Chris a Jess Bray, kteří budují na ostrově ekologickou vesnici, aby umožnili návštěvníkům pozorovat krásy ostrova, nejsou k tomuto jevu lhostejní a pokusili se vymyslet nějaké řešení, aby neomezovali přírodu.
Vánoční ostrov, kterému se někdy říká Galapágy Indického oceánu, je totiž úžasný tropický ráj plný vzácných ptáků, nepochopitelného množství krabů, vodopádů a pláží s želvami kladoucími vejce. Územně patří Austrálii, je vzdálený severně asi 2 500 kilometrů od Perthu ležícího na západním pobřeží Austrálie.
Na vánočním ostrově se každoročně vydá asi 50 milionů krabů na cestu do moře, aby se mohli rozmnožit.
Migrace suchozemských červených krabů (Gecarcoidea natalis) trvá každoročně od prosince do ledna a přestože bývají některé místní silnice kvůli tomuto jevů uzavřené, mnozí návštěvníci, ale i někteří místní obyvatelé těchto zákazů nedbají a koly svých aut těla krabů drtí. Mladý pár proto zkusil vymyslet řešení, které by umožnilo při pomalé jízdě život krabů uchránit.
Červený krabGecarcoidea natalis je druh kraba, který je endemický na Vánočním ostrově a Kokosových ostrovech v Indickém oceánu. Po většinu roku žijí v lesích, každoročně však migrují na pobřeží, kde se rozmnožují. Načasování jejich migrace je spojeno s fázemi měsíce. Během této migrace opouštějí své nory a cestují na pobřeží, aby se spojili. To obvykle vyžaduje alespoň týden. Po páření se samečci vracejí do lesa, zatímco samičky zůstávají v norách ještě další dva týdny, aby nakladly vajíčka. Na konci inkubační doby opouštějí samice své doupě a uvolní svá vejce do oceánu, právě na přelomu přílivu. Samičky se pak vracejí do lesa, zatímco larvy krabů stráví další 3-4 týdny v moři, než se vrátí na souš jako mladí krabi. Zdroj: Wikipedia.org |
Chris Bray využil spolupráce se studenty z univerzity v Sydney a společně přišli na řešení. „Studenti sice měli spoustu zajímavých nápadů, ale když začali krabi migrovat, stejně to zůstalo jen na mně a musel jsem použít toho, co bylo doma po ruce,“ vypravoval.
Nakonec připevnil před každé kolo vlečné rameno a nástavce ve tvaru šípu vždy širšího než kolo samotné. Do spodní části každého deflektoru umístil proužek ze starého dopravníkového pásu využívaného ve fosfátových dolech.
Robert Muller, správce místního národního parku, který pokrývá víc než 60 % ostrova, na kterém žije jen asi 1,4 tisíce obyvatel, osobně tento zlepšovák vyzkoušel a byl nadšen. „Tohle si musíme pro nás objednat. Projel jsem mezi kraby přes kilometr a nezemřel ani jediný,“ popisoval.
Vánoční ostrov připadl Austrálii v roce 1958, kdy byl předán Spojeným královstvím. V posledních letech se o něm mluvilo hlavně v souvislosti s nelegální migrací do Austrálie, která na něm vybudovala detenční zařízení pro migranty – v roce 2015 se dokonce vzbouřili.
V současné době tyto problémy už pominuly. A se zavřením fosfátových dolů se ekonomika Vánočního ostrova dostává do udržitelnějších mezí a soustřeďuje se spíše na turistický ruch.
