Neziskovky se domnívají, že zákon je vůči cizincům zbytečně přísný, klade na ně příliš povinností a uvrhne je do nejistoty. Organizace proto před jeho projednáváním vyzvaly ministry, aby některé pasáže upravili.
"Na ministerstvu to vnímají asi tak, že čím jsou mocnější, tím je to lepší pro Českou republiku. Asi chtějí, aby si nikdo nemohl být jistý, že občanství dostane," míní Pavel Čižinský z Poradny pro občanství. Podle něj se v neprůhledném prostředí zvýší korupční riziko.
Vnitro ale nesouhlasí, že by se moc jeho úředníků nepřiměřeně posílila. "Stejně jako v minulosti budou při posuzování žádostí o udělení českého občanství postupovat v souladu se zákony a jinými právními předpisy," říká Břetislav Oliva z tiskového odboru s tím, že zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami.
Ministerstvo nicméně připouští, že zákon podmínky pro získání českého občanství zpřísňuje. "Důvodem je, aby bylo prokázáno, že osoby žádající o udělení českého občanství jsou plně integrovány do společnosti. A že je mezi žadatelem a Českou republikou úzký, trvalý a fakticky doložitelný vztah," vysvětluje Oliva. Podle něj se tím Česko zásadně neliší od jiných evropských států.
Státní občanství České republikyÚstava a Listina základních práv a svobod přiznává občanům právo pobytu na území Česka, právo volit a být volen, právo zakládat politické strany, právo na hmotné zabezpečení či ochranu zdraví. Občané ČR naopak mají povinnosti věrnosti státu, dodržovat jeho právní předpisy či brannou povinnost. České občanství je nezbytné pro výkon některých povolání. |
Cizinci budou muset prokázat, že nepobírají sociální dávky či že znají ústavu. Prodlužuje se také lhůta na rozhodnutí úředníků nebo omezuje jeho soudní přezkum. Čižinský považuje za nejspornější a podle něj velmi vágně stanovenou podmínku to, že žadatel musí být "integrován do společnosti v České republice, zejména pokud jde o integraci z hlediska rodinného, pracovního, nebo sociálního".
Takový přístup se nevládním organizacím nelíbí. "Občanství není něčím, čím stát musí bezpodmínečně šetřit. V zájmu každého demokratického státu je, aby ti, kdo na jeho území trvale žijí, měli i všechna občanská práva a podíleli se na správě věcí veřejných," míní Marek Čaněk z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.
Vláda zákon schválila 3. října, ministři na dopis nereagovali. "Nic nepřišlo. Návrh se může a podle mě i bude měnit, protože řada věcí je hodně tvrdých," uvádí Čižinský. Zákon nyní zamíří do Sněmovny, kde jej budou například projednávat příslušné výbory.
Podle ministerstva bude naopak jednodušší získat občanství pro cizince, kteří se na českém území narodili, nebo zde žijí od dětství. Zákon také umožňuje mít dvojí občanství či zlepšuje situaci krajanů v zahraničí (více o možnosti mít dvojí občanství čtěte zde).
V roce 2010 získalo české občanství 1 495 lidí, o rok dřív 1 621. Nejčastěji je úřady udělují Ukrajincům a Slováků, dále pak Rusům či Vietnamcům. Část zájemců tvoří právě krajané v cizině, kteří v minulosti o české občanství přišli.
