Na první pohled připomíná skupinka nízkých staveb rozprostřených v zatravněném terénu školku. Areál obklopují oplocené zahrádky a hřiště s překážkami.
Ovšem několik stovek metrů vzdálená bílá do výše čnějící továrna dává tušit, že své děti sem rodiče nejspíš nevozí. Nedaleko malebného jihofrancouzského městečka Aimargues se totiž rozkládá kampus společnosti Royal Canin, která zde vyrábí granule pro psy a kočky. Součástí areálu je nejen centrální laboratoř, středisko pro vývoj a výzkum či ředitelství, ale i pet centrum se zvířaty.
Tento areál připomínající školku je jeho přidruženou součástí a je domovem 180 koček 15 různých plemen a 160 psů 26 plemen. Právě zde se testují různé příchutě granulí.
„To je Ozz, je to náš nový přírůstek,“ říká manažer Pet Centra Pascal Boisot, který drží v náruči čtyřměsíční štěně bostonského teriéra a po chvíli jej pouští do výběhu o rozloze zhruba třetiny fotbalového hřiště, kde pobíhají tři desítky psů menších plemen. Mezi nimi poskakuje další stejně staré štěně bostonského teriéra a právě za ním si to Ozz namíří jako první.
Bazén pro psí zaměstnance
Jak vlastně vypadá náplň práce takového psího či kočičího ochutnávače? Od vidiny klecí plných smutných němých tváří a sterilních laboratoří, která se automaticky vloudí do mysli při slovech výzkum a testování, se jihofrancouzská realita podstatně liší.
Ve zdejším zvěřinci se totiž testuje stravitelnost a chuťové vlastnosti granulí. Jinými slovy, úkolem psů a koček je pouze vybrat si ze dvou či více možností stravy tu chutnější, sežrat ji, zpracovat, a poté ji vyloučit. „Naši psi v uvozovkách pracují tři dny jednou za čtrnáct dnů, kdy je sledujeme odděleně a to kvůli odebírání exkrementů. Ale i tak mají denně přístup ven,“ popisuje Boisot.
V centru mají domov zástupci více než dvou desítek psích plemen a pochopitelně ne všechna mají stejné potřeby. Proto žijí v několika skupinkách podle toho, jak si zvířata rozumějí, a podle nároků jednotlivých plemen.
Totéž platí i pro kočky. Každá skupinka má kromě vnitřního zázemí svůj výběh, který je potřebám zvířat také maximálně přizpůsobený. Například lovecká plemena mají denně k dispozici bazén, do kterého vydrží i téměř hodinu vkuse neúnavně skákat za aporty.
„Důchod“ v nové rodině
Každá skupinka má také dva opatrovníky, jejichž úkolem je chodit se psy na procházky, cvičit je, hrát si a mazlit se s nimi. „Není to úplně nejhorší práce na světě,“ směje se Boisot. „Naši psi tráví venkovními aktivitami denně čtyři hodiny.
Na 160 psů a 180 koček různých plemen žije v jihofrancouzském areálu firmy Royal Canin. Mají péči jako ve zvířecím hotelu a jejich prací je ochutnávání nových granulí. Experti poté zjišťují, které chutě a jaké složení nejvíce vyhovuje zažívacímu traktu či například kvalitě srsti toho či onoho plemene.
Z toho jsou tři hodiny s ošetřovateli ve výběhu a absolvují také hodinovou procházku po okolí,“ dodává s tím, že je důležité, aby byli psi co nejvíce socializovaní. Na své opatrovatele jsou proto zvyklí a každý čtyřnohý obyvatel pet centra slyší na své jméno.
Zaměstnanci společnosti, která má v kampusu svou centrálu plnou kanceláří, si navíc zdejší chovance v průběhu roku půjčují a berou s sebou do práce, aby jejich socializaci ještě podpořili. Má to svůj význam, protože v šesti až osmi letech zvířatům jejich pracovní povinnost končí a uvolňují se k adopci. „Větší plemena, která se dožívají nižšího věku, necháváme osvojit i dříve,“ vysvětluje Boisot.
Ale aby se čistokrevní a zpravidla kastrovaní mazlíčci nedostali do špatných rukou, osvojují si je pouze lidé ze společnosti nebo jejich blízcí. O zájemce není nouze, dokonce existuje i pořadník.
