Vysoký počet neúspěšně ukončených studií je dlouhodobý problém. Například na pražské Karlově univerzitě se během posledních pěti let konstantně pohybuje kolem 45 procent. Nejhůře je na tom Fakulta humanitních studií, tam se číslo dlouhodobě drží těsně pod 70 procenty. Nadpoloviční neúspěšnost se týká také Evangelické teologické fakulty, Husitské teologické fakulty, Matematicko-fyzikální fakulty a Farmaceutické fakulty.
Celkový průměr snižují některé obory. Například studijní program Logika, vyučovaný na Filozofické fakultě UK, má studijní neúspěšnost celých 84 procent, úspěšně tedy studium nezakončí ani pětina studentů. Jen o dva procentní body lépe je na tom obor Humanitní studia, vyučovaný právě na stejnojmenné fakultě. V obou případech jsou to bakalářské programy, tedy ty, do nichž studenti nastupují po střední škole.
Problém se ale netýká jen humanitních oborů. Například z 1 259 bakalářských studií, které v roce 2014 začaly na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, jich bylo již během první poloviny tříletého studia neúspěšně zakončeno 744, tedy více než 56 procent.
V důsledku je tak celý vysokoškolský systém silně neefektivní. „Studijní neúspěšnost je velký problém zejména kvůli neefektivnímu vynakládání veřejných i soukromých zdrojů – pro stát to znamená náklady, pro jednotlivce zejména čas, který by mohli využít lépe,“ řekla mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Aneta Lednová.
Podle dat MŠMT tak úspěšně získá alespoň bakalářský titul pouhých 6 z 10 studentů. Velká část z nich přitom předtím projde jedním či dvěma neúspěšnými studii, úspěšně dokončí až na potřetí.
Nenaplněné představy, vysoká náročnost
Na většině škol neexistují důkladné výzkumy pro zjištění příčin studijní neúspěšnosti. Když se student rozhodne školy dobrovolně zanechat, důvody nikomu nesděluje. Podle celostátního šetření Eurostudent VI, které proběhlo v roce 2017, však převažuje nespokojenost s náplní studia. Tu jako důvod uvedla téměř polovina všech končících studentů. Následuje vysoká náročnost studia a nespokojenost s kvalitou výuky, rodinné a finanční problémy se umístily až na konci seznamu.
Bývalí studenti nebo ti, kteří dobrovolné ukončení studia zvažovali, vidí problém také v nedostatečné informovanosti o oboru a v podmínkách studia v době podávání přihlášek. Jiní zase po střední škole neví, co je zajímá, obor tak vybírají spíš náhodně. „Obor vůbec nesplnil moje očekávání. Ale nemusela to být nutně chyba katedry, před nástupem na VŠ jsem neměl vůbec představu o tom, jak to studium může vypadat,“ souhlasí student Filip Z. I on své první studium dobrovolně ukončil a pokračoval jinde.
Překážkou mohou být i rozdíly v předešlém vzdělání. Studenti mívají problémy třeba s matematikou či cizími jazyky. Střední škola výuku zakončí na úrovni, která neodpovídá začínající úrovni výuky vysoké školy. Již před začátkem semestru tak musí studenti hledat doučování, aby splnili vyrovnávací test a mohli si předmět vůbec zapsat.
| Důvod k ukončení studia | Procento případů * |
|---|---|
| Nespokojenost s náplní studia | 45,3 % |
| Vysoká náročnost studia | 38,6 % |
| Nespokojenost s kvalitou výuky | 19,6 % |
| Nedostatečná sociální integrace (vztahy, prostředí atd.) | 17,2 % |
| Ukončené studium bylo jen „záložní variantou“ | 15,9 % |
| Nutnost pracovat pro pokrytí životních nákladů | 15,1 % |
| Rodinné problémy | 12,9 % |
| Zdravotní problémy | 9,3 % |
| Příležitosti na trhu práce (stáž, pracovní příležitost atd.) | 8,4 % |
| Jiné | 16,8 % |
* studenti mohli uvést více důvodů, součet tedy převyšuje 100 %
Zdroj: Eurostudent VI
Dostudují, ale později
„Mezi nástroje pro zvýšení studijní úspěšnosti patří již pojetí přijímacího řízení, neboť existuje souvislost mezi jeho parametry a mírou dokončení studia,“ uvedl Petr Podzimek z Odboru vnějších vztahů Karlovy univerzity. Podmínky přijímacího řízení tak podle něj škola neustále upravuje, aby zajistila přijetí těch nejvhodnějších kandidátů. Dlouhodobě se snaží přijímací zkoušky upravit na míru studia a vyvarovat se tak standardizovaných testů, jež posuzují obecné studijní předpoklady a ne už talent a zájem studenta o konkrétní obor.
Kromě toho školy vyvíjejí třeba systémy studentských tutorů, tedy studentů, kteří pomáhají svým vrstevníkům zorientovat se v kreditních systémech či pro ně zajišťují konzultace. Jinde zase může poradit školní poradce, na kterého se studenti obrací s osobními i studijními problémy, které by mohly ohrozit jejich studijní úspěšnost.
Taková podpora je záležitostí spíše posledních let, podrobné výsledky tak školy zatím nemají. Přesto již nyní pozorují trend prodlužování studia, který některé školy dávají do souvislosti právě se snahou zamezit jeho neúspěšnému ukončení. Studenti nakonec povinnosti splní, avšak za cenu prodloužení studia o další semestr či dva, které jsou ještě financované školou. „Ze svého“ platí totiž student na většině škol až třetí semestr navíc, z čtyřletého studia se tak stala téměř norma.
Uchazečů je málo, škol mnoho. Na vysokou se dostane skoro každý |
Trend prodlužování studia pozoruje třeba i Strojní fakulta Českého vysokého učení technického (ČVUT). Kroky, které podnikla pro zvýšení podílu studentů postoupivších do posledního ročníku studia, skutečně měly kýžený efekt. „U některých studentů však za cenu nesplnění některých povinností v předchozích ročnících. To vyvolávalo tlak na nutnost zvýšeného úsilí při studiu v posledním ročníku, což řada studentů v minulých letech nebyla schopna zvládat a studium prodlužovala,“ uvádí škola ve své výroční zprávě za rok 2018.
„Často se v průběhu semestru mění podmínky ukončení předmětu i studijní povinnosti,“ souhlasí studentka Kateřina Z. Ve změnách se často nevyznají ani vyučující, studijní oddělení zase mnohdy nemá aktuální informace
.
