Paris Hilton se před pár měsíci pochlubila fotkou své nové čivavy. Štěňátko bylo tak malé, že si pohodlně mohlo ustlat na dlani. Dědička hotelového impéria za něj neváhala zaplatit osm tisíc dolarů, tedy zhruba 200 tisíc korun. Tato těžko pochopitelná koupě jen potvrzuje prazvláštní trend – miniaturní psi do kapsy jsou módní.
Neměli by být množeni
„Prodám fenečku mini jorkšíra. Štěňátko má nyní 6 týdnů, venčí se na podložku, maminka 1 800 gramů, tatínek 1 500 gramů. Fenečka bude i v dospělosti velmi malého typu,“ stojí v jednom z inzerátů, kterých jsou na internetu desítky.
Přitom váhové údaje, které inzerát vyzdvihuje, jsou spíše alarmující. V oficiálním chovu by taková zvířata neměla být vůbec dál rozmnožována. „Neděláme to u psů s váhou pod 1,9 kilogramu, i když vypadají hezky a zdravě. Je však pravda, že lidé často shánějí psa, který by připomínal hračku,“ vysvětluje Jolana Luková, poradkyně chovu Yorkshire Terrier Klubu Praha.
Právě jorkšírský teriér je spolu s čivavou nejčastějším plemenem, které móda miniatur poznamenala. „Zrovna nedávno mi volali lidé, kteří sháněli co nejmenší štěně, protože jim umřela fenka, která měla jen kilo a půl. Vydržela jim jen šest let. A jsme u toho. Není to nic přirozeného a je velmi pravděpodobné, že u takového zvířete budou různé degenerace. Když chcete jeden a půlkilové zvíře, kupte si králíka,“ vzpomíná.
Při pročítání inzerátů může neznalý člověk snadno získat dojem, že existují zvláštní plemena s přídomkem „mini“ a že jde o jakousi oficiální velikostní variantu oblíbených jorkšírů nebo čivav. Nabídky štěňat se hemží označením mini jorkšírský teriér nebo také mini čivava.
Žádná taková mutace ale neexistuje, v podstatě jde o laciný tahák na kupce. Pokud v inzerátu někdo vyzdvihuje extrémně miniaturní velikost psů, prakticky se tak snaží zpeněžit něco, co je vlastně nedostatek. V oficiálním chovu by totiž takové zvíře neobstálo kvůli velkému riziku šíření zdravotních degenerací.
Nemoci a brzká smrt
„Pes, který v roce váží kilo, není zdravý. Může se stát, že se i v papírovém vrhu takový pes objeví. Ale nebude se v něm smět dále chovat. Chovatel takové zvíře prodá za mnohonásobně nižší cenu nebo ho dá úplně zadarmo, takzvaně na mazla, protože tuší, že se dožije maximálně čtyř let. Pouze kšeftaři vydělávají na těchto malých nemocných psech,“ vysvětluje hlavní poradkyně chovu Klubu chovatelů čivav Hana Pertlová.
Pokud zvíře nedorostlo do dostatečné velikosti, je pro to nějaký důvod. „Něco musí být špatně. Takoví jedinci mají obecně velice špatnou životaschopnost. Nedožívají se vysokého věku například proto, že častěji trpí srdečními vadami nebo degenerací růstových chrupavek. Častěji můžou mít také nevyvinuté slzné kanálky, takže mají permanentní rýmu,“ říká veterinářka Martina Načeradská.
Jsou ale i tací, kterým vyhovuje pořídit si nemocného psího kamaráda, který zdravotně dlouho nevydrží. „Kontaktovala mě paní, která sháněla fenku, která nebude mít více než kilo v dospělosti. Prý už takovou fenku měla a že jí nevadí o ni pečovat. Upozornila jsem ji, že takový pes bude žít čtyři roky a ona odvětila, že o tom ví a nevadí jí to,“ vzpomíná chovatelka čivav Pertlová na konverzaci, nad kterou jí zůstával rozum stát.
A jak je jasné z inzerátů „chovatelů“, někteří kšeftaři tyto psí nedochůdčata dál nechávají mezi sebou množit. Bizarní požadavky mají kupující také na stavbu těla zvířete. Na zdraví psa se opět příliš nehledí. V případě jorkšírů panuje sháňka po psech, jejichž postava z boku připomíná čtverec, tedy s co nejkratšími zády.
„Pes přitom musí mít výšku a délku v poměru dva ku třem, aby měl vůbec možnost pohybu. Když běží, musí se mu nohy někam vejít, a pokud má postavu ve tvaru čtverce, musí je dávat do stran, protože pod sebou nemá prostor. Jsou to všechno věci, které jsou líbivé, ale jsou proti zdraví zvířete,“ vysvětluje chovatelka Jolana Luková.
