Fakta hovoří za vše: zatímco české partnery shání Krejčí obtížně už roky, s Němci a Poláky si plácl po třech měsících. "Je zvláštní vidět, jak se venku starají o přední českou literární klasiku víc než my doma. Ironií osudu je, že nejvíc pomohli Němci, tedy národ, který si Čapkova předloha bere na mušku," podotýká režisér s tím, že Polsko hradí zhruba čtvrtinu rozpočtu a zájem projevila už i americká produkce.
Fotogalerie |
Paradoxně se tak může stát, že pokud filmaři neseženou patřičný díl českých prostředků, neuvidíme v adaptaci české klasiky jediného českého herce. Každá platící strana má totiž logicky své nároky a pokud náš podíl nebude dostatečný, nebude ani české osazení, ani české lokace, ba ani čeští členové štábu. Ostatně první castingy už proběhly a konaly se v Německu. Krejčí má z toho smíšené pocity.
"Jména jako Clive Owen nebo Mila Jovovichová, která do hlavních rolí navrhuje zahraniční strana, znějí samozřejmě pěkně, v titulcích by se skvěle vyjímala, ale vzdát se Čechů úplně by byla škoda. Vždyť jde o Čapka," říká a vytahuje tabulku s bizarními kombinacemi jmen.
Clive Owen: Nestačilo by osolit vodu?
"Je to zatím úplně nezávazné: každá strana jenom nastínila představy a uvidíme, k čemu nakonec dojdeme. Velké hvězdy navíc uzavírají smlouvu až těsně před začátkem natáčení – chtějí mít volné ruce pro případ, že by se naskytlo něco zajímavějšího," říká Krejčí a ukazuje, že zatímco on si pro roli reportérky vysnil nepříliš známou, ale talentovanou herečku Terezu Tobiášovou, Němci navrhují Milu Jovovichovou. "A teď se rozhodněte," směje se filmař.
Radost má z toho, že se mu díky zájmu z Ameriky podařilo zlákat Christophera Allena Lloyda, herce, jehož tvář proslavila série Návrat do budoucnosti či role strýčka Festera v Addamsově rodině. "Je to můj idol z dětství. Když jsem byl s tátou na Návratu do budoucnosti, říkal mi: S takovými lidmi bys měl jednou dělat! Ještě se s Christopherem máme sejít, ale jestli kývne, bude to splněný sen," těší se režisér, jehož zahraniční partneři oslovili už i zmíněného Clivea Owena a chystají se na Jeffa Bridgese.
"Jeff v roli kapitána Van Tocha je pro změnu sen naší scenáristky Jany Ozorákové, přičemž za Čechy je na stejný part navržený Filip Cíl, který se nám osvědčil už v Aporveru. A Clive Owen zatím jenom četl scénář, on je přesně ten typ hvězdy, u které se musí čekat do poslední chvíle," vysvětluje Krejčí. Mimochodem právě reakce britského sympaťáka byla velmi osobitá. "Text se mu líbil, ale ptal se, proč musí mloci zatopit Zemi. Jestli by prý nestačilo, kdyby jenom osolili vodu," směje se Krejčí.
Němci a Čapek
Nutno říct, že vstup zahraničních koproducentů do projektu ukázal našim tvůrcům nové cesty a úhly pohledu. "Čech jde Čapkovým textů vždycky naproti, nikdy by si je nedovolil přizpůsobit vlastním potřebám. To cizinci se žádnou 'čapkovštinou' nezaobírají, pro ně je podstatný obsah. Kamkoli jsem Válku s mloky přivezl, byli lidé nadšení z toho, že je to úžasný příběh, ne že je to Čapek," říká režisér.
Dokonce ani Němci kupodivu nijak neřešili, že jde o látku, která je ukazuje v ne zrovna příznivém světle. "Oni Mloky od začátku zbožňují. Myslím, že veškeré přesahy i to, co vlastně Čapek pro Česko znamená, si uvědomili až posléze. Ale problém s tím nemají, naopak – takovou péči, jakou nám poskytuje Bavaria, jsem snad ještě nezažil," pochvaluje si filmař.
Ze zkušebního natáčení filmu Válka s mloky (10.–11. 12. 2011): první setkání člověka (Filip Cíl) a mloka před klíčovacím plátnem
Scénář k Mlokům napsala Jana Ozoráková, dáma, jejíž schopnosti si Krejčí prověřil už na nové české sci-fi Poslední z Aporveru. "Každá produkce si hlídá svoje, takže kromě Janiny verze vzniká ještě asi dalších deset textů, ale nemyslím, že by Janu někdo dokázal nahradit. Je to jenom pojistka, přece jen jde o drahý projekt," říká režisér, podle nějž je největší oříšek převést na plátno ve své podstatě značně nefilmovou látku.
"Čapkův text je více méně divadelní hra a kino vyžaduje podívanou. Hledáme proto rovnováhu mezi těmito dvěma polohami. Řešíme, co zachovat a co přidat nového a děláme to velmi opatrně, protože je nám jasné, že každý zásah do Čapka je u nás vnímán jako svatokrádež."
Ze spolupráce napříč všemi zeměmi se teď také rodí konečná podoba filmového mloka. Návrh sice pochází od českých výtvarníků pracujících pod vedením Ondřeje Maška, rozpohybování a mimiku figur už nicméně budou mít na starosti experti z německého studia Trickster, které pracovalo na filmech jako Iron Man či The Avengers. "Jsou to mistři na takzvanou character animation. Na postavách z jejich dílny nepoznáte, že vznikaly v počítači, takže se o mloky skvěle postarají," těší se režisér.
Ještěrka na zadních
Ten měl na výtvarníky jeden zásadní požadavek: chtěl, aby vytvořili mloka s anatomicky věrnými rysy. "Měli jsme moc hezké návrhy, jeden například pracoval s mlokem vytvořeným z prstů ruky. Já ale potřeboval živočicha, který bude vypadat jako skutečná ještěrka stojící na zadních. Zvítězila verze Ladislava Rejkuby, který vycházel z anatomie čínských salamandrů. Ještě s ní pracujeme, náš mlok by například neměl působit tak dobromyslně jako postavička, kterou vidíte, ale v zásadě už víme," usmívá se Krejčí a ukazuje figurku, která prý už stihla okouzlit půlku Hollywoodu
Ze zákulisí: Tomáš Krejčí se do modelu mloka zamiloval tak, že s ním spí, ostatní se s ním aspoň chtějí vyfotit.
"Když jsme ji vzali na party v Los Angeles, každý se s ní chtěl fotit, stala z ní hvězda. A já se do ní zamiloval tak, že spolu spíme," směje se filmař. Teď už má prý doma celou mločí armádu. Její členy, stejně jako definitivní podobu návrhů však veřejnosti neukáže. "Autorské věci si dnes člověk musí hlídat," podotýká.
Co naopak ukáže, jsou fotografie z týden starého zkušebního natáčení na. První setkání člověka a mloka proběhlo před zelenou klíčovací plochou, přičemž mloka z malé holčičky "vyrobí" až experti u počítačů. Mloky budou hrát mimochodem výhradně děti mezi 12–14 lety věku.
"Musí být malí a mrštní, proto děti. Pohybu je učí herečka Tami Stronachová, s ní jsme dělali už Aporver. Sama je nesmírně pohybově nadaná, má i vlastní taneční studio, a protože je rovněž malá, v nejnáročnějších scénách děti zastoupí," líčí Krejčí s tím, že vzniklé záběry použijí jako test. "Materiál chceme kompletně zpracovat a zjistit, jestli jsme se vydali správnou cestou. Na základě ceny jedné minuty filmu si tak ověříme, zda nám na výsledné dílo bude stačit plánovaný rozpočet. Výsledek představíme na německém festivalu Berlinale," vysvětluje.
Návrh postavy mloka pro film Válka s mloky vychází z anatomie čínského salamandra. Figurka samotná si však ve filmu příliš nezahraje, z 90 % se budou mloci tvořit počítačově.
Součástí zkoušky bude přitom i konverze do 3D, přestože se s touto technologií u Mloků vůbec nepočítá. "Mám za to, že k Čapkovi se 3D nehodí, ale pro jistotu vyrobíme obě varianty. Třeba nás výsledek překvapí, ostatně u Aporveru jsem 3D také původně nechtěl," připomíná Krejčí snímek, který bude mít premiéru na jaře příštího roku. Tou dobou bude on sám finišovat s přípravami na první oficiální klapku. "Teď už nám snad nic nestojí v cestě."
