Úterý 25. února 2020, svátek má Liliana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 25. února 2020 Liliana

Vysokoškolský systém je neefektivní. Polovina studentů končí neúspěšně

  0:01aktualizováno  0:01
České vysoké školy trápí vysoká studijní neúspěšnost. Dlouhodobě dokončí školu jen přibližně polovina studentů, u některých oborů dokonce pouhá pětina. Velké procento neúspěšnosti se týká bakalářských, magisterských i doktorských studií, humanitních oborů i těch technických. Pro stát to znamená zbytečné náklady. Problému se proto věnuje i ministerstvo školství.

ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Vysoký počet neúspěšně ukončených studií je dlouhodobý problém. Například na pražské Karlově univerzitě se během posledních pěti let konstantně pohybuje kolem 45 procent. Nejhůře je na tom Fakulta humanitních studií, tam se číslo dlouhodobě drží těsně pod 70 procenty. Nadpoloviční neúspěšnost se týká také Evangelické teologické fakulty, Husitské teologické fakulty, Matematicko-fyzikální fakulty a Farmaceutické fakulty.

Fotogalerie

Celkový průměr snižují některé obory. Například studijní program Logika, vyučovaný na Filozofické fakultě UK, má studijní neúspěšnost celých 84 procent, úspěšně tedy studium nezakončí ani pětina studentů. Jen o dva procentní body lépe je na tom obor Humanitní studia, vyučovaný právě na stejnojmenné fakultě. V obou případech jsou to bakalářské programy, tedy ty, do nichž studenti nastupují po střední škole.

Problém se ale netýká jen humanitních oborů. Například z 1 259 bakalářských studií, které v roce 2014 začaly na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, jich bylo již během první poloviny tříletého studia neúspěšně zakončeno 744, tedy více než 56 procent.

V důsledku je tak celý vysokoškolský systém silně neefektivní. „Studijní neúspěšnost je velký problém zejména kvůli neefektivnímu vynakládání veřejných i soukromých zdrojů – pro stát to znamená náklady, pro jednotlivce zejména čas, který by mohli využít lépe,“ řekla mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Aneta Lednová. 

Podle dat MŠMT tak úspěšně získá alespoň bakalářský titul pouhých 6 z 10 studentů. Velká část z nich přitom předtím projde jedním či dvěma neúspěšnými studii, úspěšně dokončí až na potřetí.

Nenaplněné představy, vysoká náročnost

Na většině škol neexistují důkladné výzkumy pro zjištění příčin studijní neúspěšnosti. Když se student rozhodne školy dobrovolně zanechat, důvody nikomu nesděluje. Podle celostátního šetření Eurostudent VI, které proběhlo v roce 2017, však převažuje nespokojenost s náplní studia. Tu jako důvod uvedla téměř polovina všech končících studentů. Následuje vysoká náročnost studia a nespokojenost s kvalitou výuky, rodinné a finanční problémy se umístily až na konci seznamu.

Bývalí studenti nebo ti, kteří dobrovolné ukončení studia zvažovali, vidí problém také v nedostatečné informovanosti o oboru a v podmínkách studia v době podávání přihlášek. Jiní zase po střední škole neví, co je zajímá, obor tak vybírají spíš náhodně. „Obor vůbec nesplnil moje očekávání. Ale nemusela to být nutně chyba katedry, před nástupem na VŠ jsem neměl vůbec představu o tom, jak to studium může vypadat,“ souhlasí student Filip Z. I on své první studium dobrovolně ukončil a pokračoval jinde.

Překážkou mohou být i rozdíly v předešlém vzdělání. Studenti mívají problémy třeba s matematikou či cizími jazyky. Střední škola výuku zakončí na úrovni, která neodpovídá začínající úrovni výuky vysoké školy. Již před začátkem semestru tak musí studenti hledat doučování, aby splnili vyrovnávací test a mohli si předmět vůbec zapsat.

Důvod k ukončení studiaProcento případů *
Nespokojenost s náplní studia45,3 %
Vysoká náročnost studia
38,6 %
Nespokojenost s kvalitou výuky19,6 %
Nedostatečná sociální integrace (vztahy, prostředí atd.)17,2 %
Ukončené studium bylo jen „záložní variantou“15,9 %
Nutnost pracovat pro pokrytí životních nákladů15,1 %
Rodinné problémy12,9 %
Zdravotní problémy
9,3 %
Příležitosti na trhu práce (stáž, pracovní příležitost atd.)8,4 %
Jiné16,8 %

* studenti mohli uvést více důvodů, součet tedy převyšuje 100 %

Zdroj: Eurostudent VI

Dostudují, ale později

„Mezi nástroje pro zvýšení studijní úspěšnosti patří již pojetí přijímacího řízení, neboť existuje souvislost mezi jeho parametry a mírou dokončení studia,“ uvedl Petr Podzimek z Odboru vnějších vztahů Karlovy univerzity. Podmínky přijímacího řízení tak podle něj škola neustále upravuje, aby zajistila přijetí těch nejvhodnějších kandidátů. Dlouhodobě se snaží přijímací zkoušky upravit na míru studia a vyvarovat se tak standardizovaných testů, jež posuzují obecné studijní předpoklady a ne už talent a zájem studenta o konkrétní obor.

Kromě toho školy vyvíjejí třeba systémy studentských tutorů, tedy studentů, kteří pomáhají svým vrstevníkům zorientovat se v kreditních systémech či pro ně zajišťují konzultace. Jinde zase může poradit školní poradce, na kterého se studenti obrací s osobními i studijními problémy, které by mohly ohrozit jejich studijní úspěšnost.

Taková podpora je záležitostí spíše posledních let, podrobné výsledky tak školy zatím nemají. Přesto již nyní pozorují trend prodlužování studia, který některé školy dávají do souvislosti právě se snahou zamezit jeho neúspěšnému ukončení. Studenti nakonec povinnosti splní, avšak za cenu prodloužení studia o další semestr či dva, které jsou ještě financované školou. „Ze svého“ platí totiž student na většině škol až třetí semestr navíc, z čtyřletého studia se tak stala téměř norma.

Uchazečů je málo, škol mnoho. Na vysokou se dostane skoro každý

Trend prodlužování studia pozoruje třeba i Strojní fakulta Českého vysokého učení technického (ČVUT). Kroky, které podnikla pro zvýšení podílu studentů postoupivších do posledního ročníku studia, skutečně měly kýžený efekt. „U některých studentů však za cenu nesplnění některých povinností v předchozích ročnících. To vyvolávalo tlak na nutnost zvýšeného úsilí při studiu v posledním ročníku, což řada studentů v minulých letech nebyla schopna zvládat a studium prodlužovala,“ uvádí škola ve své výroční zprávě za rok 2018. 

„Často se v průběhu semestru mění podmínky ukončení předmětu i studijní povinnosti,“ souhlasí studentka Kateřina Z. Ve změnách se často nevyznají ani vyučující, studijní oddělení zase mnohdy nemá aktuální informace
.


  • Nejčtenější

U jezera Mondsee zahynul na túře šestiletý chlapec z Česka

Při sestupu z rakouské hory Drachenwand u jezera Mondsee nedaleko Salcburku zahynul v sobotu šestiletý chlapec z Česka....

Itálie hlásí třetí oběť koronaviru, jedenáct obcí je v karanténě

Itálie hlásí třetí oběť nákazy koronavirem. V zemi stoupá i počet nakažených, kterých už úřady evidují 132. Pro...

Trumpův Air Force One letěl rovně nad Českem. Obloukem se náhle vyhnul Brnu

Americký prezident Donald Trump v noci z neděle na pondělí letěl do Indie na státní návštěvu. Jeho speciál Air Force...

Po střelbách v německém Hanau zemřelo deset lidí, mrtvý je i útočník

Pravicový radikál Tobias R. ve středu zaútočil v německém městě Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem. Ve dvou barech...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Česko chystá kvůli koronaviru nemocnici, varuje před cestami do Itálie

Epidemie nového koronaviru se z epicentra nákazy v čínské provincii Chu-pej přibližuje k České republice. Itálie...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Milion chvilek narazil u nadpoloviční většiny lidí. Akce nemají účel, míní

Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii nepodporuje zhruba polovina Čechů. Vyplývá to z lednového průzkumu...

Novým ředitelem Památníku Lidice se stal vojenský historik Eduard Stehlík

Novým ředitelem Památníku Lidice je od pondělí vojenský historik Eduard Stehlík. Novinářům ho představil ministr...

Dostavbu D1 bude hájit agentura, za hlas proti aktivistům dá ŘSD miliony

Ředitelství silnic a dálnic si za veřejné peníze najalo PR agenturu, aby mu pomohla dotlačit do úspěšného konce...

Orkán na Sněžce měl rychlost 223 km/h, bez elektřiny byly tisíce domácností

Silný vítr v noci dosáhl síly orkánu. Na polské straně Sněžky naměřili rekordní rychlost 223 kilometrů v hodině. Hasiči...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz