Plán by měl uložit každému členskému státu, aby přijal několik uprchlíků výměnou za částku 10 000 eur ( 270 000 korun) na přijatého jedince. Částka půjde z rozpočtu Evropské unie, uvádí agentura Reuters s odvoláním na diplomaty a úředníky obeznámené s návrhem. Státy, které závazky nesplní, mají čelit soudním řízením a vysokým pokutám. Reuters podotýká, že jejich vymáhání trvá roky.
Plán by se měl rovněž zaměřit na posílení návratnosti, mimo jiné omezením víz pro občany zemí, kteří odmítají přijmout zpět své státní příslušníky. Chce rovněž podpořit zahraniční státy, které spravují a kontrolují migrační toky tak, aby se méně lidí dostalo do Evropy.
Státy by podle návrhu v první fázi mohly nabízet místa pro uprchlíky pouze dobrovolně, případně by se mohly zavázat k poskytování pomoci přímo nejvytíženějším zemím jako je Řecko, Itálie či Španělsko. Pokud by se však dobrovolně nepodařilo rozdělit 70 procent žadatelů o azyl z těchto unijních zemích, nastoupila by „povinná solidarita“.
„Je to silný návrh, který podporuje výzvu Angely Merkelové pro solidaritu EU. Je to zkouška politického dědictví Merkelové,“ poznamenal k návrhu jeden z obeznámených úředníků EU.
V době, kdy si Německo připomínalo pětileté výročí od vypuknutí migrační krize, Merkelová uvedla, že by i nyní postupovala stejně jako tehdy. „Když lidé stojí na německo-rakouské nebo rakousko-maďarské hranici, musíte se k nim chovat jako k lidským bytostem,“ vysvětlila.
Lze očekávat, že proti návrhu EU opět vystoupí státy, které migrační kvóty odmítaly. Proti povinnému rozdělování migrantů se stavěly především země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) za podpory Rakouska.
Evropu čeká další a mnohem větší vlna migrace. Do pohybu se dá miliarda lidí |
„Nemůžeme přijmout paradigma, podle něhož je solidarita založena na povinných opatřeních, včetně přemístění,“ napsal v pondělí v online deníku Euractiv velvyslanec Polska v EU Andrzej Sados.
Německo nechtělo návrh komentovat, dokud jej Evropská komise ve středu nepředstaví. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová již dříve řekla, že plán „nikoho neuspokojí“ a proto má potenciál na úspěch. Podle ní jsou evropské státy ochotné ke kompromisu, který „vylepší situaci“.
Frustrované Německo
Rozhodnutí otevřít německé hranice a přijmout statisíce uprchlíků vyvolalo na domácí i zahraniční politické scéně velké napětí. Napříč Evropou včetně Německa si ve volbách dobře vedly strany, které se tvrdě vymezovaly proti migraci a přijímání uprchlíků.
Německá protiimigrační strana Alternativa pro Německo podle některých průzkumů v poslední době ztrácí podporu. Několik německých starostů požádalo vládu, aby mohli přijmout uprchlíky z přeplněného tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos, který pohltily plameny. V neděli tisíce demonstrantů napříč Německem požadovalo přijetí migrantů se slovy „Máme místo“.
Migranti na Lesbu odmítají stavbu nového tábora, střetli se s policií |
Vláda Merkelové váhala několik dní, než souhlasila s převzetím před 1 500 z 12 000 uprchlíků z Morie. Podle Reuters Merkelová záměrně vyčkávala, aby se do humanitární akce zapojily i ostatní státy. Zatím se však jenom devět států rozhodlo, že přijmou dětské uprchlíky z Řecka.
Německý týdeník Die Spiegel poznamenal, že kancléřka známá svým klidem během výzvy k solidaritě ojediněle dala průchod svému hněvu. Podle zákonodárců z vládní strany CDU a její bavorské sestry CSU neviděl už dlouho nikdo kancléřku tak rozčilenou.
Frustraci vyjadřuje i německý ministr vnitra Horst Seehofer, který v minulosti několikrát veřejně vyjádřil nesouhlas s migrační politikou Merkelové. V tomto případě ji však podpořil a zkritizoval „povýšeně rezervované“ skandinávské země, stejně tak vyjádřil zklamání z postoje Rakouska a Visegrádu.
