„S Vladimírem Brabcem jsme se dříve potkávali spíš v dabingu. Hraný film jsme spolu točili jen jednou, povídku s Janu Hlaváčovou v cyklu Setkání s hvězdou. Nejvíc si budu pamatovat jeho životní optimismus, věčný upřímný smích, radost ze života,“ vzpomíná režisér Jiří Strach.
„Tu radost si nenechal zkazit ani věčnými škarohlídy a mravokárci, kteří mu stále připomínali 30 případů majora Zemana. Přitom sami byli před bolševikem připodělaně zalezlí, pak ale vytáhli svobodný kádrovací klacek - tentokrát pod praporem demokracie,“ říká Strach a zdůrazňuje, že on sám „toho skvělého chlapa a herce“ kvůli roli majora Zemana nikdy nesoudil.
„Kdybychom Brabce kvůli tomu chtěli zatratit, museli bychom jedním dechem zatratit celou plejádu skvělých herců, kteří v Zemanovi také hráli, Filipovským počínaje a Zázvorkovou konče. Neměli štěstí na dobu, do které se narodili,“ shrnuje režisér, který s Brabcem plánoval film s názvem „31“ - epilogický díl série už z nové doby.
„Scénář mi bohužel zůstane ležet ve stole. Byl to příběh majora na penzi, který mladíkovi z kriminálky pomáhá vyřešit mysteriózní případ. A sám si skrze něj uvědomí, jak mohou být ideologie zvrácené. Neměla to být obhajoba Zemana, spíš takový biblický návrat marnotratného syna, sebezpyt a uvědomění hříchů. Tedy téma, které je zapotřebí člověku v každé době,“ uzavírá Strach.
