Podle informací Českého červeného kříže zemře při dopravních nehodách v Česku osm až deset procent lidí jenom proto, že jim nebyla poskytnuta první pomoc. Jste si jistí, že byste to zvládli, nebo stále zůstáváte v zajetí mýtů a polopravd, které o první pomoci panují?
Mýtus: Při hadím uštknutí jed vysajte
Určitě už jste slyšeli doporučení, že nejlepší první pomocí po hadím uštknutí je rozříznutí rány a vysátí hadího jedu. Problém je v tom, že nic takového nefunguje. Představa, že hadí jed zůstává v ráně a čeká na to, až ho vysajete, je skutečně naivní.
Pokud se navíc rozhodnete vysát jed ústy, můžete se přiotrávit i vy, protože jed se do vašeho těla může dostat i miniaturní rankou v ústní dutině. Rozříznutí okolí ranky jen situaci zhorší, protože komplikuje hojení.
Místo podobných dobrodružných podniků raději končetinu znehybněte (postižený by neměl chodit, aby svalová činnost nezvyšovala vstřebávání jedu), ochlazujte ji, abyste zpomalili vstřebávání jedu a zavolejte rychlou lékařskou pomoc.
Pokud vás navíc uštkne zmije, nemusíte nijak panikařit. Zmijí jed není zdaleka tak prudký, jak se mnozí domnívají, a u zdravého dospělého člověka dojde většinou jen k lokální reakci.
Mýtus: Při epileptickém záchvatu strčte postiženému něco do úst
V České republice trpí epilepsií 70 tisíc lidí, přesto jen málokdo ví, jak se zachovat při epileptickém záchvatu. Mezi nejběžnější omyly patří přesvědčení, že je potřeba epileptika znehybnit a dát mu něco tvrdého do úst, aby se nepokousal.
To je však zcela špatný postup. Epileptický záchvat souvisí s abnormální elektrickou aktivitou mozku a trvá obvykle jen několik minut. Pokud se pokusíte postiženému vložit něco do úst, nejspíš to skončí vaším pokousáním, protože křeče jsou velmi silné.
"Čelisti jsou většinou zaťaté v tak silné křeči, že není vůbec možné je otevřít a při násilném otevírání často dochází k poranění dásní či zubů, která se hojí mnohem hůře než prokousnutý jazyk," uvádí server epilepsie.cz.
U snahy o znehybnění zase hrozí reálné riziko, že nemocného poraníte. Jestliže se stanete svědkem epileptického záchvatu, odstraňte z dosahu postiženého všechny předměty, kterými by se mohl poranit, podložte mu hlavu kusem oděvu a po odeznění záchvatu jej uložte do stabilizované polohy. Ústa pootevřete, vyčistěte a přesuňte dolní čelist.
Mýtus: Při požití jedu vypijte rychle mléko nebo vodu
Na obecné doporučení, že při požití jedu musíte co nejrychleji vypít mléko nebo vodu, rychle zapomeňte. Stejně tak je nesmyslné doporučení, že je potřeba vyvolat zvracení. Některé jedy a chemikálie reagují s mlékem či vodou a výsledkem je ještě mnohem větší poškození. Pokud vyvoláte zvracení, vystavujete svůj jícen dalšímu působení jedu.
"Bez porady s lékařem zvracení nevyvolávejte. Pokud je doporučeno, pak jen mechanicky, například podrážděním kořene jazyka prstem. Nikdy nepoužívejte k vyvolání zvracení roztok kuchyňské soli. Nevhodné jsou šumivé nápoje, bez porady s lékařem žádné mléko," uvádí Toxikologické informační středisko.
Mýtus: Při krvácení z nosu, zakloňte hlavu
I když si možná pamatujete z hodin branné výchovy rady, že krvácení z nosu zastavíte nejlépe zakloněním hlavy a ucpáním nosu, nic z toho není pravda. Pokud při krvácení z nosu zakloníte hlavu, docílíte jen toho, že budete krev polykat a razantně tak zvýšíte riziko, že se pozvracíte.
Podle současných zásad první pomoci, které uvádí například prvni-pomoc.com, je naopak potřeba, abyste se posadili do mírného předklonu. Stiskněte si nos prsty, dýchejte ústy a požádejte někoho, aby vám na čelo, zátylek a kořen nosu přikládal studené obklady, které způsobí reflexivní stažení cév v nosu. Krev, která zatéká do úst, v žádném případě nepolykejte, ale vyplivujte.
Mýtus: Na spáleniny je nejlepší máslo
Lidový recept doporučuje nanést na spáleniny máslo nebo olej a podle výzkumu britského červeného kříže tuto "léčebnou" metodu používá každý pátý rodič popáleného dítěte. Jenže takovým postupem jen mnohem spíš docílíte zanesení infekce do rány a tím vzniku těžkých komplikací.
Kromě toho látky na olejové bázi zabraňují úniku tepla z tkání, takže rozsah popálení je naopak větší. Při vzniku popálenin je nejdůležitější odstranit zdroj tepla, případně svléknout postiženému co nejrychleji šaty nasáklé vařící tekutinou (v žádném případě však neodstraňujte látku, která je přiškvařená na kůži).
Pokud se nejedná o popáleninu třetího stupně, ochlazujte popálené místo studenou vodou (dávejte však pozor na podchlazení), zakryjte ho sterilním materiálem a vyhledejte odbornou pomoc. Nic do rány nevtírejte ani nesypte, lidové povídačky o blahodárném působení másla, oleje, nebo mouky na spáleniny jsou nesmysl.
Mýtus: Omrzliny třete sněhem
V případě omrzlin nemůžete udělat větší chybu než třít postiženou tkáň sněhem. Uvědomte si, že při těžších stupních omrzlin je voda v tkáních zmrzlá a malé krystalky při tření poškození ještě zhorší. Ze stejného důvodu by neměl člověk s omrzlýma nohama chodit.
Tření, které má pomoci zahřátí, lze aplikovat jen u nejmírnějšího stupně omrzlin a to pouze s nejvyšší opatrností. Stejně tak ale nesmíte omrzliny vystavit sálavému teplu, například z radiátoru, protože základem první pomoci u omrzlin je pozvolné zahřívání.
