Do Hradce Králové lze dojet již pohodlně po dálnici D11, my ji ovšem opouštíme předčasně, a to sjezdem na rychlostní komunikaci směřující do Pardubic. Poslední úsek do krajského města tak absolvujeme po místních okreskách. Projíždíme kruhovým objezdem, kocháme se krajinou. Hradec Králové máme již na dohled, v tom však registrujeme havarovaný vůz mimo komunikaci.
Oblékáme reflexní vesty a nejrychlejší z nás se vydává k havarovanému vozu. Ještě v běhu bere do ruky mobilní telefon, aby vytočil tísňovou linku Zdravotnické záchranné služby (ZZS). V tomto okamžiku rozhodují minuty, ne-li sekundy. Ve voze jsou po čelním nárazu do stromu čtyři zraněné osoby. Dvě osoby s námi komunikují, náš zájem tedy podle zásad první pomoci obracíme na zbývající členy posádky. Ti jsou zjevně v bezvědomí a navíc silně krvácejí.
Krev není v tomto případě naštěstí pravá, jde o med smíchaný s červeným barvivem. Takto lepkavá hmota pomáhá navodit autentičnost krizové situace. „Zraněné“ osoby ve voze jsou pouze najatí figuranti, otevřené rány jsou vymodelované z těsta (používá se i maso od řezníka).
Jde totiž o simulaci vážné dopravní nehody připravenou Nadací Vodafone ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Královéhradeckého kraje.
Aplikace Záchranka v číslech- 18 měsíců v ostrém provozu - 400 tisíc stažení - 8 000 nouzových volání - 900 výjezdů sanitky - 20 až 40 nouzových volání měsíčně - v polovině případů volá přímo osoba, která potřebuje pomoc, v polovině pak svědek události |
„Nehoda“ se cíleně stala mimo městskou zástavbu. Osobně se tak přesvědčujeme, jak zdlouhavá může být pro záchranáře jen lokalizace místa nehody, volá-li o pomoc svědek bez znalosti okolí. Neschopnost určit přesnou polohu může být dána ovšem i samotným úrazem, pokud na linku 155 volá například osoba s otřesem mozku.
Mobilní aplikace Záchranka tuto až několikaminutovou prodlevu eliminuje. Operátor dispečinku ZZS má totiž už ve chvíli přijetí hovoru k dispozici i přesné lokalizační údaje. Sanitku lze na místo vyslat okamžitě po vyslechnutí informací o počtu zraněných a jejich stavu.
Aplikace v žádném případě nemá za cíl nahradit obvyklou tísňovou linku 155, slouží jako prostředek k ulehčení práce záchranářů. A to zejména při nehodách mimo obydlené oblasti, ve městech totiž většinou postačí jako záchytný bod nahlásit evidenční číslo lampy veřejného osvětlení.
Záchranka: rychlejší lokalizace = rychlejší pomoc
Podle záchranáře Jana Bradny ze společnosti Life Support se zdržení hledáním záchytného bodu, podle kterého záchranáři mohou určit alespoň přibližnou pozici volajícího, při neznalosti okolí počítá řádově v jednotkách minut. Podotkl ovšem, že v krajních případech může jít až o desítky minut. A to u osob vyžadujících akutní lékařskou pomoc představuje značný problém.
Aplikaci Záchranka můžete stahovat bezplatně zde:
Dispečink ZZS si poradí i v případech, kdy volající nemá ve smartphonu aplikaci Záchranka. Operátor jej přesměruje na speciální webovou stránku, odkud lze hovor uskutečnit stejně jako z aplikace, tedy včetně odeslání lokalizačních údajů. |
Myšlenka na aplikaci, která bude zachraňovat životy, vznikla původně „jen“ jako bakalářská práce nynějšího vývojáře aplikace Filipa Maleňáka.
Především za účelem eliminace takové prodlevy proto vznikla oficiální aplikace Zdravotnické záchranné služby České republiky s názvem Záchranka.
„Když jsem ještě studoval na bakalářském studiu v Brně, tak jsem se naučil programovat pro mobilní telefony. Chtěl jsem něco udělat pro záchrannou službu a když jsem se se záchrankou bavil, co by nejvíce pomohlo, tak to byla právě ta lokalizace,“ upřesnil Maleňák redakci Mobil.iDNES.cz počátky vzniku oficiální aplikace Zdravotnické záchranné služby České republiky, kterou finančně zaštiťují soukromé subjekty včetně právě Nadace Vodafone.
„V té době chytré mobilní telefony začínaly, hodně z nich mělo už GPS, ukazovaly nejbližší kavárny, ale paradoxně, když jste si zavolal na záchrannou službu, tak záchranka nevěděla, kde jste,“ dodal Maleňák s tím, že operátor tísňové linky tedy v momentě tísňového volání na linku 155 neměl žádnou informaci, kde se volající nachází.
„Při volání z mobilního telefonu vidí operátor pouze buňku signálu mobilní sítě, ve které se nacházíte. To je v otevřeném terénu třeba 30 kilometrů, ve městě to jsou jednotky kilometrů, což je také obrovský rozptyl. Ale mobilní telefon má GPS, proč by tedy nešlo předat ta data přímo do informačního systému,“ dodal s tím, že v době pevných linek dispečink takovou překážku řešit nemusel. „Každá pevná linka k sobě měla svoji adresu. Zavoláte-li z pevné linky, tak operátor vidí vaši přesnou adresu,“ upřesnil.
Jak aplikace funguje?Po stažení aplikace je nutné se registrovat, tedy vyplnit jméno a telefonní číslo. Ke správnému fungování je nutné zapnout polohovací služby (aplikace k jejich zapnutí po spuštění vyzve). Po spuštění se zobrazí úvodní obrazovka s tlačítkem v podobě bílého kříže v červeném poli, to je pro odeslání nouzové zprávy (hovor včetně informací o poloze, která se odesílá automaticky skrze datové přípojení či přes SMS) nutné stlačit po dobu tří sekund. Vytáčení lze do pěti sekund zrušit (slouží především jako ochrana proti nechtěnému volání). |
Překážkou v ostrém nasazení aplikace byly především informační systémy jednotlivých dispečinků ZZS. „V České republice je čtrnáct krajských záchranných služeb, každá je samostatným subjektem,“ zmínil Maleňák úskalí, jehož řešení trvalo dva roky. Takovou dobu si vyžádalo propojení aplikace se všemi v Česku používanými informačními systémy ZZS. „Musí být totiž funkční jak v Plzni, tak v Ostravě, tedy napříč celou Českou republikou,“ vysvětlil autor Záchranky.
Hranice mezi kraji ani pohraničí nepředstavují problém
Při vývoji bylo nutné pamatovat i na situace, kdy se volající přes Záchranku nachází na rozhraní dvou krajů anebo v blízkosti státních hranic. Na rozhraní dvou krajů tak nouzové informace o poloze (v telefonu je nutné mít aktivní GPS, k přesnější lokalizaci pomáhají i informace o dostupných wi-fi sítích či BTS) přijdou na dispečinky ZZS obou krajů.
V okolí státních hranic může být kvůli přihlášení mobilního telefonu k zahraniční síti problém dovolat se na linku 155 a týká se to i nouzového volání přes aplikaci. Ta ovšem v takovém případě, nachází-li se osoba v nouzi do 10 kilometrů od českých hranic, odešle při přidržení nouzového tlačítka nouzovou zprávu do Česka na nejbližší krajský dispečink ZZS. Její odeslání není totiž vázáno na mobilního operátora. Operátor dispečinku podle Maleňáka na přijetí takové zprávy reaguje okamžitým zpětným voláním na dané telefonní číslo.
Každý hovor uskutečněný přes Záchranku je na dispečinku doprovázen specifickým akustickým upozorněním, operátor jej přijímá standardně jako běžné nouzové volání na linku 155. Hovor z aplikace je ovšem na monitoru barevně odlišen, operátor má navíc po jeho přijetí okamžitě k dispozici jak základní informace o volajícím (jméno a telefonní číslo), tak lokalizační údaje a případně i informace o zdravotním stavu. Mezi základní informace patří také údaj o stavu baterie telefonu volajícího.
Funkčnost aplikace lze i vyzkoušetK vyzkoušení využijte testovací mód, příslušné tlačítko se nachází v levém horním rohu hlavní obrazovky. Po třísekundovém držení „SOS“ tlačítka se zobrazí možnost zrušení hovoru během pětisekundového limitu. Aplikace se po ukončení testu automaticky přepne zpět do běžného režimu. Reagujte na zpětná volání Není-li příchozí tísňové volání z jakéhokoli důvodu uskutečněno, pak operátoři dispečinku na dané číslo zpětně volají. A to i v případě, že byl hovor uskutečněn omylem. Volající by tak, i když se zmýlil, měl hovor přijmout a situaci objasnit. Pokud totiž volající na zpětné volání nereaguje, pak operátor na příslušné souřadnice vyšle sanitku. Lze tak předejít zbytečnému výjezdu posádky, k němuž došlo například v červenci na Domažlicku. |
Jméno a telefonní číslo musí zadat povinně každý uživatel Záchranky, jde o registrační údaje. Registrace slouží především jako prevence zneužití. Ovšem informace o zdravotním stavu jsou již volitelnou záležitostí. Přispívají nicméně k rychlejší orientaci posádky během záchranné akce. Kromě diabetu či srdečního onemocnění lze tímto způsobem sdílet i informace o vadě řeči nebo sluchovém či zrakovém postižení. Do aplikace lze přidat i kontakty na blízké osoby.
Speciálně pro neslyšící byla vyvinuta také interaktivní verze aplikace, osoby s tímto zdravotním omezením tak mohou za pomoci devíti obrázkových ikon snadno popsat svůj problém. Operátor tísňové linky 155 zároveň ví, že volajícím je hluchoněmá osoba. Aplikaci jsou schopni v plném rozsahu funkcí ovládat také nevidomí uživatelé, na vývoji této speciální verze Záchranky se podílel nevidomý technický nadšenec Karel Giebisch.
Návod na první pomoc i informace o defibrilátorech
Od letošního jara lze v aplikaci nastavit také zobrazení dočasných informací, tedy údajů platných po omezený čas. Tento doplněk využijí například vášniví sportovci, ať už jde o příznivce horské turistiky, vodáky, či cyklisty. V případě nouzového volání lze takto s operátorem dispečinku ZZS sdílet například informaci o túře do hůře přístupných míst v Krkonoších.
Na podzim pak podle Maleňáka v aplikaci přibude ikonka Horské služby, která v současnosti provozuje vlastní aplikaci. V případě nouzového volání z horských oblastí by tak aplikace měla odeslat informace o výskytu jak na dispečink ZZS, tak na Horskou službu.
Uživateli jsou v aplikaci k dispozici jak interaktivní návod první pomoci, tak jednotlivé postupy k poskytnutí pomoci v konkrétních situacích (např. bezvědomí, popáleniny, úraz elektrickým proudem). Součástí je i možnost zobrazení aktuální polohy na mapě či například seznam a lokalizace nemocnic/pohotovostí či defibrilátorů.
Záchranka je v současnosti lokalizována pouze na Českou republiku, což omezuje její použití, ale ještě do konce roku 2017 má být podle Maleňáka v provozu i rakouská mutace 144Notruf. Jednání o nasazení aplikace pak v současnosti probíhají také na Slovensku.
