V rozhovoru pro iDNES.cz, který vznikl na filmovém festivalu ve Zlíně, padlo jméno Cameronova trháku hned několikrát: to když Krejčí vyprávěl, jak mu z něj výtvarníci Aporveru konsternovaně přicházeli popisovat "shodné rysy".
"Prý máme ve filmu rostliny a živočichy, které se podobají avatarským. Teď už nám nikdo neuvěří, že jsme Camerona nevykradli. Přitom jsme začínali před pěti lety, v době, kdy z Avataru nikdo nemohl nic vidět. Co naděláme. Každopádně Aporver je jiný: popisuje sice fantaskní svět, ale liší se stylem a provedením. A nebude modrý," směje se režisér.
V souvislosti s Aporverem často zmiňujete Karla Zemana. Proč?
Snažíme se navazovat na výtvarnou stylizaci jeho filmů. Kina zaplnily sci-fi, které jsou díky novým technologiím hodně realistické. My na to šli odjinud – stylizace totiž skýtá větší prostor pro emoce a fantazii, což je cesta, která nás baví víc. Ostatně podobně bychom rádi přistoupili i k Čapkově Válce s mloky, kterou se chystám adaptovat.
Četla jsem, že jste při výrobě použili zcela unikátní metodu.
To je pravda, pokud vím, nikdo na světě nic podobného nedělal. Stejně jako Karel Zeman kombinujeme animační techniky. Ke klasickým loutkám,2D kresbě a hercům však přidáváme počítačovou animaci. Výsledkem je přes devět set trikových záběrů a hlavně jakési zvláštní výtvarno, které sjednocuje film a poutá pozornost víc než děj.
Zaujal tento postup někoho v zahraničí?
Už dva roky jednáme se společností Walta Disneyho, které se náš nápad líbí a teď jen čeká, co z něj "vypadne". Ona je to totiž asi opravdu originální zkušenost: efektů, které za normálních okolností stojí desítky milionů, dosahujeme úplně jinou, mnohdy levnější cestou. Například pozadí, které vypadá futuristicky, nevzniklo v počítači, ale tvoří ho obyčejné makrofotky přírodních struktur – lišejníku z Nového Zélandu, mořské řasy z Irska. Výsledek je jedinečný.
Nezvažovali jste použití 3D?
Poptávka po 3D u distributorů samozřejmě je, vydělává peníze. Ostatně i my jsme přemýšleli, jestli třetí rozměr nepoužít aspoň dodatečně. Když jsme však viděli, jak špatně dopadl například Souboj titánů, který měl rozpočet miliony dolarů, řekli jsme si, že raději zůstaneme u dvojrozměrné krásy. V případě plánované Války s mloky nicméně otázka 3D stále visí ve vzduchu a další chystaný projekt, Kruanova dobrodružství podle slavného komiksu, už mají trojrozměrnost jistou.
Zmínil jste Čapkovy "Mloky". Jak daleko jste s přípravami?
V tuto už máme zajištěno 60 procent nákladů, což je u 150 milionového rozpočtu celkem úspěch. Teď záleží, kolik přispěje stát, jednáme i s Českou televizí. Každopádně v září jedeme na obhlídky do Indie a v březnu 2011 doufám začínáme točit.
Co má Čapek společného s Indií?
Čapek nic. Jen je tam levno – i s letenkami nás natáčení v Indii vyjde levněji než v Česku. A mají tam oceán, ten hodně potřebujeme.
Budete režírovat pod vodou?
Většina podvodních záběrů vzniká v nádrží a leccos asi budeme simulovat počítačově, nicméně pokud se pod mořskou hladinu dostaneme, budu jen rád. Jsem totiž nadšený potápěč, takže jen vezmu neopren a můžeme jet.
Kdo si v Mlocích zahraje?
Ještě není rozhodnuto. Castingy probíhají v Polsku a Praze, navíc se lidé ozývají sami od sebe - když se rozneslo, že točíme Čapka, vyvolalo to vlnu zájmu. Každopádně nehledáme hvězdy, nejsou třeba - hvězdou je sám Čapek.
Teaser k chystanému projektu Válka s mloky
Válku s mloky točíte společně s Agnieszkou Hollandovou a z velké části za zahraniční peníze. V jakém bude jazyce?
To se teprve rozhodne. Samozřejmě bychom nejraději češtinu, je to logické a jiný jazyk by nám Češi ani neodpustili. Bohužel hodně záleží na tom, kdo film zaplatí. Zatím je to otevřená otázka, ale jestli se nakonec ukáže, že do české národní látky ochotněji investují cizinci než našinci, bude mi z toho smutno.
Takže hrozí, že se dočkáme Mloků v polštině?
Nebo třeba v angličtině - i to je možné. Osobně doufám, že zůstane u češtiny, ale nezáleží pouze na mně.
Jak se vůbec k Čapkovi dostala polská režisérka?
S Agnieszkou se známe přes dvanáct let. Když jsem jako neznámý režisér začínal, zželelo se jí mě a napsala mi doporučující dopis - něco ve stylu "tohohle chlapa nevyhazujte a poslechněte si ho." Díky ní jsem natočil první věci a získal kredit a chtěl jsem jí to nějak oplatit. Když jsem se rozhodoval o Mlocích, nabídl jsem jí spolupráci a ona byla nadšená. Pustili jsme se do práce, otázka, kdo bude režírovat, však prozatím zůstává otevřená.
Byl byste ochoten vzdát se dobrovolně režie takhle prestižního projektu?
Původně jsem počítal jen s produkováním, ale čím je ten scénář hezčí, tím hůř by se mi s ním loučilo. Jasné je prozatím jediné: rozhodně k režii nepřizveme nikoho jiného.
Kdo napsal scénář?
Nový talent české scenáristiky, držitelka Ceny Sazky Jana Ozoráková. Pomáhala nám už s Aporverem. Když jsme těsně před natáčením měli pocit, že to pořád není ono, scenáristu Michala Zelenku napadlo přizvat tuhle slečnu. Když jsme pak plánovali adaptovat Čapka, bylo jasno - Jana je skvělá a navíc má styl podobný Čapkovi. Její první verze se četla doslova jedním dechem, a to ji pořád zdokonaluje. Troufám si říct, že jde vůbec o jeden z nejlepších scénářů, jaké jsem kdy četl. Ostatně už jsem si u ní objednal R.U.R. a píše pro mě i romantickou komedii k vánocům.
Skočíte od sci-fi žánru k romantice?
Už dlouho plánujeme, že po třech sci-fi filmech natočíme pro změnu tři romantické komedie. Měly by být zase ryze české, patriotské. Máme rádi filmy jako Samotář v Seattlu nebo Když Harry potkal Sally, ale nechceme jen kopírovat, rádi bychom udělali něco specificky našeho.
Evidentně vás baví zkoušet různé žánry.
Chci se učit nové věci, zkoušet věci, které neznám - i s rizikem, že mi to nepůjde. Baví mě sci-fi, komedie a horory, jeden už také máme v plánu - o chlapci, který má extrémně vyvinutý sluch a slyší věci, které druzí ne.
Natočíte ho?
Tady jsme narazili na problém. Veškeré poslední pokusy o český horor dopadly tristně a nikdo do nich nechce investovat. Ale nebojte, neodradí nás to, horor bude.
Zdá se, že máte v šuplíku spoustu projektů!
Musím se nějak uživit a v téhle branži je to těžké. Pokud chci mít prosperující firmu a točit, je třeba mít pořád něco v záloze. Říká se tomu neúprosná tržní realita, už jsem se s tím smířil. Momentálně mám v šuplíku asi dvacet námětů. (směje se)
Reklamami si nevyděláváte?
Dosud mě živila hlavně televize. Ne že by mě reklamy nebavily, ale mám za to, že aby člověk dělal věci dobře, musí jim věnovat maximum času i energie, což já nemůžu. Navíc teď hodně investorů pochopila, že se jim drahé televizní spoty nevyplácejí. Myslím, že během pár let nás začne živit reklama zapracovaná do děje, takzvaný productplacement.
To by mě zajímalo, jak hodláte dostat reklamu do Čapka...
A víte, že to zas tak těžké nebude? Sám Čapek zmiňuje v knize řadu prvorepublikových značek firmy, z nichž některé - třeba Baťa - vydržely dodnes. Stačí jen pozorně číst.
Tomáš Krejčí, režisér a scenárista
|
Absolvoval filmovou školu amerického kameramana Andrewa Laszla, již během studií natočil několik krátkých filmů. V roce 1998 založil s producenty Petrem Šizlingem a Jiřím Košťálem filmovou společnost KOKR Pictures. Natočil televizní filmy Trosečníci, Iguo - Igua, Bez tváře, v roce 2005 byl nominován na cenu Elsa za nejlepší režii seriálu Redakce. V roce 2011 má mít premiéru jeho celovečerní debut Poslední z Aporveru, fantasy o planetě, kterou před zkázou zachrání láska mladých lidí. V plánu má také adaptaci Čapkovy Války s mloky a sci-fi podle komiksu Kruanova dobrodružství, který by měl být 3D.
