Proslulé označení má ale delší historii. „Otcem“ třeboňského kapra byl rybníkář Josef Šusta, rodák z Jankova u Votic, který život kaprů jako jeden z prvních lidí studoval podrobně.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Pod jeho dohledem oblíbená česká ryba rostla rychleji a lépe se jí dařilo. V jihočeských rybnících se kapři chovali stovky let, ovšem do roku 1882 šlo výhradně o šupináče.
Když byl do stojatých vod schwarzenberského velkostatku v Třeboni jmenován nový správce, mladý a šikovný Josef Šusta, začaly se staré zvyky měnit. Do jeho příchodu byly představy o životě kaprů souhrnem náhodných poznatků a pověr, rybníkář chtěl ale vědět vše, od jikry až po výlov.
Kapry proto několik let bedlivě pozoroval, jeho největším objevem bylo, že se ryba živí drobnými živočichy u dna.
Přelomové změny v hospodaření
Rozhodl se tedy životní prostředí kapra zlepšit, rybníky nechal čistit, vápnit, hnojil je mrvou i umělými hnojivy a hubil rákos. Za jeho správcovství se rozšířilo přikrmování kaprů lupinou, kukuřicí a luštěninami, a Josef Šusta je tak dnes považován za zakladatele českého moderního rybníkářství.
Dokonalé a povedené ryby důsledně vybíral a třídil, čímž na rybničních pastvinách vyšlechtil nové odrůdy kaprů – vznikl šupináč, lysec, hladký kapr či lnářský modrák. To byl základ pro pozdější zrod takzvaného kapra třeboňského, který je poprvé zmiňován v Šustově díle o chovu ryb v roce 1889 (jiné zdroje však uvádějí rok vydání 1898 – pozn. red.).
Knížku Josefa Šusty můžete koupit v e-shopu Trebonsko.cz
Stará známka s Třeboňským kaprem
Josef Šusta se zaměřil i na další ryby, například na chov candáta. V třeboňských archivech objevil, že první candáti byli nasazeni do jihočeských rybníků roku 1784. Tehdy chytil mlynář Šputský v Nežárce šest candátů, kterým se tenkrát neřeklo jinak než mořský okoun, a nasadil je do rybníka Rožmberka.
Na podzim jich rybáři sice slovili několik stovek, jenže rybám se nedařilo. Až Šustova úprava výtěru a stavby hnízd jejich počty výrazně znásobila.
Kritik slavných rybníků Jakuba Krčína
Rybníkář byl také kritikem slavných historických stavitelů rybníků Štěpánka Netolického, autora známé Zlaté stoky, a jeho pokračovatele Jakuba Krčína. Vinil je, že ve své době podlehli velikášství a vodní díla stavěli zbytečně velká. Ideální prý jsou menší mělké rybníky, které lze lépe kontrolovat i lovit.
Šustovi se podařilo zvýšit téměř vše – váhu i kvalitu kaprů, jejich počty i finanční zisky. Jenomže to přineslo také potíže. Negativním rysem se po jeho smrti staly neodborně přehnojené nádrže s vysokými počty ryb.
21. prosince 2018 |
