Pětina Čechů má vytvořený finanční polštář jen na pouhý měsíc, říká průzkum

Finanční znalosti Čechů se začínají zlepšovat. V indexu finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace, dosáhli Češi 61 procentních bodů ze 100. Oproti loňskému roku to je o čtyři body více, což je doposud nejvyšší hodnota za posledních několik let. Problém ale je, že pětina lidí přiznává, že má finanční polštář vytvořený jen na pouhý měsíc.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Od poloviny března se do peněženek českých občanů promítají ekonomické dopady koronavirové krize. Řada rodičů musela zůstat doma, aby se starala o děti, mnohé firmy musely zavřít a některé již začaly propouštět. Značné množství českých domácností tak má nižší příjmy než obvykle.

Podle letošního průzkumu České bankovní asociace má pro podobné případy třetina obyvatel vytvořenou finanční rezervu, která jim vydrží tři měsíce, polovina z nás by s ní dokonce mohla vystačit i půl roku. Realita, v níž jsme se nyní ocitli, však vyznívá velmi drsně pro pětinu obyvatel, která přiznává, že má vytvořený finanční polštář jen na pouhý jeden měsíc.

„Když situace výpadku příjmů opravdu nastane, skutečnost, jak dlouho lidé z naspořených peněz vyžijí, se samozřejmě nemusí shodovat s jejich odpovědí v dotazníku. Jsou to spíše odhady. Ze statistik víme, že při výpadku příjmů nejčastěji vyžijeme tři měsíce. Lidé si ale často nespočítají zcela přesně, co všechno ztráta příjmu přináší. Navíc, pokud v domácnosti žijí dva partneři, často spoléhají na to a počítají s tím, že o příjem by přišel jen jeden z nich,“ říká Helena Brychová, vedoucí projektů finančního vzdělávání ČBA.

Průzkum České bankovní asociace

• Naprostá většina populace si vytváří alespoň nějakou finanční rezervu
• Celkem 33 procent lidí má rezervu na tři měsíce, 20 procent na půl roku a 30 procent nejméně na rok.
• Pětina obyvatel má finanční rezervu pouze na jeden měsíc, 4 procenta Čechů si peníze stranou neodkládá vůbec.
• Tři čtvrtiny Čechů pravidelně šetří především na mimořádné výdaje, a to bez ohledu na věkovou kategorii. Nejčastěji si lidé odkládají stranou částku jeden tisíc až 2,5 tisíce korun.
• Mladší ročníky si rezervu budují postupně od nižších částek, s přibývajícím věkem si lidé odkládají vyšší částky.

Podle Brychtové bychom skutečně měli mít odloženo alespoň šest kompletních měsíčních výdajů celé domácnosti. Rezerva v takové výši nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu, a nesahali pod tlakem okolností k rozhodnutím, kterých bychom mohli později litovat. Stejně tak je nutné jednat s čistou hlavou, pokud za výpadkem příjmů stojí nemoc nebo nutnost starat se o nemocného. Nikdo v takovou chvíli asi nechce řešit, jestli vůbec bude mít na nájem nebo jídlo,“ dodává Brychová s ohledem na současnou situaci na pracovním trhu.

Finanční gramotnost Čechů roste

Průzkum České bankovní asociace také každoročně testuje, jaké jsou finanční znalosti Čechů. Letošní výsledky jsou přitom potěšující. V indexu finanční gramotnosti dosáhli Češi 61 procentních bodů ze 100. Oproti loňskému roku to je o čtyři body více, což je doposud nejvyšší hodnota za posledních několik let.

Míra úspěšnosti projít testem finanční gramotnosti a zodpovědět správně na nejrůznější otázky z oblasti financí však stále závisí na vzdělání lidí. I letos se potvrdilo, že čím vyšší úroveň vzdělání, tím větší povědomí o finančních záležitostech Češi mají. Zatímco lidé bez maturity dosáhli v testu 52 bodů, lidé s vysokoškolským vzděláním získali 67 bodů ze 100.

Nejméně se však česká populace orientuje v úvěrech. Pro účastníky testu bylo opět nejtěžší rozhodnout, který z definovaných úvěrů je nejvýhodnější. Tuto otázku dokázalo správně zodpovědět pouze 42 procent z nás. Paradoxní přitom je, že si 62 procent Čechů myslí, že úvěrům a půjčkám rozumí.