„Výsledné vysídlení bude v mnohem větším měřítku než migrační krize na přelomu let 2015 a 2016, a to pokud se neudělá nic pro řešení ekologického rozkladu,” uvedl zakladatel institutu Steve Killelea pro The Independent.
Části subsaharské Afriky, jižní Asie, Blízkého východu a severní Afriky čelí „perfektní“ bouři ekologických problémů a nestability, tvrdí IEP, jenž analyzoval řadu faktorů jako růst populace, nedostatek potravin, sucho, povodně, rostoucí teplotu a hladinu moří, či schopnost národů odolat klimatické krizi.
Devatenáct zemí s největším počtem ekologických hrozeb zároveň patří mezi čtyřicet nejméně mírumilovných států na světě, jde například o Afghánistán, Sýrii, Irák, Čad, Indii nebo Pákistán.
„Některé z těchto zemí jsou už uvězněné v začarovaném kruhu, kde soupeření o omezené zdroje vede ke konfliktu a ten vede k dalšímu vyčerpání zdrojů,” uvádí studie. Klíčovou hnací silou, která způsobí další nestabilitu, bude podle odborníků nedostatek pitné vody a potravin.
„V případě, že nedojde k naléhavé globální spolupráci, se během příštích 30 let přístup k potravinám a vodě ještě zhorší,“ líčí Killelea a podotýká, že pokud nenastane změna, vzroste počet nepokojů a konfliktů.
Nejhůře je na tom Pákistán
Zemí s největším počtem obyvatel, kterým hrozí vysídlení, je podle IEP Pákistán, jenž čelí povodním a nedostatku pitné vody i dodávek potravin. Za ním následuje Etiopie a Írán. Největší hrozbě ve Střední Americe čelí Haiti.
Česko je osmou nejmírumilovnější zemí světa, u dna žebříčku je Rusko |
Studie varovala, že i relativně malé ekologické hrozby a přírodní katastrofy mohou vést k masovému přesídlení populace a ovlivnit tak regionální a globální bezpečnost.
Bohatší a rozvinutější země v Evropě a Severní Americe čelí menším ekologickým hrozbám a budou lépe vybaveny pro přizpůsobení se změně klimatu, ale nebudou imunní vůči jejím dopadům.
Evropa se musí mít na pozoru
„Evropa si toho musí všímat. Viděli jsme, co se stalo, když do Evropy v letech 2015 a 2016 přicestovaly dva miliony migrantů. Viděli jsme s tím související politickou nestabilitu a vzestup nových politických stran,“ říká Killelea.
Až třetinu lidstva čeká do padesáti let nesnesitelné horko, povede k migraci |
„Pokud neuděláme něco pro řešení těchto ekologických problémů, dojde k migraci v mnohem větším měřítku, než jaké jsme viděli v posledních letech,“ uzavírá.
Extrémní počasí v loňském roce vedlo k vysídlení 24 milionů lidí, přičemž dalších více než devět milionů muselo uprchnout ze svých domovů kvůli konfliktům a dalším katastrofám.
V současnosti čelí podle OSN vysídlení více než jedno procenta lidstva. Asi čtyři z pěti vysídlených hledají podle organizace útočiště v sousedních zemích.
