„Když si chcete pořídit štěně konkrétní rasy, vyplatí se vybrat si chovatelskou stanici, navštívit ji a chovatele i rodiče štěněte poznat osobně,“ radí Eva Poustecká, která chová desátým rokem čivavy, ale její rada platí pro jakoukoliv psí rasu. A že jich máte na výběr stovky (více o šlechtění psů zde).
Důvod je prostý - přinesete domů nového člena rodiny, který s vámi bude žít řadu let, proto se vyplatí hledat naplno a poctivě, i kdybyste si ho nakonec měli přinést z útulku. Všechno, co při výběru podceníte, se vám totiž pravděpodobně vrátí i s úroky. Poznat rodiče štěněte, prostředí a podmínky, ve kterých vyrůstalo v prvních týdnech života, to je absolutní základ.
Čivavy z Třebáňského údolí |
Už proto, že čivavy jsou stejně jako další malá plemena žádané (jak lze při koupi štěněte malého módního plemene naletět překupníkům, vypovídá například příběh moderátora Jana Smetany, ke kterému se co nejdříve vrátíme. Více na jeho facebookovém profilu zde).
Spoustě lidí vyhovuje, že je to plemeno nenáročné na venčení, prostor i stravu. „Vezmete ho do kapsy a jdete na výlet, může s vámi kamkoliv. Když je unavený, hodíte ho do tašky. A hodí se pro každého,“ je přesvědčena o univerzálnosti těchto psů jejich dlouholetá chovatelka. (Jaká rizika ovšem sebou nese nošení malých psů v kabelce čtěte zde.) „Kamarádka s nimi chodí dokonce i na cvičák. Její čivava odcvičila to samé, co vlčák, a složila zkoušky na základy ovládání psa.“
Povahově jsou tito psi různorodí jako lidi: „Některý nemá problémy s nikým, jiný vyžaduje pozornost a chce se chovat, jiný zase o mazlení příliš nestojí. Některé čivavy se rády vystavují, pro jiné je to stres.“
Kdy nejdříve si můžete štěně čivavy přinést domů?
Stejně tak je podle paní Poustecké potřeba brát ohledy a s citem reagovat na potřeby štěňátka, které si nový majitel přinese domů: „Když jde například k malým dětem, je nutné mu zajistit, aby ho netahaly a respektovaly, že se štěně musí pravidelně napít, odpočívat a spát, jinak vám i zdravé štěně může zkolabovat,“ varuje Eva Poustecká před představou, že štěně je hračka. „Je to stejné jako s miminkem. Když spí, také ho nebudíte, teprve když se vzbudí, dáte mu napít. Spánkem šťěňátko sílí stejně jako malé dítě.“
„Malé čivavy odcházejí k novému majiteli nejdříve v osmi týdnech, to znamená, že od jejich narození je spousta času přijet se podívat, vybrat si štěně, které vám padlo do oka, a klidně za ním každý týden jezdit,“ popisuje Eva Poustecká, majitelka chovatelské stanice z Třebaňského údolí běžný postup, se kterým poctivý chovatel nemá problém. Budoucí majitel tak vidí, jak štěně roste, jestli nemá nějaké problémy, jak prospívá a samozřejmě už si na něj i zvyká.
Štěně mladší než osmitýdenní vám zodpovědný chovatel čivav prostě neprodá, protože nesmí. „Podle zápisního řádu může štěně čivavy odejít od matky nejdříve 56. den. Samozřejmě za předpokladu, že je zdravé, dobře vyvinuté a má alespoň 600 gramů. I když i to je velice málo. Dobrý chovatel se snaží, aby štěňata byla pokud možno těžší,“ doplňuje ji Jiří Křišťál, poradce chovu z Chihuahua klubu ČR.
Sedmitýdenní štěňata z jednoho s posledních vrhů (konkrétně vrhu Č) z chovatelské stanice z Třebaňského údolí
Čilimník z Třebaňského údolí ve věku 7 týdnů. Jména po květinách mají všichni pejskové z chovatelské stanice paní Poustecké.
Sám toto plemeno chová dokonce už 28 let, tedy od roku 1986, kdy jich u nás bylo hodně málo. Tehdy ho čivavy okouzlily velikostí, respektive malým vzrůstem, i temperamentem. „Vhodné jsou pro všechny, i pro seniory, jen pozor na hodně malé děti, tam je lepší štěně zabezpečit ohrádkou. Jsou nenáročné, hned v prvních týdnech je lze zvyknout i na záchůdek.“
Jiří Křišťál také varuje před unáhleným pořízením štěněte z neseriózního zdroje: „Nákupem bez papírů (průkazu původu, pozn. red.) riskujete, že nevíte, jak je štěně staré. Každá čivava je originál, ve stejném věku jsou některé menší, jiné větší. Většinou navíc nedostanete žádnou smlouvu, často se tyto prodeje odehrávají někde u pumpy nebo na parkovišti nákupního centra, málokdo vás vezme domů. A i když ano, přesto nemáte jistotu, že vám opravdu ukázal rodiče. Jsou i případy, kdy vám tvrdí, že jsou to štěňata po rodičích s PP a ukážou vám rodokmen cizího zvířete s PP stažený z internetu, což si těžko prověříte.“
Osobně ovšem přichází do kontaktu jen s registrovanými chovateli čivav: „Takže netvrdím, že nemůže existovat poctivý chovatel čivav bez papírů, který je chová s láskou a s ohledem na zdraví zvířat. Stejně jako nemůžu dát ruku do ohně za všechny chovatele psů s PP. Vždycky je to o lidech. Jsou lidé poctiví i nepoctiví.“
Před nákupem si nechte poradit, zdravé štěně za to stojí
„Úplný laik by si měl vzít sebou k výběru štěněte někoho, kdo tomu rozumí,“ radí Eva Poustecká, která je od roku 2005 s těmito pejsky denně a vypiplala tři mezinárodní šampiony. „Každý začátečník dělá chyby, ani mně se to nevyhnulo. Ale vždycky jsem měla ke každému štěněti kupní smlouvu, takže když se týden po koupi ukázalo, že štěně není kvůli vadě vhodné na výstavy, mohla jsem ho vrátit.“
Poznat zdravé štěně ovšem není u čivav úplně jednoduché. Co by mohlo být vodítkem?„Všichni chovatelé odchovávají jedince velmi nadějné, nadějné i s vadami. Někde je četnost těch nadějnějších větší, jinde menší,“ vysvětluje Jiří Křišťál. Jako téměř každé přešlechtěné plemeno mají totiž i čivavy svoje specifické problémy. „Mohou se zadýchávat, protože mívají stejně jako další malá plemena problémy s kolapsem průdušnice. Většinou je to spojené s emocemi. Jakoby „chrčí“, třeba když se radují z vašeho návratu domů,“ popisuje chovatelka. Fontanela, tedy prohlubeň mezi lebečními kostmi nad čelem, by měla být co nejmenší, i když to po desetiletí býval ve standardu tohoto plemene typický plemenný znak. „V současném standardu je to vyřazující vada. Vzhledem k dlouhým rokům předchozího chovu, kdy standardu nevadila, se ale fontanela jistě bude u mnoha jedinců po další desetiletí stále objevovat,“ konstatuje Křišťál. A pak je tu možnost problémů s koleny, což ale na několikatýdenním štěněti nepozná ani zkušený kynolog, ani veterinář. „Až tak ve tři čtvrtě roce má smysl zajít k veterináři, aby pately vyšetřil,“ radí Poustecká. Možnost výskytu uvedených zdravotních problémů u čivav potvrzuje i veterinární lékařka Michaela Riedlová, která se s nimi setkává ve své ordinaci. „Bohužel to nejsou jediné problémy, které malá plemena mají. „Vyskytují se například i potíže s luxací čéšky v kolenním kloubu - je to ten případ, kdy malí psi podivně běhají po třech a najednou zase pokračují na všech čtyřech tlapkách,“ popisuje. Kromě velké fontanely se u těchto plemen vyskytuje také hydrocephalus, neurologické onemocnění projevující se zvětšenou lebeční klenbou a mnoha různými klinickými příznaky. A časté jsou podle ní také výrazné problémy s přezubováním u štěňat. Už proto stojí za to si dát na výběru záležet a mít ke štěněti řádnou kupní smlouvu. |
Podle Evy Poustecké se stává poměrně často, že jí píšou, volají a brečí do telefonu lidé, kteří koupili nemocné štěně bez PP. „Jenže když chci někomu udělat radost, nekoukám na to, aby to bylo levné, ale aby to bylo kvalitní, protože kvalita je hrozně důležitá,“ popisuje paní Eva štěně sice jako věc, ale hned také vysvětluje proč.
„Teď mi během tří dnů nezávisle volaly jedna paní z Chomutova a jedna z Prahy, které si koupily nepapírová štěňata. Obě zemřela. A to jedna z nich měla dokonce dcerku na invalidním vozíku a ke koupi štěněte bez papírů se rozhodla vzhledem k sociální situaci. Přesto jim někdo dokázal prodat štěně na umření.“
