Dysfunkcí svalů pánevního dna trpí nejvíce ženy po porodu ve středním a vyšším věku. Oslabené svaly pánevního dna se nejčastěji prozradí únikem moči při kašli, skocích, zvedání těžkých břemen a kýchnutí.
„Také prolapsy orgánů malé pánve, pokles močového měchýře, dělohy a střev do pochvy jsou nejčastějšími projevy oslabených svalů pánevního dna. Mezi další časté projevy dysfunkce těchto svalů patří i nekontrolovatelný únik plynů nebo stolice,“ upozorňuje Ingrid Palaščáková Špringrová, specialistka na urogynekologii ve fyzioterapii.
Pokud jste zaznamenali některý z výše uvedených projevů, je dost možné, že trpíte dysfunkcí svalů pánevního dna.
Svaly pánevního dna mají vliv na bolesti zad
Mezi základní funkce svalů pánevního dna patří podpůrná funkce, která se podílí na udržení polohy orgánů v malé pánvi, a také funkce svěračová.
„V současné době studie potvrzují také úzké propojení mezi bolestí dolní části zad a dysfunkcí svalů pánevního dna,“ upozorňuje fyzioterapeutka a připomíná, že další významnou funkcí je relaxace, tedy schopnost svaly pánevního dna povolit. Ta se podílí na správném a pravidelném vyprazdňování střev a je důležitá i při porodu.
„Opomenout bychom neměli také funkci sexuální, kde správná funkce svalů pánevního dna hraje významnou roli pro spokojený sexuální život,“ dodává Ingrid Palaščáková Špringrová.
Ultrazvuk i vyšetření per vaginam
Na doktorku Palaščákovou se obracejí zejména ženy po porodu, které i půl roku po narození dítěte bojují s nechtěným únikem moči, případně ženy o pár let starší, u nichž dochází k úniku moči třeba při kýchnutí. Před rehabilitací pánevního dna se pochopitelně zjišťuje příčina potíží té které pacientky.
„Diagnostika základních funkcí svalů pánevního dna probíhá diagnostickým ultrazvukem. V našem zařízení provádíme vyšetření přes dutinu břišní a přes hráz oblasti perinea. Popisujeme ultrazvukový obraz, jak se svaly pánevního dna aktivují a povolují, tedy relaxují. Záznam na ultrazvuku je pořizován v poloze vleže, vsedě a ve stoji,“ říká Ingrid Palaščáková Špringrová.
Únik moči trápí i muže Inkontinence močová neboli nechtěný a neovladatelný únik moči si lidé spojují především se ženským pohlavím. Nepříjemný problém však dokáže potrápit i muže. Objevuje se ve středním až vyšším věku a mívá souvislost s prostatou. Jednou z nejčastějších příčin nekontrolovatelného úniku moči u mužů je operace zhoubného nádoru prostaty. Bezprostředně po operaci zhoubných nádorů byl výskyt inkontinence zaznamenán u asi 20 % mužů. „Ještě rok po operaci je u přibližně 8–12 % mužů inkontinence natolik závažná, že jsou nuceni vyhledat odbornou pomoc. V případě inkontinence po operaci prostaty představuje velmi spolehlivou metodu implantace svěrače, ale jen za předpokladu správné indikace,“ říká MUDr. Ivan Pavlík, MBA z Urologické kliniky Všeobecné faktuní nemocnice Ke Karlovu v Praze. |
Dalším základním rutinním vyšetřením je diagnostika per vaginam, při němž fyzioterapeut vyhodnocuje funkci svalů pánevního dna přes pochvu a na základě povelů, které ženě dává, vnímá, zda dochází k aktivaci a vtažení svalů pánevního dna nebo k jejich relaxaci. Hodnotí také funkci svalů pánevního dna při zvýšení intraabdominálního tlaku, který se nejvíce zvyšuje při kašli, kýchání, smrkání a smíchu.
Fyzioterapeut výsledky zapíše do speciálního protokolu a následně navrhne terapeutický program. Součástí vstupního vyhodnocení funkce svalů pánevního dna jsou vždy standardizované dotazníky.
Elektrická stimulace i vaginální závaží
Možností, jak pomoci ženě, která trpí stresovou inkontinencí, je více. „Od elektrické stimulace, kdy je síla svalů pánevního dna nulová, přes edukátory, které pomáhají uvědomit si kontrakce, tedy vtažení pánevních svalů dovnitř do pánve, až po nácvik relaxace. Pro kondiční trénink využíváme i vaginální závaží. Nedůležitější je dosáhnout stavu, kdy se aktivují svaly pánevního dna, tedy jejich vtažení při každém zakašlání, kýchnutí a smrkání. Jde zkrátka o to, aby pánevního dno správně pracovalo v běžných denních zátěžových situacích,“ vysvětluje odbornice.
Žena se při terapii také dozví, jaké pomůcky má používat a jak s nimi v průběhu dne účinně pracovat. „Rozhodně nedoporučuji kupovat si předem pomůcky po internetu, protože žena si nemůže být předem jista, jestli je bude potřebovat a zda jsou pro ni vůbec vhodné,“ upozorňuje Ingrid Palaščáková Špringrová.
Terapie je rychlá
Možná, že únikem moči sama trpíte a bojíte se to řešit. Možná si myslíte, že vyšetření, které vás kvůli tomuto problému čeká, není žádný med. Vězte ale, že pokud je podstoupíte, terapie nebude dlouhá, a úleva, kterou vám následná terapie přinese, bude značná.
„Terapie stresové inkontinence je rychlá, stačí dvě až tři návštěvy v průběhu dvou až čtyř měsíců u fyzioterapeuta, který problematiku pánevního dna a inkontinence řeší,“ ujišťuje Ingrid Palaščáková Špringrová.
Když fyzioterapie nestačí
Pokud rehabilitační terapie na problémy s inkontinencí nestačí, je lepší obrátit se na lékaře. S problémem úniku moči se můžete svěřit jak svému praktikovi, tak gynekologovi, případně se rovnou objednejte na urogynekologii.
Po příchodu do ordinace pravděpodobně nejdříve vyplníte tzv. sebeposuzovací dotazník a za úkol dostanete vyplňovat tzv. mikční deník včetně záznamů o množství tekutin, které denně vypijete. A jaké jsou dnes možnosti léčby? Polovina případů inkontinence se dá vyřešit pomocí speciální pásky, kterou lékař umí zavést během čtvrt hodiny.
Urgentní a stresová inkontinence
Nejprve však musí lékaři odhalit, zda žena trpí tzv. hyperaktivním měchýřem, tedy nemocí, která se dříve označovala jako urgentní inkontinence, nebo zda jde o již zmiňovanou stresovou inkontinenci. V případě hyperaktivního měchýře je v popředí příznaků časté nucení na močení, hojně následované únikem moči a nočním močením. U této diagnózy dominuje léčba farmakologická.
Druhou velkou skupinou je stresová inkontinence. Těžištěm léčby této nemoci je léčba operativní. Elegantním řešením je v tomto případě zavedení suburetrální volné pásky, což je zákrok, který trvá kolem 15 minut. Na většině pracovišť zůstává žena hospitalizována do druhého dne, aby se zachytily případné komplikace. Operaci lze provést i v jednodenním režimu s propuštěním pacienta již večer. Po operaci se musí žena nejméně šest týdnů šetřit, aby se páska přihojila.
Principem fixace pásky je, že pacientova vlastní tkáň proroste síťovitou strukturou pásky a vytvoří nový vaz, tvořící oporu močové trubici. Než se tento vaz vytvoří, musí žena dodržovat určitá režimová opatření, především se vyhýbat zvýšené fyzické zátěži. Lékaři uvádějí, že se žena po zákroku cítí doslova znovuzrozená a že jí začíná nový život. Odkládají vložky, plánují cesty do zahraničí a znovu chodí cvičit nebo tancovat.
