Příčinou ubývání hmyzu je v první řadě intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů. Přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny. Hmyz mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi, cituje studii deník The Guardian. Více než 40 procent druhů je v úbytku, třetina je již ve stádiu ohrožení.
„Pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopad na ekosystém planety a přežití lidstva,“ konstatoval Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney. Hmyz je totiž nezbytný pro fungování všech ekosystémů. Slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny.
Analýzu vypracoval Sánchez-Bayo spolu s Krisem Wyckhuysem z čínské akademie zemědělských věd v Pekingu. Dvojice vycházela ze 73 nejlepších vědeckých studií, které se věnují úbytku hmyzu napříč kontinenty. Svojí analýzou potvrdili, že na Zemi začalo šesté masové vymírání druhů (o kterém jsme psali například zde).
Vědci na něj upozornili již u větších zvířat, která se snáze zkoumají. „Pokud nezměníme způsob, jakým produkujeme potraviny, veškerý hmyz za několik desítek let vyhyne,“ napsala dvojice vědců. Varují, že dopad na ekosystémy planety bude katastrofický.
Bez hmyzu zmizí zvířata i rostliny
Pozorovaný každoroční úbytek 2,5 procenta objemu hmyzu za posledních 25 až 30 let považuje Sánchez-Bayo za šokující. „Je to velmi rychlé. Za deset let bude hmyzu o čtvrtinu méně, za 50 let polovina a za 100 let nebude žádný,“ prognózuje.
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou |
V důsledku začnou umírat živočichové, kteří se hmyzem živí, tedy ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. „Všechna tato zvířata pojdou hlady,“ varuje Sánchez-Bayo. Kvůli nedostatečnému opylování budou umírat také rostliny. Koloběh života na planetě tak začne kolabovat. Přežití pak bude obtížné i pro lidstvo.
Úbytek hmyzu si dle dvojice výzkumníků může každý pozorný pamětník doložit sám vlastním pozorováním, takzvaným testem čelního skla. „Nedávno jsem se vydal s rodinou na dovolenou, projeli jsme při ní autem 700 kilometrů australským venkovem. Ani jednou jsem nemusel čistit přední sklo od hmyzu,“ uvádí Sánchéz-Bayo zkušenost, kterou napříč kontinenty sdílí mnoho řidičů.
Problému se už nějakou dobu věnují také čeští vědci. „Pravda je, že o bezobratlých obecně toho jako lidstvo víme velmi, opravdu velmi málo. V Česku máme zmapováno leccos, jsme v oboru jedni z nejlepších v Evropě a tím i ve světě. Ale stejně je to málo. Netušíme, kde co vymírá,“ upozorňuje entomolog Petr Šípek. Mluvit o hmyzu navíc podle něj není příliš populární.
„Chybí motivace veřejnosti se nějak starat. A v tom je dluh naší vědecké obce. My musíme být ti, kteří budou ukazovat, že se nejedná jen o komáry a mandelinku bramborovou, dříve v politických apelech hojně využívanou. Musíme to téma umět zpopularizovat,“ říká Šípek.
O vlivu člověka na úmrtí hmyzu však podle vědců není pochyb. Hmyzí populace začala klesat na začátku 20. století, úmrtnost zrychlila v 50. letech. V posledních dvou dekádách dosahuje vymírání hmyzu katastrofální úrovně. Podle vědců čísla jasně odpovídají znečišťování ovzduší a nástupu pesticidů.
Ať vlády přenastaví zemědělství
Za katastrofou podle výzkumů stojí především intenzifikace a způsob zemědělství. „To znamená kácení stromů a keřů, které obvykle obklopují pole, vznikají rovné, holé lány. Ty pak člověk ošetřuje syntetickými hnojivy a pesticidy,“ vysvětluje.
Nebývalý úbytek hmyzí říše během posledních 20 let vědci přičítají především používání nové třídy insekticidů, které sterilizují půdu a zabíjejí v ní všechny larvy. Jenže chemikálie v půdě zůstávají i poté, co se ošetřená pole nechají ležet ladem, šíří se také do okolí. V Německu naměřili rekordní 75procentní úbytek hmyzu v chráněných krajinných oblastech, varuje The Guardian.
Pesticidy jako nenápadné nebezpečí. Vědci je viní z rakoviny dětí i autismu |
„Svět musí změnit způsob, jakým produkuje potraviny,“ apeluje na zákonodárce Sánchez-Bayo. Půda obhospodařovaná metodami přírodního zemědělství podle něj obsahuje více hmyzu a příležitostné používání pesticidů v minulosti nevedlo k tak radikálnímu úbytku hmyzu jako nová třída pesticidů za posledních 20 let.
Podle českého vědce Petra Šípka také chybí plochy, které by byly neobdělané a hmyz i zvěř by v nich mohly najít své útočiště. Remízky a podobné přirozené prostory už dávno zmizely pod lány nekonečných polí, která nejsou nijak rozdělená.
„Stavíme nový ekosystém. Využívají toho odolnější a šikovnější organismy, které dokážou profitovat na našich zdrojích. Což jsou obvykle škůdci. Čím víc si to děláme po svém, tím víc jdeme proti sobě. Takový sýček už nemá co žrát, protože na velkou kobylku nenarazí. Protože velká kobylka nemá kde se vyskytovat,“ běduje Šípek.
V tropech, kde se tento typ obhospodařování půdy často nevyskytuje, ale hmyz mizí také. Za hlavní faktor úbytku hmyzu se v těchto oblastech pokládá zvyšování teploty vlivem globálního oteplování. Živočišné druhy se nedokážou přizpůsobit tak rychlým změnám podmínek. Situace je i zde alarmující, jak dokládá případ Portorika. Na tomto karibském ostrově za posledních 35 let zmizelo 98 procent pozemního hmyzu.
