Sopranistka Simona Šaturová a dirigent Václav Luks se souborem Collegium 1704 v...

Sopranistka Simona Šaturová a dirigent Václav Luks se souborem Collegium 1704 v Rudolfinu | foto: Petra Hajská

GLOSA: Duše na rozbouřeném moři. Na Myslivečka pozval aspoň koncert

  • 1
Premiéra filmu Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi s Vojtěchem Dykem v titulní roli byla z letošního podzimu posunuta na příští léto. Něco ze soundtracku zaznělo aspoň na koncertě souboru Collegium 1704.

Náš soubor dobových nástrojů, jenž si vypracoval mezinárodní renomé, k snímku natočil hudbu, dirigent Václav Luks byl navíc poradcem režiséra Petra Václava. Na koncert, původně načasovaný k premiéře filmu, zařadil Luks instrumentální i vokální ukázky z Myslivečkových oper Demetrio a Ezio, jež zazní i ve filmu.

Mysliveček, syn pražského mlynáře, se jako mladík vydal do Itálie, kde mu začali přezdívat Il Boemo. Podařilo se mu dostat se mezi žádané autory oper, které přirozeně tvořil podle dobových standardů - tak třeba děj je zasazen do dávných časů a vznešené společnosti králů a vojevůdců - ale hudebně do nich vnášel i něco svého. Předehry k oběma operám naznačují důmyslnou práci s hudebními nástroji a snahu o navození dramatické atmosféry, nikoli jen zběžný úvod.

Dvě árie z Demetria zazpívala sopranistka Simona Šaturová, stálice zdejšího hudebního života uplatňující se i ve světě, která od počátku kariéry mohla stavět na příjemně zakulaceném, stříbřitě zbarveném, lehkém hlasu a spolehlivé koloraturní technice. Virtuozní pasáže měly i tentokrát rychlost a švih, zvláště v druhé árii, v níž je bolavá lidská duše připodobněna k bárce na rozbouřeném moři. 

Nicméně Mysliveček počítá i s jinými vokálními prostředky a zvláště ve střední poloze jakoby se do zpěvaččina hlasu začala vkrádat šeď a ochablost či únava. I některé výšky byly ostřejší než by bylo dobré. Bylo to znát i ve slavné árii Bella mia fiamma, addio od W. A. Mozarta, která je známá v mnoha špičkových provedeních. Je možné, že některé role, jež paní Šaturová v minulých letech na jevištích zpívala, nejsou jejímu hlasu z dlouhodobého hlediska ku prospěchu...

Mozart byl v programu záměrně, s Myslivečkem ho nějakou dobu pojilo přátelství a od staršího kolegy se i leccos naučil. Vrcholem programu se stalo provedení Symfonie č. 38 zvané Pražská, jež poprvé zazněla v lednu 1787 při Mozartově první návštěvě Prahy. Václav Luks ji interpretuje s téměř divadelní dramatičnosti, která však nepůsobí jako prázdná teatrálnost. Precizní vypracování je samozřejmostí a hráčská virtuozita ozdobou. Dílo se v podání Collegia 1704 poslouchalo velmi dobře. Večer uzavřel přídavek rovněž od Mozarta, Simona Šaturová zazpívala slavné Alleluja z moteta Exsultate, jubilate.