„Obávám se, že v celé ČR je podobných výjezdů až 30 procent,“ říká šéf Asociace záchranných služeb Marek Slabý. Ve Středočeském kraji je situace ještě horší: nutné jsou dokonce jen dva z deseti zásahů.
Každý výjezd přitom znamená, že v tu dobu není posádka k dispozici pro ostatní pacienty, kterým jde opravdu o život. Počty výjezdů záchranky přitom každý rok rostou. Loni jeli záchranáři k téměř 1,1 milionu případů, což je zhruba o třetinu více než před deseti lety.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že pacient si zbytečný výjezd zaplatí ze svého. „Uvažujeme o tom, že zbytečné výjezdy zpoplatníme. Budeme postihovat takové pacienty, kteří si volají záchranku jen kvůli tomu, aby nemuseli jezdit k praktickému lékaři a sedět v čekárně,“ uvedl pro MF DNES náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula.
Kvůli čemu si někteří lidé volají záchranku
Zdroj: Asociace zdravotnických záchranných služeb |
Zdůrazňuje, že účelem samozřejmě není trestat pacienty, kteří mají například podezření na infarkt či jiný závažný problém a jejichž vyšetření pak ukáže, že o infarkt nešlo. „Ale v případech, kdy dojde ke zjevnému zneužití záchranné služby, budeme vyžadovat úhradu nákladů.“
Zda došlo ke zneužití, by podle ministerstva měla posuzovat právě záchranka.
„Vítám jakoukoli iniciativu v této věci. Bude ale složité říct, co je a co není indikovaný výjezd. Bude třeba nastavit pravidla tak, aby lidé neměli strach zavolat na 155, že to bude zbytečný výjezd,“ říká šéf středočeských záchranářů Martin Houdek. Podle něj by si výjezd měli platit například lidé s úrazy, ke kterým došlo kvůli alkoholu nebo drogám.
Podle pojišťoven bude vymáhání plateb od pacienta složité. „Obáváme se, že prokazovat jednoznačné zneužití a následně vymáhat od pacienta určitou finanční náhradu nebude úplně jednoduché,“ říká mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková.
Koho přiveze sanitka, má v ambulanci přednost
Člověk, který se do nemocniční ambulance dopravil se zlomenou rukou sám, čeká v přecpané čekárně už čtvrtou hodinu na ošetření. Záchranář přivádí do čekárny pacienta, kterého přivezla sanitka, a ten jde do ambulance bez čekání. A to přesto, že jeho stav není o nic závažnější než u většiny ostatních naštvaných pacientů v místnosti.
Přednostní ošetření je jedním z důvodů, proč někteří volají i k banálním úrazům záchranku. „Lidé dnes mají tendenci své potíže zveličovat. Často se jim třeba nechce čekat v ambulanci na vyšetření, tak jednoduše zavolají nás,“ říká ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek.
Sanitky fungují jako taxi pro bezdomovce, stěžují si záchranáři v Brně |
Jeho slova potvrzuje i šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý: „Můžeme namítat, že dispečer přijímající výzvu má možnost odmítnout neindikovaný stav nebo alespoň situaci nějak regulovat. To je sice pravda, ale jen do padesáté nadávky a třetí stížnosti. Poté zpravidla rezignuje.“
Ministerstvo zdravotnictví se nyní rozhodlo zneužívání záchranné služby řešit. Napříště by si měl pacient nedůvodný výjezd zaplatit ze svého. Posoudit, zda došlo ke zneužití, by přitom záviselo přímo na samotných záchranářích.
Kdy jde o zdraví a o život
Současný zákon říká, že člověk by měl volat záchranku jen tehdy, pokud jde o „závažné postižení zdraví náhle vzniklé onemocnění či úraz, který může vést bez neprodleného poskytnutí zdravotnické záchranné služby ke vzniku dlouhodobých nebo trvalých následků, případně až k náhlé smrti“.
Jenže rozlišit, kdy jde o zdraví, nebude lehké. Situace pacientů v různých regionech republiky je totiž odlišná. V Praze je k dispozici sedm velkých nemocnic, jejichž ambulance jsou otevřené nonstop v noci i o víkendu. Oproti tomu lidé třeba z pohraničních obcí musí cestovat desítky kilometrů, než najdou nejbližšího dostupného lékaře. Akutní péče je přitom čím dál hůře dostupná – v obcích postupně končí přesluhující praktici a pediatři důchodového věku a nemocnice ruší interní a chirurgická lůžka.
Takový je například problém na Karlovarsku. „Obáváme se, že posuzovat zneužití záchranky bude velmi obtížné. Mohlo by to vyvolat řadu sporů,“ říká Jiří Smetana, ředitel záchranné služby Karlovarského kraje.
Čísla na lampách, stromech i přejezdech zachraňují životy. Lidé o nich nevědí |
Jako příklad uvádí situaci, kdy má pacient v noci nebo o víkendu obtíže, ale v blízkosti není dostupný žádný lékař. Čekat do rána nebo do pondělí by mohlo být pro pacienta fatální. Proto zavolá záchrannou službu, která ho odveze na vyšetření do nemocnice.
„Budeme brát takový výjezd jako zneužití záchranné služby?“ ptá se šéf karlovarské záchranky a dodává: „Nám by mnohem více pomohlo, kdyby praktičtí lékaři provozovali nepřetržitou návštěvní službu a spolupracovali se záchrannou službou. To by situaci řešilo více než úvahy o penalizaci zneužití záchranné služby,“ dodává Smetana.
Rozdílný přístup k případům v jednotlivých regionech uznává i ministerstvo zdravotnictví. „Obecná pravidla pro volání záchranné služby budou identická, je však zcela zřejmé, že posuzování případného zneužití záchranné služby bude odlišné v odlehlých regionech, kde jsou další možnosti omezené, a v městských aglomeracích, kde je nabídka poskytovatelů zdravotní péče významně širší,“ plánuje ministerstvo.
Za uvážlivý postup se přimlouvá také šéf středočeských záchranářů Martin Houdek. „Jsou případy, kdy je posouzení složité, protože i u zdánlivě banálních úrazů je někdy člověku na omdlení, zvrací. Je tedy těžké poznat, kde je hranice. Nerad bych, aby se lidé báli volat záchranáře.“
