Častěji než dřív řeší brněnští záchranáři případy, kdy si je zavolají bezdomovci, aniž mají zdravotní problém. Případně je k nim aktivně vyšlou kolemjdoucí, kteří si však nezjistí, zda má dotyčný potíže. Zdravotníci podle svých slov zažívají služby, kdy podobné případy tvoří i dvě třetiny všech jejich výjezdů.
Jeden člověk si je schopný přivolat pomoc klidně i třikrát za den. Po každém takovém zásahu přitom záchranáři musí vždy důkladně vydezinfikovat sanitku.
Některým už situace vadila natolik, že odešli na základny v menších městech. Další se k takovému kroku chystají. „Máme primárně řešit akutní stavy jako infarkty nebo vyjíždět k dopravním nehodám. Místo toho děláme přepravní službu. Řada kolegů už nechce v Brně sloužit, protože jsou psychicky vyčerpaní,“ popsal stav brněnský záchranář Jiří Škarek.
Po 27 letech služby v Brně odešel předloni na základnu do Hustopečí i řidič záchranky Bohuslav Zrza. „Mimo Brno vše funguje trochu jinak. Rodina k pacientovi mnohdy zavolá nejprve praktického lékaře, který provede prvotní vyšetření. Když vyhodnotí, že je potřeba dotyčného odvézt do nemocnice, pak teprve kontaktuje záchranku. Jezdíme tak k výrazně méně případům, kdy pacient nemá skutečně akutní potíže,“ konstatoval Zrza, který je zároveň šéfem odborářů jihomoravské záchranky.
Nemocnice až polovinu přivezených pacientů propustí domů
Ve vozech mohou počet výjezdů a přehled o konkrétních pacientech sledovat na tabletech. Vidí jméno i důvod, proč za dotyčným vyrazili v minulosti. Systém u každého eviduje maximálně 50 výjezdů, pak se informace automaticky smažou. Podle záchranářů jsou v Brně případy, kdy se během roku u jednoho člověka protočí „padesátkové“ záznamy hned několikrát.
Dispečink ale většinou nemá jinou možnost než na místo pomoc poslat. Když volající popíše, že má například bolesti na hrudníku nebo se udeřil do hlavy, záchranka za ním zkrátka musí vyrazit. „V operačním programu máme historii telefonního čísla i adresy místa události a podezřelé hovory jsou tím často odfiltrovány. Někdy může být ale volání naprosto věrohodné, na místo jsou vyslány všechny složky záchranného systému, včetně vrtulníku, přesto se volání ukáže jako plané,“ poznamenala mluvčí záchranářů Michaela Bothová.
Stejně tak nemocnice musí pacienta ze záchranky přijmout a provést alespoň prvotní vyšetření. Zvlášť bezdomovce často motivuje fakt, že můžou dostat lůžko a stravu. „Záchranáře chápu. V průměru téměř padesát procent pacientů, které přivezou, propouštíme domů. Na tom je vidět, proč si lidé pomoc volají,“ podotkl ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Už 35 vyšetření hlavy na CT
Podobné zkušenosti mají také ve Fakultní nemocnici u svaté Anny. „Takoví lidé nechtějí zdravotnické zařízení opustit, naopak se v něm snaží setrvat co nejdéle. Máme však i případy, kdy pacienti opouští nemocnici dříve, například kvůli abstinenčním příznakům,“ sdělila mluvčí nemocnice Petra Veselá.
Nárůst „zbytečných“ případů potvrzuje i Radim Kyzlink, náměstek pro léčebnou péči v brněnské Úrazové nemocnici. „Řešíme to takřka denně. Někdy nám přivezou za den i několik bezdomovců. Jeden dokonce vysedával před nemocnicí na lavičce a policisté nám ho pravidelně vodili na příjem. Už jsme mu dělali pětatřicetkrát vyšetření hlavy na CT, protože někde spal opilý, udeřil se a odřel,“ nastínil Kyzlink, jak to na příjmu funguje.
Všichni zároveň poukazují, že roste také počet již zmiňovaných případů, kdy si sanitku k bezdomovci vyžádají sami kolemjdoucí. „Zavolají, že někdo někde leží. Jenže samozřejmě nejdou blíž, aby zjistili, zda má dotyčný vůbec nějaké zdravotní potíže. Pak nám nemůžou sdělit konkrétní informace, případně ani poskytnout první pomoc do našeho příjezdu,“ popsala typickou situaci Bothová.
O palčivém problému se zneužíváním záchranné služby ví i ministerstvo zdravotnictví a hodlá jej řešit globálně. „Lidé mají stále větší tendenci záchrannou službu zneužívat. Uvažujeme proto, že zbytečné výjezdy zpoplatníme. Nechceme však samozřejmě trestat pacienty, kterým je například špatně a myslí si, že mají infarkt nebo jiný závažný problém,“ podotkl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
