Výbor ve středu jednomyslně schválil usnesení, ve kterém žádá vládu, aby nejpozději do konce února vrátila armádě druhou polovinu z 10 miliard.
Metnarova rezignace by destabilizovala obranu, varuje generál Šedivý |
„Neboť pokud nedojde k vrácení těchto prostředků do rozpočtu ministerstva obrany, bude to mít zásadní negativní vliv na plánované modernizační projekty, dojde k dalšímu nárůstu vnitřního druhu resortu obrany, ohrožení modernizace Armády České republiky, ohrožení naší obranyschopnosti a závazků daných našim občanům i našim spojencům,“ shodli se poslanci.
Konec února je podle ministerstva obrany i armády klíčový termín, aby resort vůbec stihl letos sumu účelně a včas použít na modernizační projekty.
Vláda původně slíbila, že armádě vrátí 10 miliard, o které přišla při schvalování státního rozpočtu, do konce ledna. Komunisté v prosinci sumu nechali obraně škrtnou výměnou za podporu při hlasování o rozpočtu jako celku. Slibovaný termín k vrácení částky se poté několikrát posunoval.
Koncem ledna vláda vrátila jen polovinu sumy. Premiér Andrej Babiš (ANO) avizoval, že o druhé půlce se rozhodne na základě analýzy v únoru. S navrácením peněz i nadále nesouhlasí komunisté, kteří vládu tolerují.
Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) varovala, že klíčové investice do modernizace armády již nelze odsouvat. „Koalice dostala armádu do obrovské nejistoty. Je evidentní, že by došlo ke zvyšování vnitřního dluhu armády, který je 100 miliard korun,“ uvedla.
Deset miliard? Co by za ně česká armáda mohla okamžitě pořídit |
Obává se, aby v případě, že vláda peníze nevrátí, nedošlo k odkládání například nákupu pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Ministerstvo obrany chtělo letos ukončit výběr, podepsat smlouvu a zaplatit zálohu na dodávky ve výši 4 miliardy koruny.
„Bez nich (BVP) nemůžeme mít těžkou brigádu. Byla bych nerada, aby někdo vzal červenou tužku a nákup škrtl,“ dodala.
„Udělám všechno proto, aby projekt běžel dál, vnímám to jako ohrožení bojeschopnosti armády a 7. mechanizované brigády,“ prohlásil k obrněncům náčelník Generálního štábu Aleš Opata. Ten věří, že zbylých 5 miliard bude vráceno do rozpočtu obrany. Bez nich podle něj dojde v modernizaci k dominovému efektu.
„Nejde jen BVP. Vše se začne hroutit jako domeček z karet. Bez 5 miliard nedodržíme závazek 1,4 procenta HDP na obranu a vzdálí se dosažení hranice 2 procent,“ řekl.
Nákupy mohou nabrat zpoždění
Ministerstvo má nyní zaručeno, že letos dostane minimálně 80,4 miliardy korun. Tato částka podle ministerstva obrany umožní armádě pokračovat v plnění všech stávajících úkolů, včetně nasazení vojáků na pomoc v boji s koronavirem.
Ministerstvo zároveň analyzuje, které projekty mohou pokračovat podle původního plánu a které bude potřeba odložit do rozhodnutí o zbylých pěti miliardách. Některé projekty mohou nabrat zpoždění i více jak rok.
Ministerstvo přitom zvažovalo, že pokud by přišlo o celých 10 miliard, většinu chybějících zdrojů nahradí z mandatorních výdajů včetně například mezd a příplatků na ubytování.
Hybridní válka komunistů? Nevím, ale Rusku nahrávají, říká Pojar |
„Přijde mi absurdní, aby KSČM hovořila o tom, že se nemají dělat velké akvizice, ale fakticky těchto 10 miliard sebrali z běžných výdajů. Z jejich strany jde o vrchol naprostého pokrytectví,“ konstatoval poslanec Jan Lipavský (Piráti).
Další člen výboru a poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) podle svých slov žije stále v naději, že vláda zbylých 5 miliard armádě převede. „Odebrání bylo politické rozhodnutí. Armáda se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace. Když se nepřevedou vůbec, bude to katastrofa, když pozdě, armáda je nestihne vyčerpat a zase bude na vině armáda a ministerstvo obrany,“ prohlásil.
Apeloval přitom na poslance za ANO, aby využili svoji sílu a vysvětlili důležitost situace vedení strany. „Je to váš premiér,“ řekl.
Poslanec Josef Hájek (ANO) namítl, že vláda je menšinová. „Netěší mě, že se armáda stala černým Petrem, který musel být obětován pro schválení rozpočtu, ale nic jiného nezbývalo,“ dodal.
