Spojené státy se od konce ledna potýkají s rekordními mrazy. Na řadě míst klesla teplota až ke 40 stupňům Celsia pod nulou, někde až k -48 °C . V Chicagu tak například bylo chladněji než na severním nebo jižním pólu.
Pohled na teplotu v USA dne 31. ledna 2018, 7:00 UTC:
Jak tomu v takových případech lokálního ochlazení bývá, řada lidí využívá chladné počasí k poznámkám o globálním oteplování. Prezident Trump na toto mrazivé téma zavtipkoval ve tweetu: „Co se do háje děje s globálním oteplováním? Vrať se rychle zpátky, potřebujeme tě!“ Podobný tweet ostatně publikoval už před rokem.
In the beautiful Midwest, windchill temperatures are reaching minus 60 degrees, the coldest ever recorded. In coming days, expected to get even colder. People can’t last outside even for minutes. What the hell is going on with Global Waming? Please come back fast, we need you!
Přestože Trump v minulosti označoval globální oteplování za „čínský hoax“, později uznal, že na globální změny klimatu lidé vliv mají. Zřejmě tedy není třeba připomínat, že nízké lokální teploty nejsou důkazem toho, že globální průměrná teplota nestoupá.
Na tom, že se průměrná globální teplota nezvykle rychle zvyšuje a klíčový podíl na tom má lidmi produkovaný oxid uhličitý, se shoduje většina vědců. Mezivládní panel pro změny klimatu varuje, že teploty rostou čím dál rychleji: „Emise skleníkových plynů jsou nejvyšší za posledních 800 tisíc let.“
Se svým vlažným postojem ke globálnímu oteplování americký prezident není osamocen. Souvislost mezi extrémními mrazy a globální změnou klimatu – která se obvykle popisuje stoupáním průměrné globální teploty – totiž opravdu není intuitivní.
Proč polární vortex vpadl do USA?
Za extrémně nízké teploty, které zažívají Američané, může vpád chladného vzduchu ze severu. Konkrétně se tomuto systému říká polární vo
rtex. Je to oblast nízkého tlaku a chladného vzduchu kolem zemských pólů. Název „vortex“ odkazuje na vířivé proudění vzduchu, díky kterému se chladný vzduch drží u pólů.
Schéma polárního vortexu. Vlevo stabilní polární vortex, vpravo expandující vortex.
Během zimy polární vortex na severní polokouli často ztrácí stabilitu a expanduje na jih spolu s tím, jak se vlní tryskové proudění (jet stream), které jej ohraničuje.
Chladný polární vzduch je ohraničen tryskovým prouděním na hranici troposféry a stratosféry. K těmto výpadům studeného vzduchu na jih docházelo i v minulosti, připomíná český klimatolog Radim Tolasz. „Nepovažoval bych to tedy za zcela mimořádné a extrémní.“
Zatímco dříve se tyto výpady vyskytovaly jen jednou za dva nebo za tři roky, nyní se staly každoroční záležitostí. A tady už klimatologové vidí souvislost s globálními klimatickými změnami, konkrétně s oteplováním Arktidy.
„V posledních letech se snižuje teplotní gradient mezi pólem a mírnými šířkami,“ popisuje Tolasz. „Arktida se totiž vlivem změny klimatu otepluje podstatně rychleji, než mírné šířky, tak ten jet stream se zpomaluje a více se zvlní.“ Připomíná to meandrující řeku – čím pomalejší, tím více se vlní do stran.
Vpád polárního vortexu, jak jej zachytily satelity NASA:
Polární vortex znázorněný na satelitních snímcích NASA z konce ledna 2019
Polární vortex není žádnou novinkou posledních let. Na jeho souvislost s globálním oteplováním vědci upozorňovali opakovaně. Americká vláda v roce 2014 vydala video, které zdůrazňovalo, že polární vortex může zasáhnout Ameriku častěji právě v důsledku globálního oteplování: „Arktické oblasti se během klimatických změn oteplují asi dvakrát rychleji než mírná pásma,“ uvedl John Holdren, Obamův poradce pro vědu. „To znamená, že rozdíl mezi arktickým a mírným pásmem se snižuje, a to má vliv na polární vortex.“
V roce 2017 vyšla v odborném meteorologickém časopise BAMS studie, která označila studium polárního vortexu za klíčové pro sezónní předpověd počasí v budoucnosti: „Změna směrem k oslabení polárního vortexu umožňuje vpád arktického vzduchu, který pak ohrozí Evropu a Rusko extrémní zimou,“ uvedla Marlene Kretschmerová, vedoucí týmu autorů studie. „Tento trend také vysvětluje většinu ochlazení zimních období, které pozorujeme na euroasijském kontinentu od roku 1990.“
Evropu před extrémními mrazy chrání Golfský proud
Globální pohled na aktuální teplotní mapu ukazuje, že polární vortex zasáhl nízkými teplotami severní Ameriku a Rusko.
Pohled na globální teploty 31. ledna 2019
Je náhoda, že se tyto extrémní mrazy tentokrát vyhnuly České republice a Evropě obecně?
„Úplná náhoda to není. Souvisí to trochu s tím, že Evropa má oproti Americe jednu velkou výhodu, a to je golfský proud,“ připomíná klimatolog Tolasz. „Když si uvědomíte, v jaké zeměpisné šířce je Praha a v jaké zeměpisné šířce je USA a Kanada, tak Evropa je na stejných zeměpisných šířkách podstatně teplejší. To právě způsobuje Golfský proud, který drží vyšší teplotu atmosféry v Evropě.“
Golfský proud znázorněný na mapě severní polokoule
To ale neznamená, že by extrémní mrazy nemohly v budoucnu zasáhnout i Česko. „My pořád říkáme, pozor, může se stát, že bude relativně studená zima s velkým množstvím sněhu,“ zdůrazňuje Tolasz. „V atmosféře je (v důsledku klimatických změn, pozn. red.) více vodní páry a více energie. Pokud by sem přišel vpád studeného arktického vzduchu, tak tím, že je v atmosféře více vodní páry, bude samozřejmě větší množství sněhu.“
Globální oteplování není jen průměr, ale především extrémy
Při pohledu na globální oteplování se často lidé upínají na průměrné teploty nebo stoupající hladiny moří. A taková čísla na první pohled nepůsobí nijak drasticky. Pokud průměrná globální teplota za sto let stoupla o jeden stupeň Celsia, nevypadá to jako důvod k panice.
Stoupající teploty od 19. století do současnosti:
Jenže průměrná teplota nám zatajuje, co se děje na lokální úrovni. Proto také vědci upřednostňují označení „globální změny klimatu“, protože tyto změny nespočívají jen v onom oteplení o „pouhý jeden stupeň“.
„Aby byl průměr změny v řádu desetin stupňů, tak v některých regionech nebo na části kontinentu ty změny v teplotě musejí být podstatně výraznější na obě strany,“ vysvětluje klimatolog Tolasz. A tyto lokální extrémy se zvyšují právě díky globálnímu oteplování.
„V okamžiku, kdy máte teplejší atmosféru, tak se v té atmosféře může držet větší množství vodní páry. Častěji tak dochází ke změnám skupenství vody, spotřebovává se větší množství energie. Ty extrémní změny teplot jsou tak častější,“ dodává Tolasz. Globální oteplování tedy neznamená jen nárůst teploty, ale také divočejší výkyvy teplot: větší vedro v létě a tužší mráz v zimě.
Jak souvisí lokální ochlazení s globálním oteplovánímNa polární vortex a souvislosti se změnami klimatu jsme se zeptali českého klimatologa Radima Tolasze z ČHMÚ V USA jsou rekordní zimy, v Austrálii zase rekordní vedra. Jak tyto extrémy souvisí s globálními změnami? Druhá věc je, že tyto vpády (arktického vzduchu, pozn. red.) se teď vyskytují každoročně, zatímco bývalo zvykem, že k nim docházelo jednou za dva až tři roky, může být způsobeno tím, že se v těchto letech rozvlnilo tzv. jet stream (česky: tryskové proudění, pozn. red.). To je stabilní proudění kolem severního pólu, přibližně ve vzdálenosti polárního kruhu. Tryskové proudění je na hranici troposféry a stratosféry. V okamžiku, kdy se v posledních letech snižuje teplotní gradient mezi pólem a mírnými šířkami, protože se Arktida vlivem změny klimatu otepluje podstatně rychleji, než mírné šířky, tak ten jet stream se zpomaluje a více se zvlní. Představte si to jako meandrující řeku. Rychlá řeka tolik nemeandruje, zatímco pomalá řeka se začne vlnit do meandrů. A to se teď stalo s tím jet streamem. Pozorujeme to řekněme posledních deset let, rok od roku výrazněji. To právě souvisí s tou změnou klimatu. Když se ta vlna rozšíří více na jih, v té vlně je samozřejmě studenější vzduch, než by odpovídalo těm šířkám. A to jsou ty vpády arktického vzduchu, které teď zaznamenáváme například v severní Americe. Může se ale stát, že se tato změna objeví i v Evropě nebo v Rusku, a z Ruska se to zimní proudění dostane až k nám. Týká se nás to samozřejmě také, zatím ale nevypadá, že by k tomu v následných dnech mělo dojít. Je náhoda, že se tento výpad polárního vzduchu vyhnul Evropě? Při pohledu na čtvrteční globální teploty vidím, že ten výpad studeného vzduchu zasáhl i do Ruska...  Klimatolog a meteorolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. Zabývá se mimo jiné globálními klimatickými změnami a zastupuje Českou republiku v organizacích GEO a IPCC. Obecně řečeno, lze říci, že globální oteplování, respektive globální změny klimatu, vedou k extrémnímu počasí? Jaký mechanismus tam funguje, z čeho to vyplývá? Takže v atmosféře je více vody a více energie. Kromě toho, že se zvyšuje globální teplota, tak se zvyšují vysoké teploty a snižují nízké teploty? Protože kdy se řekne, že globální teplota stoupne o několik desetin stupně, tak to až tak děsivě nezní… Z toho, co jste říkal, ale usuzuji, že vyšší průměrná globální teplota není jediný důsledek globálního oteplování... Stačí se podívat na čísla v České republice. Za posledních pár let se průměrná roční teplota změnila o několik desetin stupně, ale maximální i minimální teploty dosahují nových rekordů. Přitom ten průměr se změnil jen nepatrně. S jakými omyly ohledně změny klimatu se jako klimatolog často setkáváte? Vzpomeňme si na zimu 2005 až 2006, která není tak dávno. Tehdy jsme měli celou zimu sníh. To už bylo v době, když jsme říkali, že se globálně otepluje. Tehdy nám spoustu lidí říkalo, kde je to oteplování, když je tady tolik sněhu. To se klidně může za rok za dva opakovat. A zase budou lidé říkat, otepluje se, otepluje se a tady máme takovou krásnou zimu. |
