Plukovník Nečas odjel do Británie jako osmnáctiletý v roce 1939. „Anglicky jsem neuměl, naučil jsem se to ale velmi rychle a přihlásil jsem se k britskému letectvu,“ popsal před lety webu denik.cz. O práci u letectva prý snil od malička.
Nakonec se stal palubním radarovým operátorem nočních stíhačů RAF. „Sestřelil jsem dva dorniery, jednoho heinkela 177, to bylo první německé čtyřmotorové letadlo, a jednoho junkerse. Není to moc, ale je to lepší než nic,“ řekl v roce 2010 na vzpomínkové akci při příležitosti 70. výročí bitvy o Británii. Loni v létě obdržel společně s dalšími čtyřmi válečnými veterány od prezidenta Miloše Zemana Medaili za hrdinství.
Československý příslušník britského královského letectva Zbyšek Nečas-Pemberton v květnu 2011
Po válce se Nečas vrátil do vlasti. Nikdo z blízké rodiny už ale nebyl naživu a tak zakrátko opět nastoupil do britského letectva. Aby jej Britové ochránili před komunistickým Československem, pro které měl jako znalec britské vojenské techniky velkou cenu, fingovali Nečasovu smrt. K tomu využili úmrtí pilota Johna Pembertona, jehož jméno český letec převzal. Nečas alias Pemberton už pak v Anglii zůstal.
Jedním z posledních žijících letců z Československa, kteří za druhé světové války sloužili u RAF, je Emil Boček. Ten v únoru oslavil 95. narozenin. Dalšími jsou Pavel Vranský, který působil u 311. československé bombardovací perutě jako palubní telegrafista/střelec a radarový operátor (před vstupem do letectva bojoval v rámci pozemní armády u Tobruku), Tomáš Lom a Jiří Kafka, kteří byli stejně jako Vranský palubními telegrafisty/střelci u 311. perutě, Alois Dubec, který ovšem výcvik u RAF nestihl dokončit, a Zdeněk Neruda, který sice prodělal výcvik, do bojů však již nezasáhl.
Odešel jeden z posledních českých hrdinů druhé světové války. Ćest jeho památce! https://t.co/8h8AbZRM6I
Ve WAAF (Women’s Auxiliary Air Force - Ženské pomocné síly letectva) od roku 1942 působila Margita Rytířová, rozená Schneidrová. V červnu 1945 byla převelena k 310. československé stíhací peruti. Do Anglie se dostala se svojí sestrou v roce 1939 v jednom z transportů, které organizoval Nicholas Winton. V RAF létal i Kurt Taussig, který se stejně jako Rytířová do Anglie dostal ve Wintonově transportu. Taussig však není v oficiálním seznamu příslušníků československého letectva RAF.
Není jediný, který působil v RAF mimo československé letectvo. Jedním z nejznámějších Čechoslováků, který nebyl příslušníkem československého letectva v Anglii, byl Jan Robert Alexander. Narodil se v roce 1922 v Teplicích a do Anglie se dostal už na podzim 1938 v rámci studií. Složil zde maturitu a poté pracoval na farmě. Mimo struktury československého letectva se dostal, protože v roce 1941 vstoupil přímo do Královského letectva. Po výcviku se stal navigátorem a létal výhradně u britských perutí. Z československých letců v RAF absolvoval nejvíc operačních akcí nad nepřátelským územím.
Na začátku letošního roku zemřel někdejší střelec posádky bombardéru Ivan Otto Schwarz a v únoru bývalý stíhací pilot Miroslav Liškutín (další informace o Liškutínově životě najdete v tomto článku).
