RECENZE: Podmáznuté přijímačky. Film ukazuje, jak si bohatí kupují školy

Je to dva roky poté, co za oceánem propukla rozsáhlá korupční aféra odhalující zmanipulovaná přijetí více než sedmi set studentů na přední vysoké školy včetně Stanfordu či Yale. Režisér Chris Smith přichází s vlastní rekonstrukcí událostí v dokumentu Podmáznuté přijímačky. Pečlivou a působivou.

Z filmu Podmáznuté přijímačky (2021) | foto: Netflix

Podvody odhalené agenty FBI v rámci Operace Varsity Blues spojují tři základní prvky. Osobu Williama Ricka Singera, strůjce celého zločinu. Touhu bohatých rodičů dostat děti na nejlepší školy a chybně nastavený systém přijímacího řízení, který umožňuje podvody.

V Singerově slangu se dá na školy dostat třemi způsoby – dveřmi předními, zadními a bočními. Projít předními znamená regulérně se zúčastnit náročného přijímacího procesu. Vstup zadními odkazuje k možnosti darovat škole opravdu vysoký finanční dar (desítky milionů dolarů) a třetí, Singerův „autorský“ vstup bočními dveřmi, sestává z přijetí na školu díky kombinaci podvodů s testy a smyšlenými sportovními zásluhami. Podle prestiže školy za 300 až 500 tisíc dolarů, které rodiče vyplatí formou daru jeho dobročinné nadaci.

Režisér Chris Smith společně se scenáristou Jonem Karmenem stominutový dokument složili jako koláž výpovědí, mediálních výstupů a hlavně hraných scén věrně kopírujících reálné telefonáty mezi Singerem a klienty. FBI ho totiž od roku 2018 pečlivě odposlouchávala. Co tak většině dokumentů ubírá na relevanci, tedy jistá míra dramatizace, tady naopak vystupuje jako nejsrozumitelnější ilustrace toho, co rodiče vedlo k podvodu, i toho, jak s nimi Singer uměl manipulovat. K podvodu se mu totiž povedlo přesvědčit i ty, jejichž potomci by se na vysněnou školu dostali férovou cestou.

Rozhodují dolary. Úplatky udržují kastovní systém na univerzitách v USA

Zajímavé je, že podle dostupných záznamů se většina rodičů neobávala, že by se o podvodu dověděly úřady, ale spíše, že by se o něm dověděly jejich děti. Singera totiž využívali bez jejich vědomí.

Podmáznuté přijímačky

65 %

Režie: Chris Smith

Scénář: Jon Karmen

Hrají: Matthew Modine, Roger Rignack a další

Streamovací služby: Netflix

Kinobox: 69 %

IMDb: 6.9

Smithovi a Karmenovi budiž připsáno k dobru, že před kameru dostali i „druhou stranu“. Sice ne přímo Singera, ale jeho obchodní partnerku i jednoho z obviněných trenérů. Efektně působí také domácí videa „běžných studentů“ zachycující chvíli, kdy se dovídají rozhodnutí o přijetí na univerzitu.

Připomínají, jak velký tlak na ně přijímací mašinerie vyvíjí. I proto je škoda, že se k případu v dokumentu blíže nevyjadřuje nejužší vedení univerzit. Jakmile se totiž tvůrci prokoušou nikterak přehledným představením aféry, vyplouvá na povrch, že kromě Singera a rodičů jsou na vině hlavně ti, kteří nastavují pravidla systému, a tudíž umožňují existenci korupčních praktik.

Po sérii tří úspěšných autorských projektů pro Netflix se Smithovi znovu povedlo uhodit hřebíček na hlavičku s tématem bouřlivým a zároveň zručně zpracovaným. Do české Top 10 se však film prozatím nedostal. Zkrátka zločiny bílých límečků netáhnou tolik jako tajemná zmizení, znásilnění a vraždy. Navíc český, značně domácký překlad názvu dokumentu na atraktivitě taky nepřidává.