Za prvních sedm měsíců letošního roku požádalo o občanství 4 380 cizinců, loni za stejnou dobu jich bylo jen 1 266, řekla iDNES.cz Hana Malá z oddělení komunikace Ministerstva vnitra.
Vcelku očekávaně se zvýšil i počet žádostí, jimž ministerstvo vyhovělo. Zatímco za celý loňský rok ministerstvo udělilo 2 253 občanství, letos to jen za první pololetí bylo 2 945, a to ještě bez započtení občanů Slovenska, jejichž statistika zatím není zpracována.
Udělená občanství2009 - 1 621 2010 - 1 495 2011 - 1 936 2012 - 1 771 2013 - 2 253 Nejčastěji Ministerstvo vnitra udělilo v posledních letech občanství Ukrajincům, Slovákům, Rusům a Vietnamcům. |
Značný nárůst žádostí o české občanství potvrzuje i Klára Holíková, právnička Sdružení pro integraci a migraci, které pořádá pro cizince k novým pravidlům informační semináře.
„Největší počet žadatelů jsem ale zaznamenala těsně před účinností nového zákona,“ říká Holíková. V těchto případech se totiž na cizince vztahovaly mírnější podmínky původní normy a zároveň už měli šanci dosáhnout na dvojí občanství.
Tajné služby mají právo veta
Žadatelé o české občanství tu musí mít trvalý pobyt minimálně pět let (občané států EU alespoň tři roky), prokázat bezúhonnost či výši a zdroje svých příjmů. Také nesmí být závislí na sociálních dávkách.
Novinkou je, že pokud některou žádost zamítnou zpravodajské služby či policie, dotyčný cizinec rozhodnutí ministerstva nemůže nechat přezkoumat soudem. A v odůvodnění se nedozví k negativnímu stanovisku žádné podrobnosti, pouze strohé konstatování, že k „zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu“. Podle ministerstva ale zatím žádný takový případ nenastal.
Státní občanství ČRČeské občanství lze získat několika způsoby, zejména narozením, když alespoň jeden z rodičů je občan ČR. Ústava a Listina základních práv a svobod přiznává občanům například právo pobytu na území Česka, právo volit a být volen, právo zakládat politické strany, právo na hmotné zabezpečení či ochranu zdraví. Občané ČR naopak mají povinnosti věrnosti státu a dodržovat jeho právní předpisy. České občanství je také nezbytné pro výkon některých povolání. |
Nový zákon rovněž umožňuje, aby občanství dostali bez splnění zákonných podmínek cizinci, u kterých by to bylo „významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního či sportovního.“
Zjednodušená řízení zatím proběhla dvě. „U obou šlo o přínos v oblasti sportu. V jednom případě bylo žádosti vyhověno, ve druhém nebylo řízení ještě ukončeno,“ informovala Malá. Jména sportovců neuvedla.
Test z českých reálií zvládli téměř všichni cizinci
Cizinci také musí nově skládat zkoušky z češtiny a českých reálií (historie, zeměpis, ústavní systém, daně či rodinné právo). Do konce minulého roku prokazovali znalost jazyka maximálně půlhodinovým pohovorem s úředníky krajských úřadů.
V prvním pololetí psalo test z reálií 971 cizinců a neuspělo jich pouze deset. Zkoušku z českého jazyka, kterou tvoří čtení, poslech, písemná i ústní část, neudělalo 107 z 820 žadatelů o občanství. „Obavy z náročnosti testů se tak nepotvrdily,“ uvedla Malá. U obou zkoušek je nutné dosáhnout alespoň 60 procent bodů.
„Pokud cizinci u zkoušky neuspějí, tak se mohou přihlásit na neomezený počet dalších termínů,“ řekla iDNES.cz koordinátorka zkoušek Ivana Šálená z Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Obě zkoušky stojí celkem 4 900 korun.
Některé neziskové organizace upozorňovaly, že test z reálií je příliš náročný a vyžaduje po cizincích řadu zbytečných znalostí. Většina otázek je sice velmi jednoduchá, ale s některými by mělo zřejmě problémy i mnoho Čechů - kupříkladu s dotazem, ve kterém městě sídlí Krajský úřad Středočeského kraje.
Všech 300 otázek z reálií, ze kterých se nakonec v testu objeví 30, je však dostupných na internetu. Zkoušky nemusí dělat lidé mladší 15 let a nad 65, a také ti, kteří chodili minimálně tři roky do školy, kde se učilo v češtině.
Ministerstvo nedodržuje lhůty, říká právnička
Někteří odborníci na cizineckou legislativu před schválením zákona namítali, že je vůči žadatelům o občanství moc přísný a úředníkům ministerstva dává nepřiměřenou moc (více čtěte zde). Podle Holíkové je však necelých osm měsíců účinnosti zákona příliš krátká doba na zhodnocení, zda se obavy naplnily.
Upozornila však, že ministerstvo často nedodržuje lhůtu na vyřízení žádostí, byť se od ledna prodloužila z 90 na 180 dnů. „Nedodržování lhůt ze strany správního orgánu je pro cizineckou agendu běžné a klienty to již ani nepřekvapuje. Jen se diví, že zatímco po nich je vyžadováno striktní dodržování lhůt, správní orgán se zákonem řídit nemusí,“ podotýká právnička. Ministerstvo v minulosti prodlevy vysvětlovalo nedostatkem pracovníků.
Zákon se pozitivně dotýká i Čechů. Pokud se ucházejí o občanství jiného státu, nepřijdou o to české. To je přínosné například pro krajany žijící dlouhodobě v zahraničí. Pracoviště zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti však od začátku roku zaznamenalo jen nepatrný nárůst dotazů k tomuto tématu, řekla iDNES.cz Zuzana Chrištofová z tiskového odboru Ministerstva zahraničí.
