Překvapilo vás, že premiér a ministři i přes opakované sliby a ujištění 10 miliard do rozpočtu ministerstva obrany dosud nevrátili?
Zase až tak moc ne. Máme menšinovou vládu a přinejmenším s ohledem na dění v prosinci se současné dění dalo předpokládat.
Byl jste prvním náměstkem ministra zahraničí, jak to v takovém případě procesně probíhá na vládě? Je účast ministra nutná?
Vždy je dobré, když je u projednávání zásadních materiálů přítomen samotný ministr. Nutné pro schválení to však není. Záleží v první řadě na vůli premiéra a vlády.
Ministr obrany tam nemohl vyslat třeba svou náměstkyni, která by připravený materiál předložila?
Předpokládám, že se nic nezměnilo a že o dodatečné zařazení materiálu na jednání vlády fakticky rozhoduje premiér.
Tomáš Pojar Od devadesátých let působil jako ředitel nevládní humanitární organizace Člověk v tísni. Od roku 2005 zastával funkci 1. náměstka ministra zahraničních věcí ČR a poté byl velvyslancem ČR v Izraeli. Nyní je prorektorem soukromé vysoké školy CEVRO Institut a působí jako bezpečnostní konzultant. |
Co teď podle vás bude následovat? Vrátí - nevrátí?
Doufám, že vrátí. Bude záležet na odvaze premiéra Babiše a vicepremiéra Hamáčka, tedy na předsedech koaličních stran vlády závislé na hlasech komunistických poslanců.
Myslíte, že to ukazuje, jaký vliv komunisté vlastně mají?
Komunisté dosáhli nejhoršího volebního výsledku, ale zároveň se poprvé fakticky stali neopomenutelnými členy vládní většiny. Z toho vychází jejich vliv.
Lze tedy říci, že po několika dekádách opět významně ovlivňují i zahraničně-bezpečnostní politiku země?
V minulosti byl jejich vliv pasivní, toto volební období je aktivní, mohou si diktovat podmínky. Jejich vliv zdánlivě paradoxně vzrostl ještě po podzimních krajských volbách, ve kterých naprosto propadli. Svojí dnešní agresivnější taktikou hrají o setrvání ve Sněmovně i po letošních parlamentních volbách.
„Nevím, nakolik jsou současní představitelé KSČM přímo vedeni z Moskvy a nakolik jen odezírají kremelským představitelům z úst.“
Tomáš Pojar
A nemůže to být takový hybridní boj proti vlastní zemi, když si dáme do souvislostí všechny jejich kroky a vazby na Rusko?
Nevím, nakolik jsou současní představitelé KSČM přímo vedeni z Moskvy a nakolik jen odezírají kremelským představitelům z úst. Vzhledem k tomu, že jsou na vazbu na Sovětský svaz i na současné Rusko patřičně otevřeně hrdí, tak je to jedno. Jejich obstrukce každopádně ruské zahraniční a bezpečnostní politice naprosto vyhovují.
Předseda komunistů Vojtěch Filip v pondělí pohrozil, že by mohl návrat celých deseti miliard armádě ohrozit toleranci vlády.
Pokud skutečně řekl slovo celých a myslel to vážně, tak bych očekával, že navrhuje kompromis a bude třeba nyní přesunuta zpět pouze část peněz. A zbylé části později. Doufám že poslední zbytek v okamžiku, kdy už s ohledem na vládní agendu a blížící se volby nebude tolerance vlády ze strany komunistů potřeba.
Vicepremiér Karel Havlíček zase vyloučil, že by neprojednání navrácení peněz armádě souviselo se schůzkou Babiše s Filipem o naplňování takzvané toleranční dohody, na jejímž základě KSČM menšinový kabinet podporuje. Ta byla původně plánována na čtvrtek, nakonec k ní ale došlo už v úterý a podle Filipa s premiérem o 10 miliardách armádě vůbec nemluvili, protože to prý není předmětem dohody o toleranci.
Vláda v zásadě potřebuje komunistickou podporu neustále. Zejména při pravidelném prodlužování nouzového stavu nebo při aktualizaci zákona o letošním rozpočtu.
„Fakticky se tak jedná o komunistický příspěvek ke zvýšení nezaměstnanosti. To by si mohli někteří voliči zapamatovat.“
Tomáš Pojar
Jisté je, že bez 10 miliard jsou ohroženy minimálně tři strategické nákupy pro armádu - pásová bojová vozidla pěchoty (BVP), nová děla a protiletadlové raketové systémy. U BVP měla letos být první splátka asi 4 miliardy korun?
Jsou ohroženy veškeré zásadní investice. A jsou tak mimochodem ohrožena i mnohá pracovní místa, což je v době ekonomické krize naprosto zásadní. Fakticky se tak jedná o komunistický příspěvek ke zvýšení nezaměstnanosti. To by si mohli někteří voliči zapamatovat.
Jaký to bude mít dopad na český obranný průmysl, který má mít právě na těchto zakázkách významný, minimálně 30 procentní podíl?
Bavíme se řádově o miliardách korun do české ekonomiky, stovkách milionů odvedených na daních a o stovkách pracovních míst.
A lze už předvídat dopad v zahraničí?
Pokud by se musely výrazně přehodnotit armádní investice, dále by to oslabilo naši důvěryhodnost. Na náš názor by se nikdo neptal, výrazně bychom si omezili manévrovací prostor. Již dnes patříme dlouhodobě ve výdajích na obranu a budování schopností s ohledem na naši velikost mezi ty slabší, posunuli bychom se nadlouho mezi ty naprosto nejhorší. Nejen Polsko, ale už i Slovensko a Maďarsko by hrálo jinou ligu.
Deset miliard? Co by za ně česká armáda mohla okamžitě pořídit |
Jde o naše závazky jako člena Severoatlantické aliance, budeme teď v očích ostatních nevěrohodný spojenec?
Byli bychom stále bezvýznamnější. Jak jsem říkal, náš hlas by nikdo nebral skutečně vážně - ani spojenci ani protivníci.
Už nyní jsme prakticky nejhorší v rámci V4. Polsko plní závazek a dává 2 procenta HDP na obranu už několik let, Slovensku se také podařilo dostat k této hranici a Maďarsko se výrazně přibližuje.
Nejhorší z V4 bychom byli pravděpodobně i s těmi deseti miliardami. Bez nich by to bylo ještě daleko smutnější.
A z vašich zkušeností, vnímají třeba spojenci, jak je vláda důvěryhodná? Jsou takové „otočky“ v jejich rozlišovací schopnosti?
Jednotlivá zaškobrtnutí zažívá každý. Pokud je však všem dlouhodobě jasné, že nejsme schopni své sliby a závazky opakovaně plnit a že se situace navíc může zhoršovat, důvěryhodnost bude ztracena. A je velmi dobře známo, že důvěryhodnost musíte vždy budovat systematicky a dlouho, ale ztratit ji můžete okamžitě.
