Chybějící technika a připojení či malá motivace žáků i rodičů. Nebo také jednoduše jiný charakter výuky na dálku, který u některých dětí vedl k apatii a rezignaci na plnění svých povinností. To jsou některé z důvodů, které uvádí Česká školní inspekce (ČŠI) ve své zprávě k návratu škol do prezenčního vzdělávání.
Nejvíc problémů měli školáci podle učitelů, kteří se zúčastnili průzkumu ČŠI, v Ústeckém, Moravskoslezském, Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Experti na sociální problematiku upozorňují, že víc dětí s potížemi je dlouhodobě v chudších regionech. Inspekce poukazuje na to, že podle ekonomických modelů by dlouhodobé ztráty kvůli dopadům distanční výuky mohly dosahovat stovek miliard korun. Dalšímu plošnému zavírání škol by se tak mělo zabránit, uvedli inspektoři ve zprávě. |
Děti za sebou totiž mají téměř rok a půl distanční výuky. Na konci loňského školního roku se sice na nějakou dobu do učeben vrátily, mnohde však již vzhledem k velkým změnám v režimu žáků výuka dobíhala spíše v mírnějším režimu. Ostrý start tak nastane nyní se začátkem září.
Podle zprávy ČŠI jsou přitom tisíce žáků a studentů výrazně pozadu ve výuce. Konkrétně na prvních stupních základních škol to je asi každý osmatřicátý školák, na druhých stupních každý dvacátý a na středních školách každý dvaadvacátý. Celkem tak jde o minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků.
„Je jasné, že extrémní délka období, ve kterém neprobíhala prezenční výuka, znamenala výrazný zásah dotýkající se vzdělávacího procesu u celé jedné generace žáků,“ uvádí inspekční zpráva. Učení na dálku podle ní odhalilo slabá místa, mezi která patří nerovnosti v kvalitě vzdělávání i regionální rozdíly. Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou děti a mladí potřebovat nejméně ještě celý školní rok, konstatuje školní inspekce.
Doučování i adaptační aktivity
Ke zmenšení obtíží provázející nový školní rok má posloužit doučování placené ministerstvem školství. Úřad na něj vyčlenil 250 milionů korun, v první fázi bude probíhat do konce letošního roku, celkově ale má podpora doučování pokračovat alespoň do konce školního roku 2022/2023.
Školy peníze na doučování obdrží prostřednictvím krajských úřadů na přelomu září a října. „Finanční prostředky mohou školy využít hlavně na doučování žáků, ale stejně tak na adaptační a socializační aktivity pro širší kolektivy žáků. Doučování se mohou ujmout nejen pedagogové z daných škol, ale i studenti z fakult připravujících budoucí učitele nebo další odborníci,“ uvedl dříve k věci ministr školství Robert Plaga.
Školy ale mají obavy, zda bude o doučování zájem. „Jsem z toho osobně trochu rozpačitá. Neumím to porovnat. Jsou školy, kde by to bylo vhodné, ale obávám se, že potřební žáci nebudou mít zájem. Uvidíme, s jakým se to setká ohlasem,“ uvedla za gymnázia Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka Gymnázia Nad Štolou. Ty dostanou příspěvky na doučování pouze pro mladší ročníky víceletých gymnázií a pro maturanty.
Návod pro rodiče: Co čeká děti na začátku školy a jak na očkování |
„Žáky už nějakým způsobem vytipované máme, částečně z toho předchozího období. Zájem samozřejmě je, ale je otázkou, jak to pak bude vypadat v realitě a jestli se doučování zúčastní ti žáci, kteří to nejvíc budou potřebovat,“ míní Luboš Zajíc, ředitel Základní školy Pečky a prezident Asociace ředitelů základních škol.
Poukázal přitom na děti, které se neúčastnily distanční výuky. Doučování se podle něj bude škola snažit zajistit v rámci stávajícího pedagogického sboru, a to především u mladších dětí, případně osloví bývalé učitele, kteří odešli do důchodu.
Zdůraznil přitom, že výpadek se netýká pouze vědomostí, ale i sociálních vztahů. „Ve třídách se dlouhodobě budují nějaké vztahy a vytváří se mezi dětmi jisté prostředí. Teď bude nějakou dobu trvat vztahy znovu nastolit,“ uvedl. Učitelé proto na první dny nového školního roku plánují různé adaptační kurzy či adaptační aktivity, které se normálně týkají jen prvních ročníků, i pro starší děti.
Nejobtížnější bude i po sociální stránce začlenění dětí z nízkopříjmových rodin, které se online výuky neúčastnily. „Tyto děti, a jsou jich pravděpodobně tisíce, doslova ztratily rok a půl svého života a vzdělávání. Propast mezi těmito skupinami se dramaticky zvětšila. V tomto případě jednoznačně hrozí problémy se vzděláním, později i s kvalifikací, sociální uplatnitelností a spokojeným životem obecně,“ uvedl dříve psycholog Radek Ptáček.
Méně odpadlíků na vysokých školách
A ačkoliv na vysokých školách je situace jiná, právě psychická stránka a její zhoršení mají univerzity s nižšími stupni vzdělávání společné. Podle Pavla Žáry, mluvčího brněnské Masarykovy univerzity, se na škole výrazně zvýšil zájem studentů o psychologické poradenství poskytované školou, a to asi na dvojnásobek oproti loňskému roku, který byl již také ovlivněn epidemií. „Studenti typicky řeší pocity přetížení a stres, ale také úzkostné stavy v souvislosti s nastalou epidemickou situací a omezenými sociálními kontakty,“ uvedl Žára.
Jinak však vysoké školy pozorují paradoxně spíše nižší propadovost než v minulých letech. Třeba na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) je za zimní semestr loňského roku neúspěšnost studentů prvních ročníků zhruba stejná jako o rok předtím, letošní letní semestr pak neúspěšně ukončilo dokonce méně lidí než v předchozích dvou letech. V roce 2019 nepostoupilo do dalšího semestru asi 42 procent nových studentů, o rok později 36 procent, letos jen třicet.
„V době koronaviru byla nižší procenta neúspěšných studií, a důvody mohou být různé – kvalitní distanční výuka, zkoušení online, málo možností vyžití pro studenty, tudíž více věnovaného času na studium,“ míní Gabriela Achtenová, prorektorka pro bakalářské a magisterské studium ČVUT.
Děti byly po návratu jak utržené ze řetězu. Sám bych nebyl jiný, říká ředitel školy |
Podobně tomu je třeba i na již zmíněné Masarykově univerzitě. V podzimním semestru na školu nastoupilo přes osm tisíc studentů prvních ročníků bakalářských či pěti nebo šestiletých magisterských oborů. Po prvním semestru nepokračovalo čtrnáct procent z nich, v předchozích letech to bylo asi o polovinu víc.
„Co se týče kvality studia, žádný nárůst nespokojenosti nepozorujeme. Naopak, v celouniverzitní předmětové anketě za podzimní semestr 2020 vyjádřilo 91 procent respondentů souhlas s tím, že výuku se na Masarykově univerzitě podařilo realizovat na odpovídající úrovni i v online režimu,“ uvedl Žára.
„Celkově je studijní neúspěšnost na Mendelově univerzitě v Brně nižší než ve srovnatelném období minulého akademického roku, což může být způsobeno větší vstřícností univerzity a jednotlivých fakult k rozvolnění studia, právě z důvodů pandemie covid-19,“ souhlasí prorektor Mendelovy univerzity pro vzdělávací činnost Radim Farana.
Pokud jsou někde počty „propadlíků“ stejné či vyšší, částečně si to školy vysvětlují i snazším přijímacím řízením v době první vlny koronavirové epidemie.
„Některé fakulty prakticky zrušily přijímací zkoušky, tudíž bylo relativně snadné se na ně zapsat. Někteří studenti se ale pak mohli rozhodnout, že univerzitní studium není pro ně,“ uvedla mluvčí Vysokého učení technického v Brně Radana Koudelová.
Současně však zástupci vysokých škol nevylučují, že se mezery ve vzdělání ještě projeví v dalších semestrech, jak se výuka navrátí k normálu.
