Antopologie je jako řešení rébusů. Kosterní pozůstatky nám toho o člověku mnoho prozradí, říká ředitelka ústavu antropologie na Masarykově univerzitě Petra Urbanová. Proč tvar nosu závisí na klimatických podmínkách a co o nás vědci zjistí za několik set let?
S vaším týmem se vám podařilo zrekonstruovat podobu Jošta Lucemburského a barona Franze von der Trencka. Nakolik jsou rekonstrukce obličejů přesné? Záleží na tom, zda jde o forenzní vědu, nebo právě o analýzu historické osobnosti. Ve forenzní antropologii je rekonstrukce podoby pomocným prvkem při zjišťování totožnosti daného člověka. Není to identifikační technika, ale pomůže nám zjistit, o jaký typ osoby by mohlo jít v případě, že nemáme vůbec žádné další informace o kosterním nálezu.
U historických osobností je důvod rekonstrukce jiný. My daného člověka nechceme identifikovat. Víme, o koho jde, ale chceme jeho podobu přiblížit současné veřejnosti. V našich závěrech se netajíme tím, že je to pouze naše představa, jak mohl daný člověk vypadat. Nakolik jsme přesní, ani nelze ověřit. Jsou například známé pouze tři stylizované dobové obrazy Jošta Lucemburského. Nejznámější je však jiný jeho obraz, který ani není dobový a vznikl až o století později.
Jakýkoli savec, který žije v chladných oblastech, musí mít všechny vystupující části těla co nejmenší, aby neztrácel teplo. Naopak v teplých oblastech bývají části těla co nejdelší.
doc. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D.ředitelka ústavu antropologie
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
