RECENZE: Burton s Deppem stylově čarují nad vyprázdněným scénářem

Divácké zklamání z Temných stínů nejvíc odnese klíčový tandem, tedy režisér Tim Burton a herec Johnny Depp. Ale na čelném místě tabule hanby by mělo stát hlavně jméno scenáristy. Seth Grahame-Smith dosud pracoval pro televizi a na výsledku, jenž navíc opisuje dobový seriál, je to bohužel hodně znát.

Jisté varování poskytuje už prolog z 18. století, dokonale stylizovaný, takříkajíc vymazlený, ale únavně dlouhý dobový barvotisk, kde zhrzená čarodějka promění hrdinu v upíra a zaživa pohřbí. Nu což, utěšuje se divák, jistě bude líp, až se děj přehoupne do 70. let, jejichž přesné retro vyladí hudba s barvami podzimu.

Z filmu Temné stíny

A opravdu to vypadá slibně, když Deppův upír připomínající Michaela Jacksona procitne do jiného světa, v neonech McDonalds vidí Mefistofela a v kouzelně zpustlém sídle předků plného důvtipných mechanických hraček najde stvoření jako z Addamsovy rodiny.

S ofinkou nad bledým čelem a květnatou mluvou tvoří milý protipól noblesní paní domu v podání Michelle Pfeifferové, její rebelující dceři i synově vychovatelce s výrazem panenské školačky. Depp si samozřejmě užívá duchařský nátěr starosvětského ražení, jenže domácká půda je trestuhodně nevyužita pro četnější zasvěcování záhrobního hosta do moderní doby – a mimo rodinu se neděje už vůbec nic kromě nastavované pomsty čarodějnice v podání Evy Greenové coby zosobněného sex-appealu.

Temné stíny

50 %

USA, 2012, 113 minut

Režie: Tim Burton

Hrají: Johnny Depp, Michelle Pfeifferová, Helena Bonham Carterová, Eva Greenová, Jackie Earl Haley

Kinobox: 65 %

IMDb: 6.2

Film se podivně rozpadá – chvíli jako by jej točili Depp s Burtonem, chvíli někdo bezejmenný. U bizarní upírovy hry s hippies člověk zaplesá – ano, to jsou oni. Potěší i průlet světovým malířstvím v galerii rodu či Alice Cooper na plese, ale celá promyšlená hra s kostýmy, rekvizitami a náladami padá do černé díry vyprázdněného obsahu. Závěr pak patří tuctové přehlídce triků, které se od dob hitu Smrt jí sluší zdokonalily, leč ztratily na vtipu.

A nejhorší je, že rozčarování se může opakovat. Stejný scenárista totiž píše Beetlejuice 2, což hraničí se svatokrádeží další legendy.