Vydat se na delší turistický přechod hor, vícedenní putování na kole nebo několikatýdenní pěší pouť vyžaduje nejen chuť vydat se do neznáma, ale také dobré plánování. Kde se najíst, či napít aniž by vás to na měsíc dlouhé cestě zruinovalo? Jak si zajistit ubytování, když většina hotelů ubytovává minimálně na tři noci? Kde v horách sehnat pitnou vodu? Nebo kde si postavit stan aniž by mne vyhnal ochranář, či myslivec?
Asi každému se při putování někdy stalo, že potřeboval pomoct ve svízelné situaci. Znáte to – dojde vám jídlo nebo voda, promoknete na kost včetně spacáku a oblečení, ztratíte peněženku, rozbije se vám bicykl… V takovém momentě oceníte nezištnou pomoc od neznámých lidí. V anglosaských zemích se někdy používá termín „trail angel“, česky bychom řekli, že jde o jakési anděly nebo dobré duše, které vám pomůžou na cestě.
Nemusí ale nutně jít jenom o pomoc v nouzi, ale i o jakousi prevenci – nabídku, řekněme služeb, kterých lze využít na delší pouti. Mnohá taková dobrá duše nebo anděl to udělá z radosti a zadarmo, ale jistě lze ocenit i služby za mírný nebo symbolický poplatek, které jsou často „k nezaplacení“.
Jak se pomáhá v zahraničí
V zahraničí je takový koncept cenově přístupných služeb na mnoha místech a poutních cestách celkem běžný. Například na amerických dálkových trasách jsou to lidé, kteří bydlí v jejich blízkosti a poutníkům pomáhají. Ubytují vás u sebe doma, pomohou třeba zabalit batoh, nakoupí potraviny na další cestu, poradí vám zajímavá místa. Zážitkem pak může být tak zvaný zázrak na cestě (trail miracle), kdy třeba v potoce u cesty najdete vychlazené plechovky piv nebo coca-coly.
Čtenáři cestují: Knížka od Coelha ji inspirovala k pouti do Santiaga |
Kdo někdy putoval po evropských Svatojakubských cestách, jistě se setkal s turistickými ubytovnami, tzv. albergue. Jde o jednoduché a levné ubytování s palandami, které je podél stezky rozmístěno zhruba každých dvacet kilometrů.
Tady se můžete většinou ubytovat jenom pokud vlastníte poutní knížku, tzv. kredenciál, který je jakýmsi dokladem poutníka. V alpských zemích je populární síť horských chat, rovněž s levným ubytováním a slevami pro členy horských klubů.
Nový Zéland nabízí hustou síť levných samoobslužných turistických chat.
Skvělý systém levných chat funguje například na Novém Zélandu, kde je každá turistická chata svým způsobem přátelským místem. Síť chat je v této zemi poměrně hustá, úroveň vybavení a komfortu sice kolísá, nicméně vyjma několika málo skvěle vybavených chat je cena za nocování za hubičku. Za noc v chatě s postelemi s matracemi, zdrojem vody a toaletou dáte méně než 100 korun. Vychytaný tady mají systém toalet, tyto kadibudky fungují na přírodních procesech, jsou jednoduše udržovatelné a nezatěžují přírodu.
Na Novém Zélandu mají na dálkové trase Queen Charlotte Walk hezky vyřešený transport zavazadel. Ráno si sbalíte batoh, napíšete na něj kde budete spát a batoh vám pak převezou na toto určené místo, takže jdete zcela nalehko.
Jak to funguje v Česku
I v tak civilizované zemi, jako je Česko, může nastat situace, kdy vám na cestě dojde to nejzákladnější nebo budete marně shánět střechu nad hlavou. Sami jsme letos na jaře při přípravě nové trasy Středozemím Česka zjistili, že v jedné malé nejmenované jihočeské obci nemají lidé vodu. Prostě nám v horkém dni došlo pití, studánky nebo studny při cestě nebyly, a tak jsme několikrát (třikrát) neúspěšně požádali o vodu a teprve napočtvrté jsme uspěli. Těžko říci, co bylo důvodem odmítnutí, zda strach, nedůvěra nebo neznalost. Jakoby člověk, který žádá o vodu, byl nějaký podivín.
I takovouto osvěžovnu můžete potkat na Jižní stezce Via Czechia nedaleko Nových Hradů.
Blýská se ovšem na lepší časy – před lety u nás například vznikl v Rychlebských horách první samoobslužný bar a další taková místa se objevují i na jiných místech. Rovněž vzniklo několik samoobslužných opraven kol a některá informační centra začínají nabízet služby specifické pro poutníky.
U nás v Česku zatím chybí jednotný systém turistického ubytování, což může být výzva pro stát, obce, správy národních parků nebo turistické kluby. Postavili jsme sice neuvěřitelné množství rozhleden, často na zcela zbytečných místech, ale když se z nich rozhlédneme, mnoho turistických chat neuvidíme.
Nouzové nocovistě v národním parku Šumava
Situace není růžová ani u turistických přístřešků, které nebyly původně stavěny pro nocování, nicméně k tomuto účelu je mnohou poutníků využívá. Pěkné přístřešky najdeme například v Krkonoších a další se objevují sporadicky v závislosti na ochotě a nadšení místních lidí, letos například postavila skvělý přístřešek obec Krásná u Aše.
Rovněž chybí jednoduchá přírodní tábořiště, vybavená například stolkem, pramenem nebo přírodní toaletou. Čestnou výjimkou jsou nouzová nocležiště na Šumavě, takových míst by však mohlo být více. Co myslíte?
Přátelská místa na stezkách Via CzechiaSnahou zlepšit situaci pro pohraniční putování pěšky, na kole nebo v zimě na lyžích je iniciativa „Přátelská místa“. Jde o výzvu k akci a vytvoření databáze míst přátelských pro turisty a poutníky, které leží v blízkosti dálkových turistických a poutních tras Via Czechia. Značka „přátelské místo“ by rovněž měla zlepšit povědomí o dálkovém putování a vícedenní turistice a podpořit putující nejenom na těchto našich nejdelších turistických a poutních stezkách. Iniciativa směřuje i ke státním institucím, aby se o tento způsob pohybu a pobytu v přírodě začaly více zajímat. Za relativně malý peníz tady lze docílit obrovského zlepšení, dovést k pohybu a dobrodružné turistice děti a mládež, udělat něco pro jejich zdraví a posílit odolnost populace, otužování a zdravý životní styl. Zároveň díky užšímu propojení s místními můžete na pouti potkat spoustou zajímavých lidí - jsou to lidé, kteří žijí v horách a mají k místu silný vztah, sdílejí jeho osudy a velmi dobře znají okolí. Mohou tak nejenom pomoci, ale i poradit nebo se od nich dozvíte zajímavé příběhy. Zapojit se může každý podle svých možností a chuti - někdo třeba tím, že nabídne kus louky k přespání pod stanem, jiný třeba již zmiňovanou vodu, majitelé penzionu mohou přijít s možností slevy, obce mohou opravit studánku nebo zřídit veřejně přístupnou studnu. Iniciativa je otevřená nejenom jednotlivcům, ale i obcím, informačním centrům, turistickým kioskům, kempům, penzionům nebo horským chatám. Tvůrci systému Via Czechia už při plánování tras mysleli na praktické věci. Důležité nástupní body jsou dobře dostupné veřejnou dopravou a trasy jsou vedené i s ohledem například na možnost nákupu potravin. Všechny pěší etapy (je jich celkem 47 na Severní stezce a 44 na Jižní stezce) jsou naplánované tak, aby každý den končil v místě, kde se dá ubytovat pod střechou vytipovaného a k poutníkům přívětivého penzionu nebo horské chaty. Jsou to místa, kde vás ubytují byť jen na jednu noc a u mnoha z těchto míst si můžete postavit stan. Veškeré důležité body na trasách najdete na webu www.viaczechia.cz volně ke stažení v podobě podrobného itineráře tras, který je postupně aktualizován. Každý zájemce o zapojení do databáze přátelských míst může tvůrce projektu Via Czechia oslovit na emailu info@viaczechia.cz a popsat co nabízí, následně bude takové místo zařazeno do itineráře aby se o něm mohli všichni dozvědět. Na webu je rovněž možné stáhnout logo, které můžete umístit na svůj web, vstupní dveře do restaurace nebo třeba na plot. Co konkrétně může Přátelské místo nabídnout? Možnostem nápomoci se meze nekladou, vše vychází z principu usnadnit a zpříjemnit vícedenní putování. pitná voda - opravená a kontrolovaná studánka, někdy stačí složit pár lahví s kohoutkovou vodou za plot u cesty kudy trasa vede, případně instalovat kanystr s kohoutkem, třeba i s kasičkou na drobné. uskladnění potravin - u dlouhých přechodů mimo civilizaci přijde vhod možnost poslat si někam balíček s jídlem. Takto mohou fungovat i pošty, ale ty zdaleka nenajdete všude. bivak a stanování - máte-li pozemek u trasy, louku nebo velkou zahradu, můžete nabídnout bezpečné místo pro bivak, přespání v zahradní chatce nebo pod přístřeškem. stanování u penzionů - některé penziony a horské chaty umožňují stanování a přidat se mohou další. přístřešky - obce, spolky nebo majitelé lesů mohou pomoci s postavěním přístřešku umožňujícího nocování nebo odpočinek na cestě nabídka slev pro poutníky (ubytování, strava) ze strany ubytovatelů nebo tzv. „poutnická menu“ u restaurací či kiosků. servis a opravy bicyklů nebo koloběžek, zřízení kiosků pro opravu svépomocí převoz zavazadel - ne každý je tak fit, že může nést těžký batoh, transport bagáže mezi nocležišti není zatím u nás běžná služba, na mnoha místech v zahraničí ale funguje. dobití mobilu, krmivo pro psa … a jistě vás napadnou i další možnosti.  |
