Zatímco cizinci ze států mimo Evropskou unii s úlevou zjistí, že se pravidla zjemnila, občané EU mohou být trochu v šoku. Návrh, který Johnsonova vláda ve středu představila, má narovnat přístup úřadů k zájemcům o práci v Británii.
Polští instalatéři či rumunští stavebníci tak už od příštího roku, kdy by mělo skončit současné přechodné období po brexitu, nemusí dostat pracovní povolení tak snadno jako dřív.
Aby mohl kdokoliv pracovat ve Spojeném království, bude muset získat nejméně sedmdesát bodů v novém bodovém systému.
Základem v něm bude znalost angličtiny, odpovídající vzdělání i potvrzení, že má dotyčný v Británii svou budoucí práci už zajištěnou a zaměstnavatel s ním počítá. Další body navíc pak budou například za to, že chce uchazeč pracovat v oboru, který trpí nedostatkem personálu. Třeba ve zdravotnictví.
Svou roli v úspěšnosti žadatele bude hrát také výše jeho budoucí mzdy. Pokud by měl vydělávat méně než 23 040 liber (691 tisíc korun) ročně, body nedostane. Výjimku budou mít zdravotní sestry či lidé, kteří britskému pracovnímu trhu mohou nabídnout doktorský titul.
Vláda tím chce podle BBC docílit toho, aby se britští zaměstnavatelé „přestali spoléhat na levnou pracovní sílu z Evropy a místo toho se zaměřili na udržení stávajících pracovníků a investice do technologií“.
Johnsonův kabinet zpřísněním pravidel pro migraci plní svůj závazek voličům, že „převezme zpět kontrolu“ a vrátí zemi Britům. Inspiraci pro bodový systém prý čerpal v Austrálii, která si takto vybírá pracovníky. A někteří záměr vítají.
Opozice: Bez nekvalifikovaných cizinců se ekonomika zhroutí
Další však varují, že bez nekvalifikovaných cizinců se mnohé sektory ekonomiky zhroutí. Podle listu The Guardian až 21 procent lidí, kteří v Británii působí coby nekvalifikovaná síla, pochází ze zemí EU.
Mezi nejvíc ohrožené patří právě zdravotnictví a pečovatelský systém, ale i zemědělství či rybolov. „Tyto plány v pečovatelském sektoru způsobí naprostou katastrofu,“ podotýká Christina McAnea z odborové organizace Unison, která kromě jiných sdružuje zmíněné zdravotníky.
Mluvte anglicky, nebo jděte. Na východě Anglie se objevil xenofobní leták |
Ozývají se proto hlasy, že utnutí přílivu nevzdělaných cizinců systému nejenže neuleví, ale naopak ještě prodlouží čekací doby v nemocnicích. Problémy nastanou i v soukromém sektoru, varují další.
Pracovní povolení by totiž nově neměli dostat ani číšníci, pokojské v hotelech nebo zaměstnanci v továrnách a supermarketech. Omezit by se měl také příliv sezonních pracovníků, kteří do Británie jezdí sbírat maliny či brambory.
„Je ironické, že vláda národ vybízí, aby jedl více ovoce a zeleniny, a zároveň ztěžuje produkci těchto plodin,“ komentuje budoucí stav v Británii předsedkyně Národní farmářské unie (NFU) Minette Battersová. A prokázat, že se domluví anglicky a dokážou se o sebe postarat, budou muset také mladí lidé se zájmem o studium na britských univerzitách.
Opozice zveřejněný návrh okamžitě odmítla. Mluvčí liberálních demokratů Christine Jardine poznamenala, že se vládní návrhy zakládají na xenofobii. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová pak prohlásila, že Johnsonovy plány zničí ekonomiku Skotska. „Vzhledem k naší demografii potřebujeme, aby sem lidé i dál přijížděli. Kvůli tomuto to bude mnohem těžší,“ míní.
Utrpí britská ekonomika, pokud zavede opatření mající skoncovat s levnou pracovní silou?
Raději cla než unijní pravidla. Britský premiér hodlá s EU jednat tvrdě:
3. února 2020 |
