„Ta čísla jsou ohromující. Když jsem je poprvé uviděl, zalapal jsem po dechu,“ uvádí spoluautor studie Tim Lenton z univerzity v Exeteru. „Dříve jsem studoval body zlomu klimatu, které jsou považovány za apokalyptické, ale toto mě zasáhlo, protože tato hrozba získává reálnou podobu,“ říká pro The Guardian
Drtivá většina lidstva podle Lentona vždy žila v regionech, kde se průměrné roční teploty pohybují od 6 do 28 stupňů Celsia, což je ideální pro lidské zdraví i produkci potravin. Takové oblasti se však v důsledku globálního oteplování zmenšují a stále více lidí musí čelit extrémům.
Lidstvo je podle Lentona vůči změnám obzvlášť citlivé, protože žije na souši, která se otepluje mnohem rychleji než oceány, a protože většina budoucího populačního růstu bude v už nyní horkých oblastech Afriky a Asie.
Globální teplota by se podle meteorologů mohla do konce století zvýšit o tři stupně Celsia. Podle autorů studie nicméně průměrný člověk zažije v důsledku zmíněných demografických faktorů nárůst teploty o 7,5 stupně Celsia.
Až třicet procent populace světa by podle vědců mohlo do roku 2070 žít v extrémním vedru, za které považují průměrnou teplotu 29 stupňů Celsia.
Takové podmínky jsou nyní mimo Saharu podle odborníků extrémně vzácné. Pokud by však globální teplota skutečně narostla o tři stupně Celsia, bude jim podle jednoho ze scénářů do roku 2070 čelit 1,2 miliardy Indů, 485 milionů obyvatel Nigérie a více než 100 milionů lidí v Pákistánu, Indonésii a Súdánu.
“...over the coming 50 years, 1 to 3 billion people are projected to be left outside the climate conditions that have served humanity well over the past 6,000 years.”
Future of the human climate niche https://t.co/wVmTfzYqT7 #PDoH https://t.co/ch2f96dXAV
Migrace a ztížené pěstování potravin
Taková situace by vedla k migraci a znamenala výzvu pro pěstování potravin. „Průměrná teplota 29 stupňů Celsia je pro život nevhodná. Museli byste se přestěhovat nebo se přizpůsobit. Adaptace má ale své limity,“ říká spoluautor studie profesor Marten Scheffer z univerzity ve Wageningenu.
Změny klimatu jsou podle OSN důvodem pro azyl. Využijí toho i Australané? |
„Pokud máte dostatek peněz a energie, můžete použít klimatizaci a pro jídlo létat, pak na tom budete dobře. Ale pro většinu lidí to neplatí,“ říká Scheffer.
Podle Scheffera se lidé považují za přizpůsobivé, protože používají oblečení, topení a klimatizaci.
„Ve skutečnosti však velká většina lidí žije - a vždy žila - v klimatické nice, která se mění jako nikdy předtím. V příštích padesáti letech dojde k větší změně než za posledních šest tisíc let,“ uzavírá Scheffer.
OSN v lednu rozhodla, že její členské státy nebudou moci nutit uprchlíky, aby se vrátili do původních domovů, pokud by tam kvůli měnícímu se klimatu stále čelili nebezpečí. Utečenci přitom mohou podle odborníků v budoucnu přicházet i z bohatých zemí jako je Austrálie.
Světová banka v roce 2018 předpověděla, že okolo roku 2050 klimatické změny přinutí odejít z domovů více než 140 milionů lidí ze subsaharské Afriky, Jižní Asie a Latinské Ameriky. Podle studie organizace Environmental Justice Foundation klimatická krize povede k největší migrační krizi v dějinách.
16. ledna 2020 |
