Komise ve středu zveřejnila dlouho očekávaný návrh nové azylové a migrační politiky, který počítá s výrazným urychlením azylových procedur a návratů neúspěšných žadatelů.
Všechny členské země se podle něj budou muset solidárně podílet na zvládání migrace, dostanou však na výběr, jestli u sebe přijmou žadatele o azyl nebo se postarají o deportace odmítnutých migrantů.
„Pozitivní je, že tam nejsou ty kvóty, to je pro nás velice důležité. Stejně jako možnost jednotlivých členských států, aby solidárně podpořily (země v nouzi), ale aby si vybraly jak,“ prohlásil Babiš po jednání v sídle Evropské komise.
Český premiér hovořil se šéfkou unijní exekutivy ve společnosti svých kolegů z Polska a Maďarska Mateusze Morawieckého a Viktora Orbána. Všechny tři země dlouhodobě odmítají přijímat uprchlíky a do předchozího systému povinných kvót se nezapojily, čímž podle soudu EU porušily své povinnosti.
Babiš ještě před jednáním hovořil o tom, že Česko s návrhem komise nesouhlasí, neboť se málo soustředí na boj proti pašerákům lidí.
Po setkání s šéfkou komise svá slova zmírnil. Česko přitom podle něj nadále hodlá usilovat o větší důraz na ochranu vnějších hranic a bude se snažit, aby EU posuzovala uprchlíky již před jejich cestou do Evropy.
Finančně se budeme podílet i nadále, řekl Babiš
Český premiér přímo neřekl, zda by byla Praha ochotna organizovat návraty migrantů například z Řecka, aby se vyhnula dlouhodobě odmítané variantě přijímání azylantů. Podle návrhu komise by odmítnutí migranti mohli až osm měsíců zůstávat na území států, do nichž přišli a odkud by byli vraceni.
Přijetí uprchlíků, či hrazení deportací. Musíte být solidární, říká šéfka EK |
Teprve potom by se jich v případě neúspěchu snahy o deportaci musela ujmout organizující země a dočasně je umístit na svém území.
„My jsme se vždycky podíleli finančně a budeme se podílet i nadále,“ prohlásil Babiš, podle něhož by Česko i nadále preferovalo například finanční podporu afrických zemí či pomoc jihoevropským státům třeba v podobě vysílání policistů.
Kritickým tónem hodnotil po jednání s von der Leyenovou návrh maďarský premiér. „Základní přístup se nezměnil, stále chtějí zvládat migraci, ne zastavovat migranty,“ uvedl Orbán, podle něhož se komise příliš soustředí na to, jak se vyrovnat s běženci, kteří dorazí do Evropy, a ne jak jim v tom lépe zabránit.
Zatímco premiéři se shodli, že by unie měla žadatele o azyl posuzovat v takzvaných hotspotech například v severoafrických zemích, EK počítá s tím, že to bude na hranicích států, kam v Evropě dorazí. Procedura by se podle návrhu komise měla zkrátit na 12 týdnů, kdežto v současnosti se často vleče mnoho měsíců i několik let.
Evropu čeká další a mnohem větší vlna migrace. Do pohybu se dá miliarda lidí |
Výhrady k návrhu dali již ve středu najevo i někteří politici jihoevropských zemí, podle nichž jejich státům neuleví v počáteční fázi, kdy se budou muset postarat o posuzování migrantů.
Návrh naproti tomu podporuje Německo, které se podle ministra vnitra Horsta Seehofera bude jako předsednická země snažit dovést členské státy k předběžné shodě do konce roku.
Sama komise nepočítá s tím, že by složitý návrh měnící několik unijních norem mohl být zcela schválen dříve než v roce 2023.
Návrh podpořila také Francie. Ministr vnitra Gérald Darmanin řekl, že je třeba najít rovnováhu mezi zodpovědností a solidaritou. Podle Darmanina je třeba se poučit z migrační krize v roce 2015.
Předložený návrh označil za „ambiciózní reformu založenou na spravedlivé rovnováze mezi zodpovědností a solidaritou“. Zároveň zdůraznil, že je třeba posílit kontroly vnějších hranic a zamezit nelegální migraci. Lepší řešení je nicméně třeba najít pro ty, kteří mají na azyl v EU nárok.
Slovensko: Chceme být solidární
Slovenský premiér Igor Matovič v reakci na návrh migračního balíčku ve středu uvedl, že Slovensko již nebude pouze opakovat, že nesouhlasí s povinnými kvótami na přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU. Slovensko ale chce podle něj být solidární a hodlá pomoci zemím, které migrační vlna zasáhla.
„Nebudeme hrát na přízemní pudy, ale upřímně a odvážně našim evropským partnerům oznámíme, že s povinnými kvótami zásadně nesouhlasíme, ale zároveň solidárně nabídneme pomocnou ruku těm zemím, které kvůli nelegální migraci velmi trpí,“ uvedl Matovič, aniž upřesnil případný slovenský příspěvek k řešení migrace v EU.
Slovensko se během dřívější migrační krize řadilo v EU k nejhlasitějším kritikům zmíněných povinných kvót. Svůj názor nezměnilo ani poté, co unijní soud zamítl jeho žalobu vůči rozhodnutí většiny členských zemí EU o přerozdělování uprchlíků na základě kvót.
