Nápad založit Pradědovu zemi vzbudil velké ohlasy. "Lidé z celé země nám poslali celkem 680 čarodějnic; 200 z nich bylo namalovaných na výkresech. Ostatní vyrobili lidé ze dřeva, hadříků, moduritu nebo z keramiky," řekla pořadatelka soutěže a zároveň zakladatelka země Ljuba Kielarová.
Nejstrašnější a nejsympatičtější čarodějnice, které se podle pověr slétávaly především na Petrovy kameny, zaslali do soutěže lidé od tří do 72 let. Svou 1,7 metru vysokou čarodějnici ze dřeva vytesal například také starosta Jiříkova Jiří Halouzka. "Na Petrovy kameny létaly čarodějnice ze Sovince odjakživa. Navíc si myslím, že je to velmi dobrý nápad a může to i přispět k zaměstnanosti kraje," řekl Halouzka.
"Inspirovalo nás Valašské království. U nás v kraji však žádná velká tradice není; jsme zapomenutým koutem země. Chtěla jsem proto, aby se lidé tady nějak připomenuli a aby získali identitu ke svému kraji," řekla Kielarová, která pochází z Malé Morávky na Bruntálsku. K návrhu založit Zemi Děda Praděda se připojila i některá polská města, k nimž Jeseníky zasahují.
Návštěvníci jesenických hor by se měli v nejbližší době setkat v restauracích s Pradědovými jídly. "Domlouvali jsme se s majiteli restaurací na Pradědově kuchařce, ve které jsou zastoupena tradiční regionální jídla. Začít by měla i výroba Pradědových měšců nebo paprikáše. Také ženy na Osoblažsku by měly začít plést Pradědovy vesty a svetry," řekla zakladatelka země.
V čele země měl stanout malíř Libor Vojkůvka, ale její zakladatelé od návrhu nakonec ustoupili. "Praděd bude samozřejmě vystupovat, ale pouze sám za sebe. Nebude ho představovat žádný člověk," dodal Kielarová. Pradědovu zemi pořadatelé zaregistrovali pod ochrannou známkou na Úřadu pro veřejnou soutěž.
