Elijahu Inbal

Elijahu Inbal | foto: Jiří Jansch/Pražské jaro

Závěrečný koncert vydařeného Pražského jara má v režii Elijahu Inbal

  • 0
Poprvé se za dirigentský pult festivalu Pražské jaro postaví Izraelec Elijahu Inbal, budoucí šéfdirigent České filharmonie. Na závěrečném koncertu 64. ročníku přehlídky přednese s českými filharmoniky výběr z tvorby Antonína Dvořáka.

Koncert se odehraje 3. června ve Smetanově síni Obecního domu a zazní na něm Dvořákova Symfonie č. 8 a kantáta Te Deum. V sólových partech zazpívá maďarská sopranistka Adrienna Mikschová a mladý český basbarytonista Adam Plachetka, doplní je Pražský filharmonický sbor.

Kdo je Elijahu Inbal

Eliahu InbalIzraelský dirigent má za sebou mimo jiné studia v Jeruzalémě a Paříži. Od 70. let byl dirigentem, šéfdirigentem či ředitelem orchestrů v Benátkách, Turíně, Berlíně, Frankfurtu či Tokiu. Během své umělecké kariéry nahrál s různými orchestry komplety děl Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Hectora Berlioze, Roberta Schumanna, Albana Berga, Arnolda Schönberga, Antona Weberna a Johannese Brahmse. Mahlerovský komplet byl oceněn Deutsche Schallplattenpreis, Grand Prix du Disc a Prix Caecilia. Mezi další ocenění Elijahua Inbala patří například řád Rytíře umění a literatury (Francie, 1990), Goldenes Ehrenzeichen (Vídeň, 2002), Goethe-Plakette a řád Merit of the Federal Republic of Germany (SRN, 2006).

Kvůli přetrvávajícímu sporu o autorská práva k nahrávkám v ČF se však koncert nenahraje. V současné době se případem zabývá i budoucí šéf ČF Vladimír Darjanin, který se prý snaží s hráči dohodnout. Výsledky jejich jednání budou zřejmě známy do počátku července, kdy Darjanin do funkce nastoupí.

Odborníci: letošní Pražské jaro bylo úspěšné

Pražské jaro letos nabídlo téměř 60 symfonických, komorních a jazzových koncertů a recitálů. Většina hudebních kritiků považuje 64. ročník našeho nejvýznamnějšího festivalu klasické hudby za vydařený a dramaturgicky vyvážený.

Festival zve podle odborníků špičky klasické hudební scény, které by ale měly přijíždět i v běžné koncertní sezoně. Obtíže Pražského jara tak podle kritiků souvisejí s celkovými problémy pražského kulturního života. Koncerty mnohdy navštěvuje nekultivované, turistické publikum a mnohá vystoupení opět potvrdila, že Praha nutně potřebuje moderní koncertní síň.

Juan Diego FlórezKritici se shodují, že festival nabídl hvězdy i méně známé, výrazné osobnosti od staré hudby po současnou. K vrcholům podle nich patřilo vystoupení pěvců Juana Diega Flóreze, Susan Grahamové, Martiny Jankové, Bernardy Finkové, houslistky Anne Sophie Mutterové, Orchestru Severoněmeckého rozhlasu z Hamburku i dvou legendárních dirigentů "osmdesátníků" Christopha von Dohnányiho a Kurta Masura.

Přehlídka má podle hudební kritičky Věry Drápelové v tuzemsku bezkonkurenční pozici svou tradicí i financováním. "Je ale zarážející, že z úsporných důvodů slevuje na zdánlivých maličkostech, jako jsou překlady textů u vokálních večerů," řekla Drápelová. Pořadatelé letos prodávali programové brožury pouze s cizojazyčnými texty, takže méně jazykově zdatní posluchači neměli šanci porozumět významu písní.

Turisté neumějí tleskat

Problémem je také podle odborníků nevyvážené publikum, občas poskládané z turistů. Slavnostní atmosféru kazí nejen nevhodným oblečením, ale i neznalostí a tleskáním mezi větami skladeb. Ostře sledované koncerty naštěstí tyto obtíže míjejí.

"Tím, že je festival hodně dramaturgicky široký, oslovuje lidi z různých oblastí hudby. Je pravda, že podíl turistů je vyšší," odpověděl ČRo Vltava ředitel festivalu Roman Bělor. Pražské jaro si prý nedávno nechalo zpracovat statistické průzkumy, které ukazují, že v průměru se turisté účastní z 15 procent.

V publiku je velmi zastoupena také střední generace a lidé dojíždějí i ze vzdálenějších koutů republiky. Letos se prodalo přes 40 tisíc vstupenek, čímž se kapacity sálů naplnily z 85 procent, tvrdí pořadatelé.

Bodovaly písně i stará hudba

Martina JankováPodle muzikologa Petra Vebera by mohli pořadatelé iniciovat i například provedení opery, objednat nová díla nebo oslovit rezidenčního skladatele. Ocenil také snahu zavést tradici "Liederabendu", písňových večerů. "Nejsou až tak masově navštěvované, ale na prestižní festival z hlediska toho, co se děje v Evropě, patří," uvedl.

Špičkoví interpreti by měli podle hudebního kritika Jindřicha Bálka do Prahy zavítat častěji než jednou za pět až deset let. Sporné je podle něj proto označení "Pražské jaro, výkladní skříň české hudby", které se vžilo za socialismu. "Měla být tím být celá hudební sezona, a ne tři týdny v roce. S tím souvisí i bojkot České filharmonie, která zpola nenahrává," připomněl kauzu orchestru, jenž kvůli sporu o autorská práva přišel o zahajovací koncert.

Jordi SavallNa přehlídce si podle muzikoložky Dity Kopáčové Hradecké i letos našla pevné místo stará hudba. Gambista Jordi Savall a Nizozemský dechový orchestr předvedli podle ní, že v této oblasti se toho děje mnohem víc než v konzervativním ranku u symfonických orchestrů. Ocenila rovněž úspěch domácích ansámblů v čele s Collegiem 1704.

"Je vidět, že soubory věnující se autentické interpretaci hudby mají naprosto vlastní, nezaměnitelný zvuk v době, kdy každé symfonické těleso zní téměř stejně," zdůraznila.

Georg Friedrich HändelPozornost se věnovala i 50. výročí úmrtí Bohuslava Martinů a uvedení souborných kompletů Viktora Kalabise. Výročí George Friedricha Händela se ale podle Věry Drápelové mělo připomenout reprezentativnějším koncertem než uvedením chrámových scén z oratoria Vzkříšení. "Možná se mohli pořadatelé pokusit sem dostat světový ansámbl, který by koncertně provedl některou z Händelových oper," dodala.

,