V divadle loutkovém / Všechno se může stát / Z žáby je princezna / Stařec je náhle mlád / Dřevěným figurkám / Všechno se podaří / Jen jedno nemohou – / Pohnout se ve tváři. Těmito slovy začíná píseň Marioneta, smutný příběh o kašpárkovi, který se nemohl smát. Když ji Igor Orozovič dozpívává a dohrává, začínají z jeho piana odlétávat hobliny. „Tys do toho teda řezal,“ pronese kolega Milan Šotek. „A vyřezal – ejhle Kašpárek,“ vytáhne Orozovič loutku z piana.
Krátkými skeči s podobným, někdy jemným, jinde výrazně ostřejším humorem oplývá činnost Cabaretu Calembour, kam vedle dvou zmíněných patří ještě herec Jiří Suchý z Tábora. Základní trio doplňuje ještě Lucie Polišenská, Kristýna Farag a Orchestr Calambour.
Trojice své uskupení založila už na studiích v roce 2008 a k jejich desátému výročí vydalo s koncem loňském roku nakladatelství Paseka soubor Všechno nejlepší. Kniha kompletně shrnuje dosavadní tvorbu souboru. Vedle jejího vydání čeká fanoušky v jubilejní sezoně mimo jiné ještě koncert v pražské Malostranské besedě (25. ledna), výstava grafik a hlavně premiéra nového představení (29. dubna).
Jak to bylo s plejtvákem
Cabaret Calembour tvorbou navazuje na naši tradici malých forem – Osvobozené divadlo, Semafor, ale i Cimrmany. Část představení vyplňuje písněmi a krátkými skeči, část aktovkou, aby si „i činohra přišla na své“. Diváci se třeba dočkají pravdivého příběhu Věstonické venuše, dozvědí se, jak to ve skutečnosti bylo s kostrou plejtváka myšoka v Národním muzeu, či třeba okusí ukázku z Maryši v broadwayském střihu.
Kabaret nabízí zatím šest večerních představení, jež oplývají písněmi a humorem postaveném převážně na slovních hříčkách. To se ostatně odráží už v názvu souboru – kalambúr je označení pro větu nebo sousloví různých významů.
Trojice třicátníků spolu donedávna působila v činohře pražského Národního divadla (Orozovič a Suchý jsou členy hereckého souboru, Šotek byl do konce roku dramaturgem; od ledna nastupuje jako umělecký šéf Národního divadla Brno).
V knize se často píše, že všichni tři jen tak „kvidoulí“. Co že to znamená, si čtenář bude muset zjistit až na představení. Soubor dlouhodobě hostuje v půdním prostoru pražského Divadla pod Palmovkou, ovšem vyráží i na zájezdy mimo hlavní město.
