Autorka tvrdí, že filmový tatínek alias Jiří Dvořák v roli populárního a poté zakazovaného umělce, který opustí exmanželku s dvěma dcerami a s novou mladou ženou emigruje na Západ, nemusí být nutně zrovna její skutečný otec, spisovatel Pavel Kohout.
Z filmu Zemský ráj to napohled
Do ciziny přece odešli i jiní, třeba herec Pavel Landovský. Ani další hrdina pojmenovaný Jan Pavel, s nímž maminka v podání Vilmy Cibulkové zažije důvěrný vztah a kterému posléze mává pod vězeňskými okny, nemusí být přímo Václav Havel, nýbrž prý směs osobností "Havla, Vaculíka, Gruši či Ornesta".
Jenže divák si za pana Pavla, jejž hraje Ondřej Vetchý, beztak Havla dosadí - a autorka už to zjevně vzdala. "Ať si divák dosazuje, ať hádá, ať si je jistý, ať to všechno ví, nebo ať se plete. Každý je někdo a my všichni zároveň," shrnuje Boučková.
Trojitý striptýz
Příběh, jenž začíná příjezdem okupačních tanků v srpnu 1968 a vyvrcholí štvanicí kolem Charty 77, si říká mrazivá komedie. Ostatně jinak než se šibeničním humorem se za normalizace nedalo žít.
Tereza Voříšková a Dana Marková hrají disidentské dcerky,
kterým běžné problémy dospívání zpestřuje pozornost policie.
Natožpak v úzce uzavřeném kruhu vztahů uvnitř disentu a ve zjitřené době dospívání, kdy Dana Marková a Tereza Voříšková v rolích dcer nacházejí doma stále nové, vesměs dočasné náhradní tatínky, kromě Vetchého třeba s tváří Miroslava Etzlera nebo Jana Zadražila. Pro jednoho z nápadníků dokonce matka a dcerky uspořádají domácí striptýz v trojici - alespoň to vyprávějí zasvěcení, kteří už film viděli, a zmíněnou dráždivou scénu považují za ještě větší magnet než spor o "pravého" Havla.
Přijely tanky
Film však vypráví především o nenápadné a nezdolné ženské síle všedních dní, podle autorčiných poznámek tedy zároveň o mužích, kteří "statečně čelí politické zvůli, a přitom neumějí vyřešit své soukromé životy". Zatímco "tatínkové" statečně mění dějiny, maminky s dětmi za ně potom nesou následky.
Z filmu Zemský ráj to napohled
Velká "mužská" politika a malá rodinná zátiší se navzájem ovlivňují, střetávají a prolínají; právě odtud chce režisérka Irena Pavlásková získat zábavné situace, za nimiž se skrývá autorčina zkušenost. "Ačkoli máma měla mnoho talentů, musela nás živit tři. Takže já jsem byla především dítě parku a ulice," nechala se slyšet Boučková, jejíž text vyhrál před třemi lety scenáristickou soutěž Sazky.
Natáčení se však dočkal až loni na podzim, a to včetně tanků, které se vrátily po čtyřiceti letech na pražské náměstí Jana Palacha. "Byla to jedna z nejdražších a nejnáročnějších scén celého filmu," líčil producent Viktor Schwarcz. Nejezdily ani tramvaje, Hrad musel ztlumit osvětlení, aby odpovídal svému tehdejšímu vzhledu, kluby vojenské historie dovezly dobovou techniku - a přihlížející lidé se přiznávali, že na ně doba okupace znovu dýchla.
Kvůli scénám ze srpna 1968 vyjely po 40 letech
k Rudolfinu okupační ruské tanky.
Premiéra už bude mít radostnější náladu. Odehraje se na počest dvacátého výročí 17. listopadu a dva dny poté obsadí Zemský ráj to napohled bezmála třicet kinosálů v Česku.
