. Více jsme psali v textu z minulého týdne zde.
Sto tisíc dětí z Ukrajiny nezvládneme, shodují se čeští pediatři |
Obavy vyjádřil též Milan Kubek, předseda České lékařské komory. „Vzhledem k tomu, že většinu uprchlíků, kterým chceme pomáhat, tvoří ženy a děti, ale také nemocní lidé, bude potřeba zdravotní péče z jejich strany obrovská. Naše zdravotnictví čeká enormní zátěž,“ uvedl minulý týden.
VZP: Zvýšené náklady se vyřeší při zúčtování
Placení výkonů:Úhrady ambulantním přispěvovatelům:
|
Veškeré provedené hrazené služby uprchlíkům budou dle materiálu VZP pro novináře „uhrazeny v rámci standardních úhradových mechanismů“. Případné zvýšené náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb budou zohledněny při závěrečném vyúčtování. Případné navýšení záloh bude řešeno opět běžným způsobem na základě poskytovatele zdravotních služeb.
Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky i kvůli enormním nákladům způsobeným koronavirem téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší, tedy zhruba 430,5 miliardy. Z této částky bude tvořit státní příspěvek 127 miliard korun. Měsíčně za každého platí 1960 korun, od července by se částka měla snížit o 400 korun tak, aby celková částka dosahovala loňské úrovně státního příspěvku.
Proti tomu protestovala v otevřeném dopisu Česká lékařská komora (ČLK). V pátek vyzvala vládu, aby nesnižovala platbu za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění. Více peněz bude podle ní potřeba kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, ale také inflaci a pokračující epidemii koronaviru. Podobný krok navrhoval na Twitteru i bývalý poslanec a ministr financí Miroslav Kalousek, který nyní působí ve Správní radě VZP.
Ve zprávách na ČT1 slyším, že počet uprchlíků u nás může narůst až na 450 tisíc. To mmj. znamená vyšší výdaje veř.zdravotního pojištění o cca 16-17 mld.Kč/rok. To neříkám proto, že by mi to vadilo. Říkám to proto, že asi bude nezbytné přehodnotit výši platby za st.pojištěnce.
„Návrh ministerstva financí (na snížení či zastropování, pozn.red.) byl schválen vládou a bude se teprve projednávat ve Sněmovně. Zároveň se bude společně s tím řešit valorizace částky na příští rok. Pochopitelně se budeme přizpůsobovat situaci,“ uvedl Ondřej Jakob, mluvčí ministra zdravotnictví.
„Platby za státní pojištěnce narostou počtem pojištěnců, tedy těmi uprchlíky,“ uvedl pro portál iDNES.cz Václav Smolka, mluvčí vlády. „Podle mých informací v tuto chvíli debata o nesnižování platby neproběhla. Na druhou stranu si je vláda vědoma šíře dopadů a musíme se s němi vypořádat, tedy nevylučuji, že může proběhnout. Zatím se tak ale nestalo,“ doplnil.
Podle ČLK jen samotný nárůst počtu pojištěnců skrze příchozí Ukrajince nebude stačit. Jako další důvody, proč by mělo do zdravotnictví v příštím roce směřovat více peněz, uvádí komora také pokračující epidemii koronaviru nebo rostoucí inflaci a zdražování energií, potravin nebo pohonných hmot. Ve zdravotnictví tak očekává oprávněný tlak na zvyšování mezd.
