Čert vem Jakeše (ne doslova!), jeho údajné pozvání na festival je už obehraná písnička. Ale tajit do poslední chvíle informace o tom, které z ohlášených kapel nakonec nepřijedou, je vůči platícím návštěvníkům nefér. Stejně tak skutečnost, že konkrétní data a hodiny většiny vystupujících se lidé dozvědí až po vstupu do areálu z festivalového Samizdatu, který stojí padesát korun. Mimochodem, ta brožurka s poměrně detailně popsanými změnami programu jistě nešla do tisku až ve čtvrtek ráno. Proto to působí trochu jako schválnost.
Po pravdě by vůbec neuškodilo přestat hrát na jakousi spikleneckou notu. Tohle pomrkávání a odkazy na dobu před třiceti lety, kdy se první účastníci festivalu naháněli po lesích s komunistickou policií, působí jako klukovina dospělé hudební přehlídky nedůstojná. Disidentský odkaz Trutnoffu je snad dostatečně naplněn řadou besed a dalším politickým přesahem. Konspirace ohledně hudebního programu je už zbytečná.
Orchestr dobrý, ale...
Další stížnosti se snesly na skutečnost, že druhá scéna měla podobu stanu. V tomhle bodu je však potřeba se pořadatelů zastat. Ano, některé koncerty sice nepojaly všechny hudbychtivé návštěvníky, ale zase si i méně navštívená vystoupení zachovala kompaktní charakter. Nesporná výhoda stanů se ukázala až v neděli, kdy se na areál snesl po třech slunečných dnech déšť.
Na hlavní scéně v amfiteátru měly vesměs všechny kapely dobrý zvuk. Překvapila však absence obrazovek, které by dění na pódiu přiblížily i vzdálenějším divákům. Pro nemalou část publika tak byly koncerty „pouhou“ poslechovkou.
Známkujte festival TrutnoffHudební přehlídku můžete hodnotit zde  |
Jedním z vrcholů letošního ročníku festivalu, který se vyžívá v žánrové pestrosti, mohlo být vystoupení Orchestru Václava Hybše. Že ta hudba mnohým bezděky evokovala dávné televizní estrády, by až tak nevadilo. Hity Semaforu byly skvělé, ale spojení-nespojení s Beatles revivalem bohužel nedávalo smysl. Totiž orchestr nejdříve odehrál směs písní liverpoolské kapely a potom pódium přenechal kapele. Mimochodem jedné z výjimek potvrzujících pravidlo o povedeném ozvučení. To byla vyloženě promarněná příležitost.
Primitivové váleli
Takže se o triumvirát prvenství z letošního Trutnoffu podělí dvě zahraniční a jedno tuzemské těleso. Koncert metalových Soulfly sice v jednu po sobotní půlnoci přilákal o něco méně lidí než o několik hodin dříve páteční vystoupení kapely Fear Factory, Max Cavalera se svou partou však předvedli mnohem muzikálnější představení. Škoda, že jim nevyšel lepší čas.
V pátek v undergroundovém stanu překvapil koncert obnovené kapely The Primitives Group, přímých předchůdců Plastiků. Sice hráli spíš plnokrevný bigbít říznutý trochou blues než nějaký „androš“, o to bylo ovšem jejich vystoupení zábavnější.
A do třetice takřka v samotném závěru excelovala britská skupina Skunk Anansie. Jejich dokonalé zapojení publika do hry je pořád něco, co nezvládá každý. Chtělo by to víc takových koncertů.
