"Po promítání bývá zpravidla naprosté ticho a temno, teprve za dva dny mi diváci volají, stále jakoby v transu," líčí režisér a scenárista filmu Thomas Vinterberg zvláštní "emoce ležící o několik vrstev níž", jež jeho film vyvolává.
O Rodinné slavnosti se obvykle mluví buď v souvislosti s Dogmatem 95 - souborem deseti pravidel filmařské čistoty a střídmosti, která Vinterberg spoluvymýšlel a dodržuje, anebo kvůli cenám, jichž teprve třicetiletý tvůrce už nasbíral požehnaně. Hned jeho absolventský film Last Round byl v roce 1994 nominován na Oscara. Také Rodinná oslava patřila letos k oscarovým favoritům; před tím už získala cenu poroty z festivalu v Cannes a coby nejlepší zahraniční film roku jednak francouzského Césara, jednak Zlatý globus od kritiků akreditovaných v Hollywoodu. "Mám radost, když se tenhle film lidem líbí, ale nejsem na jejich názoru tak závislý jako jindy. Sám cítím, že jsem udělal něco poctivého; pronikl jsem pod slupku zla a opovržení, kam jsem se dosud nikdy nedostal," přiznává Vinterberg. Přesnější představu o Rodinné slavnosti lze ostatně vyčíst z obou režisérových nejoblíbenějších filmů, Kmotra i Fanny a Alexandra.
Distribuční společnost Cinemart považuje Vinterbergovo dílo za dokonalou lahůdku pro zakončení sezony, ač na devadesátikorunovém vstupném a dvou kopiích nezbohatne. "Pro zajímavost jsem porovnal vstupné Rodinné slavnosti v jiných zemích," říká šéf Cinemartu Jan Jíra. "Za nákup sice všude platí jako my dva tisíce dolarů, ale cena vstupenek má široké rozpětí, v přepočtu od 54 korun ve Slovinsku či 66 korun v Maďarsku, přes Holandsko a Rakousko, kde přesáhla 190 korun, až po 300 korun ve Švýcarsku: tam na tenhle film přišlo na sto tisíc lidí."
O Rodinné slavnosti se obvykle mluví buď v souvislosti s Dogmatem 95 - souborem deseti pravidel filmařské čistoty a střídmosti, která Vinterberg spoluvymýšlel a dodržuje, anebo kvůli cenám, jichž teprve třicetiletý tvůrce už nasbíral požehnaně. Hned jeho absolventský film Last Round byl v roce 1994 nominován na Oscara. Také Rodinná oslava patřila letos k oscarovým favoritům; před tím už získala cenu poroty z festivalu v Cannes a coby nejlepší zahraniční film roku jednak francouzského Césara, jednak Zlatý globus od kritiků akreditovaných v Hollywoodu. "Mám radost, když se tenhle film lidem líbí, ale nejsem na jejich názoru tak závislý jako jindy. Sám cítím, že jsem udělal něco poctivého; pronikl jsem pod slupku zla a opovržení, kam jsem se dosud nikdy nedostal," přiznává Vinterberg. Přesnější představu o Rodinné slavnosti lze ostatně vyčíst z obou režisérových nejoblíbenějších filmů, Kmotra i Fanny a Alexandra.
Distribuční společnost Cinemart považuje Vinterbergovo dílo za dokonalou lahůdku pro zakončení sezony, ač na devadesátikorunovém vstupném a dvou kopiích nezbohatne. "Pro zajímavost jsem porovnal vstupné Rodinné slavnosti v jiných zemích," říká šéf Cinemartu Jan Jíra. "Za nákup sice všude platí jako my dva tisíce dolarů, ale cena vstupenek má široké rozpětí, v přepočtu od 54 korun ve Slovinsku či 66 korun v Maďarsku, přes Holandsko a Rakousko, kde přesáhla 190 korun, až po 300 korun ve Švýcarsku: tam na tenhle film přišlo na sto tisíc lidí."
