U Lomnice nad Lužnicí loví třeboňští rybáři rybník Koclířov. Plánují, že vydá 150 tun tržních kaprů a 30 tun vedlejších druhů ryb. | foto: David Peltán, MAFRA

Třeboňský kapr slaví osmdesát let. Otcem byl rybníkář Josef Šusta

  • 0
Třeboňský kapr je označení známé už přes sto let. Patrioti tvrdí, že jde o klenot jižních Čech. Letos slaví výročí – obrazová ochranná známka byla v tehdejším Československu zaregistrována v roce 1939. Od roku 2007 je také chráněným zeměpisným označením Evropské unie, připomíná týdeník 5plus2.

Proslulé označení má ale delší historii. „Otcem“ třeboňského kapra byl rybníkář Josef Šusta, rodák z Jankova u Votic, který život kaprů jako jeden z prvních lidí studoval podrobně. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Pod jeho dohledem oblíbená česká ryba rostla rychleji a lépe se jí dařilo. V jihočeských rybnících se kapři chovali stovky let, ovšem do roku 1882 šlo výhradně o šupináče. 

Když byl do stojatých vod schwarzenberského velkostatku v Třeboni jmenován nový správce, mladý a šikovný Josef Šusta, začaly se staré zvyky měnit. Do jeho příchodu byly představy o životě kaprů souhrnem náhodných poznatků a pověr, rybníkář chtěl ale vědět vše, od jikry až po výlov.

Kapry proto několik let bedlivě pozoroval, jeho největším objevem bylo, že se ryba živí drobnými živočichy u dna. 

Přelomové změny v hospodaření

Rozhodl se tedy životní prostředí kapra zlepšit, rybníky nechal čistit, vápnit, hnojil je mrvou i umělými hnojivy a hubil rákos. Za jeho správcovství se rozšířilo přikrmování kaprů lupinou, kukuřicí a luštěninami, a Josef Šusta je tak dnes považován za zakladatele českého moderního rybníkářství.

Dokonalé a povedené ryby důsledně vybíral a třídil, čímž na rybničních pastvinách vyšlechtil nové odrůdy kaprů – vznikl šupináč, lysec, hladký kapr či lnářský modrák. To byl základ pro pozdější zrod takzvaného kapra třeboňského, který je poprvé zmiňován v Šustově díle o chovu ryb v roce 1889 (jiné zdroje však uvádějí rok vydání 1898 – pozn. red.).

Knížku Josefa Šusty můžete koupit v e-shopu Trebonsko.cz

Stará známka s Třeboňským kaprem

Josef Šusta se zaměřil i na další ryby, například na chov candáta. V třeboňských archivech objevil, že první candáti byli nasazeni do jihočeských rybníků roku 1784. Tehdy chytil mlynář Šputský v Nežárce šest candátů, kterým se tenkrát neřeklo jinak než mořský okoun, a nasadil je do rybníka Rožmberka.

Na podzim jich rybáři sice slovili několik stovek, jenže rybám se nedařilo. Až Šustova úprava výtěru a stavby hnízd jejich počty výrazně znásobila.

Kritik slavných rybníků Jakuba Krčína

Rybníkář byl také kritikem slavných historických stavitelů rybníků Štěpánka Netolického, autora známé Zlaté stoky, a jeho pokračovatele Jakuba Krčína. Vinil je, že ve své době podlehli velikášství a vodní díla stavěli zbytečně velká. Ideální prý jsou menší mělké rybníky, které lze lépe kontrolovat i lovit.

Šustovi se podařilo zvýšit téměř vše – váhu i kvalitu kaprů, jejich počty i finanční zisky. Jenomže to přineslo také potíže. Negativním rysem se po jeho smrti staly neodborně přehnojené nádrže s vysokými počty ryb.

21. prosince 2018