„Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky,“ zní slavný začátek románu Austenové z roku 1813. Sama věta zde přitom nezazní, vynechal ji přímo režisér Daniel Špinar, protože zde Pýchu a předsudek také zdramatizoval. „Byla to náročná, piplací práce. I z toho důvodu jsme si vybrali takový román, aby mne to bavilo. Patří k mým nejoblíbenějším kusům klasické literatury,“ popisuje umělecký šéf činohry.
„Nejde jen o banální červenou knihovnu, ale hlavně o netradiční love story. Titul Pýcha a předsudek zde definuje jak vztah, tak celou společnost,“ dodává. Do rolí dvou nejvýraznějších z pětice sester Bennetových obsadil Janu Strykovou (Jane) a Magdalénu Borovou (Elisabeth). „Jako žena jsem z Austenové úplně nadšená,“ popisuje Borová setkání s anglickou spisovatelkou. Oceňuje především psychologii postav a autorčin humor.
„Austenová, to je absolutní komedie. Autorku známe skrze její bonmoty, obecně platné věty, které fungují stále a citují se vytržené z jejích knih,“ dává herečce za pravdu i režisér.
Málo rolí pro ženy
Nepříjemného Darcyho si zahrál Pavel Batěk. „Nechtěl jsem knihu číst, ale po pár stránkách jsem se do příběhu dostal a hrdinkám jsem fandil,“ přibližuje setkání s předlohou. Národní divadlo v kusu našlo větší „ansámblovku“, tedy inscenaci, kde mohlo uplatnit množství herců. Konkrétně dvacet, vedle zmíněných se zde objeví třeba Iva Janžurová, David Prachař, Eva Salzmannová či Kateřina Winterová. Dílo Austenové nabízelo hlavně dostatek ženských úloh. „Žen je vždy hodně a máme pro ně málo rolí,“ přibližuje Špinar.
Scéně, již má na svědomí Lucia Škandíková, v první polovině vévodí obří maketa domu se sedačkou a výraznými květovanými tapetami. Herce a diváky odděluje prázdné orchestřiště. „Jde o psychickou zónu těch párů. Chtěly by, aby jim tam orchestr hrál hudbu, ale nějak tam nikdo není,“ popisuje Špinar nezvyklý motiv.
