"Vybírali jsme si prostředí hradů, zámků nebo amfiteátrů, které by akustické pojetí koncertů umocnilo."
11 zastávek Kolářova turnéKarlovy Vary: Letní amfiteátr Loket (29.5.) Ostrava: Slezskoostravský hrad (5.6.) Rožnov p. Radhoštěm: Skanzen (6.6.) Modrá u Uherského Hradiště Plzeň: Zámek v Křimicích (16.6.) Svojšice u Pardubic: Letní amfiteátr (18.6.) Ústí nad Labem: Letní kino (24.6.) Český Krumlov: Pivovarská zahrada (25.6.) Příbram: Letní amfiteátr (1.7.) Horní Brusnice: Kostel (10.7.) www.ticketportal.cz. |
Ano, minulý rok jsme hráli asi dva koncerty na nádvořích hradů, kde panovala příjemná atmosféra. Myslím, že by to mohlo být i letos fajn, když vyjde počasí. Musíme se modlit.
Výběr písní včetně skladeb Jednou nebe zavolá, Jsem sám nebo Ještě, že tě lásko mám bude podobný tomu, který zachytilo vaše koncertní CD a DVD z loňského roku?
Určitě. Program je vlastně průřezem mojí dosavadní tvorbou. S kapelou bude hrát i smyčcové kvarteto. Pojetí písní se nebude příliš lišit od toho, co jsme zaznamenali na koncertní album.
Aranžmá některých písní se bude měnit?
Je možné, že při zkouškách něco změníme. Písně se vyvíjejí a člověk přichází na nové možnosti nebo nápady. Ale nepůjde o nic zásadního.
Před vámi bude vystupovat Iva Marešová se skupinou 999. Vybral jste si ji sám?
Ano. My jsme spolu hráli v Divadle Ta Fantastika v muzikálu Excalibur, kde alternovala Lucii Bílou. Je to fakt vynikající zpěvačka. S kapelou nyní dělají akustický folkrock. Oslovil jsem ji, měla čas i náladu. Jsem rád, že pozvání přijala.
Poslední studiová deska vám vyšla před třemi lety. Přemýšlíte o další?
Mám takový plán. Letos na podzim bych chtěl vydat třetí řadovou desku. Dávám dohromady materiál. Nechci se odklánět od toho, co jsem dosud dělal, a to jsou písničky. Nebudu se pouštět do experimentů. Ale vynasnažím se, aby se na albu střídaly žánry. Díky tomu by deska měla být pestrá. Nemám rád monotónnost.
Budete spolupracovat se slovenským muzikantem Ivanem Táslerem a textařem Martinem Němcem jako na předchozím albu?
S Martinem Němcem se mi dobře pracuje, nevylučuji to. Co se týče hudby, spolehnu se tentokrát víc na nápady, které jsem si za poslední dva roky ukládal do šuplíku. Ke spolupráci jsem oslovil muzikanty Viktora Dyka a Oldu Krejčovse. Mohlo by to být zajímavé.
Loni jste byl hostem na turné Alexandrovců po Česku. Jaké to bylo?
Docela zajímavé, určitě jsem získal další zkušenost. Když člověk zpívá s tak obrovským sborem, má v zádech pocit mrazení. Nechci se zabývat ideologií nebo tím, o čem Alexandrovci zpívají a z čeho na mě občas dýchl bolševismus. Bylo to zvláštní, ale ten společný zpěv má velký tlak a atmosféru. Když jsem se s lidmi ze sboru blíž seznámil a bavili jsme se spolu, byli naprosto v klidu. Nejsou ve sboru kvůli politickému přesvědčení. Baví je to jako ojedinělý hudební projekt.
Stále chodíte k profesorce zpěvu Ludmile Vavrečkové. Máte to ještě zapotřebí?
Určitě. Hlasivky jsou sval jako každý jiný, potřebují trénink. Navíc my se zabýváme i teorií ohledně zpívání. Myslím, že je to dobré, obohacuje mě to, pomáhá mi to a cítím se fajn. Takový trénink doporučuji všem. I ve zpěvu se člověk může neustále vzdělávat.
