Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvZatímco konflikt v Sýrii byl pro Čechy nečitelný, situaci na Ukrajině mnohem víc rozumí. „Změnilo se toho hodně. Uprchlická vlna z Ukrajiny je zcela jiná od té, kterou jsme zažívali v roce 2015 a 2016,“ řekl Novotný.
Vztah mezi ruskou agresí vůči Ukrajincům a úprkem z Ukrajiny je podle experta jasný. „V roce 2015 a 2016 ten vztah mezi situací v Sýrii a následnou vlnou uprchlíků byl velmi nejasný a řada lidí tomu konfliktu nerozuměla,“ vysvětluje. Jasnost současného konfliktu je tak podle něj mnohem větší.
V jiné situaci je podle Novotného Ukrajina i právně. Od roku 2017 nepotřebují její obyvatelé ke vstupu na území Evropské unie vízum. Rozdíl lze najít i ve složení příchozích uprchlíků. „V roce 2015 bylo více mladých mužů. Dnes je ta vlna z Ukrajiny úplně jiná,“ řekl Novotný.
Ukrajinci starší osmnácti let v zemi zůstávají. Ze země tak prchají zejména matky s dětmi. „Je to součástí naší psychiky, že ochotněji pomůžeme mladé ženě se třemi dětmi než muži ve stejném věku bez dětí,“ řekl Novotný. Roli hraje i historický kontext. „Máme soucit s oběťmi ruské agrese,“ vysvětlil.
V Česku se strhla vlna solidarity a na pomoc válečným uprchlíkům se ve sbírkách vybralo přes dvě miliardy korun, pro ukrajinské děti začaly vznikat malotřídky a večerní zprávy se budou tlumočit do ukrajinštiny. Vláda dokonce kvůli běžencům vyhlásila nouzový stav, aby zefektivnila péči o nově příchozí Ukrajince.
Ochota střední a východní Evropy pomoct prchajícím Ukrajincům experta na migraci překvapila. „Jsem příjemně překvapen,“ řekl k jejich otevřenosti.
Obrat v názoru na uprchlíky
Podle dosavadních odhadů OSN by mohlo do Evropské unie z války zmítané země utéct až pět milionů lidí. Za reálný odhad to považuje i Novotný. Denně přijíždí do evropských zemí 100 tisíc až 150 tisíc Ukrajinců.
Země střední Evropy po začátku války na Ukrajině změnily svůj názor na uprchlíky. Mnozí politici přitom v minulosti měli na odmítání migrantů založené i volební programy. Náhlému obratu, který lze v posledních dnech pozorovat, tak některé země západní Evropy nerozumí. To expert na migraci vysvětluje historickým kontextem, který Česko na rozdíl od Západu má.
„Západní Evropa příliš nechápe historickou zkušenost, kterou my máme,“ vysvětluje Novotný. Soucit s oběťmi ruské agrese je podle něj pro Čechy automatický.
Zůstat v Česku by mohla až polovina lidí
Novotný poznamenal, že se absorpční kapacita v posledních týdnech zmnohonásobila. „Pro srovnání – v roce 2020 udělilo Česko asi 110 pozitivních rozhodnutí o azylu. Teď máme už 200 tisíc lidí, kteří přišli během tří týdnů,“ vysvětlil.
Jako hlavní problémy vidí Novotný kapacity škol a ubytování. Kolik Česko dokáže uprchlíků celkem pojmout, se bude podle Novotného odvíjet podlet toho, jaký standard země Ukrajincům zajistí. Řešením bude i zařádat Evropskou unii o pomoc. „Můžeme se bavit o formách pomoci. První formou by byly finanční dávky českému státu,“ řekl Novotný.
Česko žádalo EU o moduly pro uprchlíky, odpověď zatím nemá. Kraje tipují místa |
V Česku může podle odhadů zůstat až polovina příchozích. S tím souhlasil i Novotný. Může to podle něj ale být i méně. Důvodem je podle něj to, že přichází hlavně matky s dětmi. „Jejich manželé na Ukrajině bojují a většina žen by radši byla se svými rodinami,“ vysvětlil. Dodal, že bude záležet i na tom, v jakém stavu budou po bojích ukrajinská města.
Největšímu přílivu běženců čelí státy sousedící s Ukrajinou. Nejčastějším cílem je Polsko, do kterého od začátku ruské invaze přišlo téměř 1,7 milionu uprchlíků. Do České republiky zatím dorazilo odhadem kolem 200 tisíc lidí a 90 tisíc z nich se již stihlo zaregistrovat na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech.
Kraje už však hlásí, že ubytovací kapacity začínají docházet a ministerstvo obrany zvažuje vybudování armádních stanových městeček.
