Na turné s vámi jako host vystupuje Michal Ambrož. To je solidární reakce na rozpad Hudby Praha?
Kdepak, to vzniklo ještě předtím. Michal byl nemocný a já přemýšlel, čím bych ho nakopl. Říkal jsem si, že by bylo dobré mu vymyslet nějaký hudební program. Už na jaře jsme ho vzali na tři koncerty a to prý lidi z Hudby Praha naštvalo.
Trutnoff 2015 - Michal Ambrož jako host Davida Kollera
Aktuální turné začalo v říjnu pěti koncerty na Slovensku. Znají tam Ambrože vůbec?
Ještě míň než nás. Ne, já neřeším, jestli ho někdo zná, nebo ne. Prostě jsem mu chtěl pomoct. A jak ho tam berou, to byste se musel zeptat jich. Nicméně Michalovi to určitě pomohlo, minimálně v Česku ho mají lidi opravdu rádi, a navíc je to pravý hitmaker. Pro Jasnou páku, Hudbu Praha i Divoké srdce napsal spoustu krásných písniček.
Co spolu vlastně hrajete?
Sám mám v repertoáru Majolenku. S Michalem hrajeme ještě Sedí, pije, Pal vocuď a Konec nočních toulek, což je singl z loňské Černé desky, kam jsme s Jasnou pákou dali věci, které za totáče nevyšly.
Ale předpokládám, že základem koncertů jsou vaše písně.
Samozřejmě zahrajeme skladby z ČeskosLOVEnska a průřez mojí tvorbou. Kapelu mám stálou. S Markem Minárikem hraju sedmnáct let, s Michalem Pelantem a Michalem Nejtkem přes deset. Máme troje bicí, na které hraje Víťa Halška, můj syn Adam a já. Jako host je s námi na turné ještě Peter Aristone, Slovák, který už docela dlouho dělá na písničkách v Londýně a v Americe. Tak mu držíme palce. Jinak na turné máme skvělého osvětlovače a celé je to včetně projekcí živě, neřídí to počítač.
Přiznám se, že tomuhle nerozumím. V čem je to lepší?
Může se to přizpůsobit prostoru a je to naprosto přesné, když obsluha naše písně zná. Taky se to nemůže zaseknout. I když bych to nerad zakřikl.
Skupina Lucie zahájila 10.6. 2014 sérii tří vyprodaných koncertů v pražské O2 aréně.
Loni se ve velkém vrátila na pódia Lucie. Jak na to zpětně vzpomínáte?
Původně to mělo být pět koncertů, nakonec jich bylo asi dvanáct a bylo to výborné. Mě to bavilo.
Zároveň se opatrně mluvilo o tom, že by mohla Lucie vydat novou desku. Jak to vypadá?
Myslím, že se to nestane. Robert Kodym pracuje na svojí desce a já bych rád příští rok vydal vlastní sólovou výběrovku a taky Ambrožovi bych chtěl udělat best of. S Kollerbandem se chceme na chvíli trochu zastavit. Kdy bude čas na novou desku Lucie, to teď neví nikdo. Ještě jsem oslovil pár kapel, jestli by nechtěly udělat coververze mých písniček. Asi by k tomu nebylo žádné velké promo, prostě by je jen hrály svému publiku. A na podzim bych s nimi třeba udělal pár koncertů v nějakých jiných prostorách, než jsou kulturáky a haly.
Z vašich dalších aktivit se psalo o tom, že rozjíždíte v Mikulově, kam jste se přestěhoval, restauraci se slovenským šéfkuchařem Marcelem Ihnačákem. Jak jste k tomu přišel a jaká je vlastně vaše role v podniku?
Já jsem mu s tím chtěl pomoct, protože se známe a jsme sousedi. Trochu se starám, aby tam pravidelně byla muzika. Hraje se tam každou sobotu a někdy i častěji. Teď je tam perfektní pianista, objevují se tam cimbálové nebo romské kapely.
A co bylo motivem pro restauraci? V Mikulově se špatně jedlo?
No, já myslím, že dobrých hospod není nikdy dost. A já osobně jsem postrádal možnost jít do podniku, kde vím, že v sobotu bude nějaká živá muzika. Jsou tam místa, kde se pouští reprodukovaná hudba a není to špatné, ale že by tam někdo toužil zaměstnávat muzikanty, to ne. A myslím, že živý zvuk uchu lahodí víc než poslech rádia.
