Zároveň počítá s tím, že solidarita s ostatními státy unie může mít různou podobu. Členské státy bloku budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl, případně jinak pomáhat.
V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků či navrácení některých migrantů do země jejich původu nařídí.
„Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají,“ prohlásila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je návrh novým začátkem unijní migrační politiky.
Na plánu povinného přerozdělování uprchlíků mezi další země v případě krize fakticky zkrachoval pokus o reformu unijního azylového systému z dílny předchozí komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.
Komise počítá s tím, že systém umožní v řádu několika měsíců vracet mnohem větší procento migrantů bez nároku na azyl, než v současnosti, kdy je zpět z EU odeslána přibližně třetina.
Návrh proto počítá se zavedením předběžných pětidenních prověrek a nejvýše dvanáctitýdenní procedury na hranicích, během níž by mělo být o dalším osudu žadatelů rozhodnuto.
Migranti na Lesbu odmítají stavbu nového tábora, střetli se s policií |
Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který spolu s Českem odmítlo také Polsko a Maďarsko, nabízí nyní EK zemím výběr.
Pokud přijmou běžence z přetížených zemí či lidi zachráněné na moři, dostanou na každého člověka příspěvek 10 tisíc eur (270 tisíc korun).
Pokud nebudou chtít takové uprchlíky přijímat, mohou na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl.
Pouze v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by přišla na řadu „povinná solidarita“. V jejím rámci by EK mohla připsat členské zemi část z počtu běženců určeného na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace. Stát by pak je pak musel přijmout nebo zařídit jejich návrat domů.
Česko na povinné přijímání migrantů nepřistoupí
Tento bod patrně vzbudí odpor u některých států unie, které jakékoli povinné přerozdělování dlouhodobě odmítají. Český ministr vnitra Jan Hamáček ve středu povinné přijímání migrantů vyloučil. „Jsme zásadně proti. Nebudeme souhlasit s žádným návrhem, který by obsahoval povinné relokace,“ prohlásil.
Dodal, že Česko tuto pozici zastává dlouhodobě a shoduje se na ní i se státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo s pobaltskými zeměmi. Ministr zdůraznil, že na konečné podobě balíčku se budou muset dohodnout členské země EU a že není jisté, zda se podaří shodu nalézt.
„My od paktu primárně očekáváme, že bude posílena ochrana vnější hranice, zrychlí se návraty nelegálních migrantů, bude tlak na okolní státy, aby lépe spolupracovaly,“ řekl Hamáček.
Evropu čeká další a mnohem větší vlna migrace. Do pohybu se dá miliarda lidí |
Co se týká solidarity mezi evropskými zeměmi, je Česko podle Hamáčka nadále připraveno posílat policisty na pomoc ve státech, které to potřebují, nebo pomáhat materiálně.
Hamáček zároveň řekl že je Česko připraveno o novém návrhu diskutovat. „Není to ještě rozpracováno, má to řadu právních aspektů, ale jsme schopni se o této alternativě bavit,“ řekl. Připustil, že státy, které jsou přetížené žádostmi o azyl, už nemají kapacity na zajištění repatriací odmítnutých migrantů.
Podpora vnější hranice přispěje k ochraně všech
„Navržené řešení nestojí na povinných kvótách přerozdělování migrantů, posiluje procedury na vnějších hranicích a cílí na zefektivnění návratů nelegálních migrantů, což vítáme,“ uvedla na Twitteru státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
„Podpora států na vnější hranici EU zásadně přispěje k ochraně nás všech, je správné, aby se na systému podíleli všichni. Pro další vyjednávání ale musíme analyzovat navržené mechanismy a jejich dopad na ČR,“ dodala.
Návrh, jehož zveřejnění komise několikrát odložila i kvůli koronavirové pandemii, patrně povede k dlouhým a náročným jednáním mezi členskými státy. Zatímco Řecko či Itálie dlouhodobě volají po větší solidaritě, kterou podporuje Německo či Francie, řada zemí střední a východní Evropy má problém s povinným přebíráním migrantů.
Zásadní body návrhu EK o azylové politicePředběžný screening
Urychlení procedur na hranicích
Solidarita na výběr
Krizové situace
Povinné přebírání
|