Měli jste se líp učit. Nebo ne? Titul vyšší mzdu nezaručí, cení se praxe

aktualizováno  13:07
Magistr umění, inženýr architekt, bakalář, doktor práv, diplomovaný specialista. Které tituly mají u personalistů váhu a které ne? A pomůže vůbec vyšší dosažené vzdělání k lepšímu platu?
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Při procházení nabídek pracovních míst tento trend nelze přehlédnout. Inzerenti nabízí stále více míst vhodných pro středoškoláka stejně jako pro člověka s vysokoškolským diplomem. Pozici elektro konstruktéra juniora, referentky mzdových služeb, projektového specialisty, technologa, vedoucího skladu a řadu dalších mohou zastat jak lidé s diplomem, tak bez něj.

„Napjatá situace na pracovním trhu maže rozdíly mezi středoškoláky a vysokoškoláky, kvalifikovaní a kvalitní kandidáti chybějí napříč obory. Často tak firmy snižují požadavky, aby danou pozici zvládli obsadit,“ vysvětluje Šárka Dort ze společnosti Acamar, která pomáhá velkým společnostem s plánováním a zdroji pro výzkum a vývoj.

Ještě překvapivější jsou ovšem úsudky personalistů v případě, že by se k pracovnímu pohovoru tito dva kandidáti skutečně dostavili. Kdo by hádal, že vysokoškolák má automaticky místo v kapse, mýlil by se. „Pokud je podmínkou pouze SŠ vzdělání, tak vysokoškolák automaticky přednost nemá,“ říká Lenka Pospíšilová z lidských zdrojů SAP Services.

Totéž potvrzuje za státní správu i Jiří Klement z kanceláře hejtmana Krajského úřadu Jihomoravského kraje: „Například v 9. platové třídě je stanoveno vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou. Vysokoškolák se tedy může přihlásit na středoškolskou pozici a bude na něho pohlíženo stejně jako na uchazeče se středoškolským vzděláním.“

Nejvíce se cení praxe

Zkušenosti, zahraniční angažmá, skutečné znalosti a dovednosti jsou přesně to, na co personalisté slyší nejvíce. „V oboru informačních technologií má vždy přednost kandidát s více znalostmi a zkušenostmi, škola nehraje roli. Mnohdy je středoškolák s pracovní zkušeností ve znalostech daleko napřed před absolventem vysoké školy. To se však může lišit podle oboru,“ míní Šárka Dort.

Podobně uvažují i ve strojírenské společnosti Vítkovice Heavy Machinery. „Titul je dobrý předpoklad, ale ne jediná nebo hlavní podmínka. Pokud budou mít oba uchazeči podobný rozsah praxe a zkušeností, vysokoškolák má asi lepší předpoklady místo získat, protože alespoň teoreticky by měl mít širší znalostní základnu než středoškolák. Na druhou stranu máme ve firmě řadu šikovných středoškoláků, kteří nabrali zkušenosti a znalosti delší praxe a jsou dnes velmi zkušení a orientují se,“ říká personální ředitel společnosti Ladislav Botur.

Aby ovšem nedošlo ke zkratce, že akademická hodnost je pro personalisty zcela bezcenná. Ve vyšších platových třídách ve státní správě je vysokoškolské vzdělání podmínkou, stejně jako v soukromé sféře, kde vyžadují specifické odbornosti. „Titul obecně pomáhá ve státní správě – školství, zdravotnictví, výzkumu, ve státních úřadech. Určitý vliv má v neziskovém sektoru, ale nevelký, v byznysu nehraje velkou roli. Ani na vizitkách tady moc tituly nenajdete. Přirozeně, akademická sféra přikládá titulům a zázemí, které představují, vysokou hodnotu. To bylo a patrně i bude nadále,“ shrnuje lektorka Olga Medlíková.

Není diplom jako diplom

Ne každá akademická hodnost má u personalistů stejnou váhu. „Obecně doktorské a inženýrské tituly mají stálou značku, magisterské méně, bakalářské jsou vnímány jako ‚lepší střední škola‘. V minulých letech měly silný kredit tituly ze zahraničních univerzit, dnes už tolik neoslovují, snad i proto, že lidí s těmito tituly přibývá,“ uvažuje Olga Medlíková.

Do hry vstupuje i věhlas alma mater, kde adept akademickou hodnost získal. „U pověsti školy hraje roli spíš to, zda není takzvaně profláklá. Některé vysoké školy mají dost špatnou reputaci, a pokud absolvent pochází z nich, trvá nějakou dobu, než tu nálepku sundá,“ míní lektorka Olga Medlíková.

Zavedených vysokých škol a univerzit si v životopisech uchazečů všímají také ve vítkovických strojírnách, přesto uchazeče nerozřazují jen podle značky. „Velmi nadaný a motivovaný vysokoškolák může vystudovat méně renomovanou vysokou školu, a přesto bude znalostně dál než málo motivovaný student prestižní univerzity,“ poznamenává Ladislav Botur.

Peníze podle výkonu

Všichni personalisté se však shodují na jedné věci, akademicky titul nezajistí zaměstnanci vyšší mzdu, než má jeho kolega s maturitou. „Mzdu člověk nedostává za vysokoškolský diplom nebo maturitu, ale v nejlepším případě za výkon, který v práci podává. Za vyšší mzdu se očekává, že zaměstnanec podává komplexnější výstup, je samostatný, práci odvádí ve vysoké kvalitě a málo chybuje, a tak bychom mohli pokračovat,“ vysvětluje Botur.

Podobně na tom bude i vysokoškolák ve státní správě, který sedí na pozici vhodné i pro absolventa střední školy. „Pokud vysokoškolák vykonává práce zařazené do 9. platové třídy, má plat stejný jako středoškolák. Výše platu se může lišit díky platovému stupni, tedy počtu let započitatelné praxe. Může se stát, že středoškolák s dlouholetou praxí má vyšší plat než vysokoškolák absolvent,“ potvrzuje Jiří Kliment z Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Ani podle vnitřních předpisů České spořitelny vysokoškolské vzdělání plat pracovníka automaticky nezvedá. „Jednotlivé pracovní pozice jsou naceněny podle vnitrofiremních kritérií, akademické tituly výšku platu přímo neovlivňují,“ říká František Bouc z České spořitelny.

Dobrou zprávu pro vysokoškoláky však přináší analýza webu Platy. cz. Podle ní dosažená úroveň vzdělání v Česku přímo ovlivňuje platový strop. Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší, než u těch vysokoškolských,“ komentuje výsledky průzkumu Michal Novák za Platy.cz. Zaměstnanec s maturitou dosáhne platového stropu v průměru ve 34 letech. Pracovník, který má vysokoškolské vzdělání 2. stupně, dosahuje nejvyšší průměrné mzdy kolem 44. roku.

V podnikání akademický titul pomáhá, ten manažerský moc ne

Firmy, jejichž jednatelé jsou nositeli akademického titulu, dosahují lepších výsledků než firmy jednatelů bez vysokoškolského vzdělání. Na druhou stranu nositelé manažerských titulů, jako jsou MBA, LLM nebo MSc, obvykle výrazných úspěchů nedosahují. To je výsledek analýzy, kterou poradenská společnost Bisnode provedla na vzorku 130 tisíc společností s ručením omezeným.

V případě titulů umístěných před jménem o míře úspěchu často rozhoduje obor podnikání. Nejvyšší rentability tržeb při nejnižším zadlužení dosahují firmy nositelů MUDr. Ti bývají vlastníky soukromých ordinací. Vysoké ziskovosti dosahují dále firmy s jednatelem, který dosáhl titulu MDDr., tedy zubních lékařů. Nejméně ziskové jsou firmy s jednateli, kteří žádný akademický titul nemají. „Pořízení druhého akademického titulu již žádnou výraznější přidanou hodnotu z pohledu ziskovosti podnikání nepřináší,“ doplnil analytik Milan Petrák z Bisnode.

Pokud jde o tituly za jménem, i zde jsou úspěšnější nositelé akademických titulů. Firmy řízené těmi, kteří dosáhli titulu CSc. nebo PhD., jsou v průměru ziskovější a méně zadlužené než ostatní firmy. Naopak podnikatelé, kteří si pořídili dva či více finančně nákladné manažerské tituly, výrazně úspěšní nejsou. „Akademický titul určitě neuškodí, je to plus. Minimálně prokáže, že je člověk schopen respektovat autority a přizpůsobit se, překonat stres ze zkoušek,“ říká Stanislav Petříček z TP Consulting.

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

  • Nejčtenější

Kvíz: Zjistěte, jak jste na tom s emoční inteligencí

Podle různých vědeckých výzkumů jsou nejdůležitější komponentou spokojeného života dobré mezilidské vztahy. Tím, že...

Jak je to s diskutovanou slevou na manželku? Její reálná hodnota klesá

Daňová sleva na manželku nebo manžela patří v Česku mezi významné daňové slevy podporující rodiny formou nižšího...

Sazby hypoték prudce padají. Hypoteční trh však příliš neožívá

Hypotéky zlevnily i v září a zdá se, že tento trend bude pokračovat. Zatímco v lednu průměrná úroková sazba vystoupla...

Ověřovací SMS kód nahradíme všem George klíčem, říká expert České spořitelny

Od září v Česku nastartoval režim, aby online platby u obchodníků a na internetu byly bezpečnější. Proč se tak děje a...

Před pár lety u nás Matcha Tea nikdo neznal. Petr Patočka to změnil

Na začátku byly kvetoucí čaje. Jejich prodej však nešel tak, jak si Petr Patočka představoval. Firma se tak ocitla na...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Měli jste se líp učit. Nebo ne? Titul vyšší mzdu nezaručí, cení se praxe

Magistr umění, inženýr architekt, bakalář, doktor práv, diplomovaný specialista. Které tituly mají u personalistů váhu...

Mzdy mohou růst jen tehdy, když roste i produktivita práce

Současný trend prudkého nárůstu mezd není udržitelný, říkají firmy. Shodně sice potvrzují, že svým pracovníkům peníze...

O dobrý nápad jsem dlouho zakopávala a neviděla ho, říká podnikatelka

Lucie Erin Laštůvková vyrábí metráž s originálními potisky pro designéry i pro švadlenky, které chtějí mít neokoukané...

Sepsat závěť není těžké. A může to být i zadarmo

Závěť se stává čím dál tím víc „trendy“. Rok od roku jich notáři sepisují víc, letos už jich je skoro tolik jako za...

Najdete na iDNES.cz