V posledních letech rostly mzdy doslova raketovým tempem. „V posledních třech letech se tempo růstu průměrné mzdy zvýšilo ze 4,2 procenta v roce 2016 na 7 procent v roce 2018, respektive 8,1 procenta v roce 2018,“ říká Martin Ježek, obchodní ředitel personální agentury Grafton Recruitment.
Nyní ale tempo růstu začíná zvolňovat. „Aktuální meziroční nárůst 7,2 procenta je o tři desetiny procentního bodu nižší než v předchozím čtvrtletí. Průměrná mzda dosáhla ve 2. čtvrtletí letošního roku 34 105 korun, nicméně na tento průměr dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou,“ upozorňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Vyšší vypovídající hodnotu má ovšem medián mezd. Ten byl za stejné období 29 127 korun. Polovina zaměstnanců bere více, polovina méně.
Mzdy v Praze táhnou nahoru specializované pozice
Nejvyšší mzdová hladině je v Praze, a to s velkým odstupem. Zde průměr za druhý kvartál letošního roku dosáhl na 42 297 korun. To je hodně vysoké číslo. Nicméně vysvětlení je poměrně jednoduché.
„Vyšší úroveň mezd v Praze je dána tím, že zde sídlí ústředí firem, a tím pádem je tu i vyšší zastoupení lidí na manažerských a vysoko příjmových postech,“ vysvětluje Michal Novák z portálu Profesia.cz. V metropoli je zároveň i více příležitostí v bankovnictví, IT a business službách. „To vše statistický průměr zkresluje,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu z ManpowerGroup.
Nejvíce berou v IT, bankovnictví a ve vědě
Nejvyšší průměrnou mzdu mají zaměstnanci v oboru IT. Platí to zejména u IT specialistů a vývojářů. Jejich průměrné platy se pohybují nad 70 tisíci korunami. Pomyslná druhá příčka patří s průměrem 63 tisíc korun obchodníkům, jejich hlavní složku mzdy ale tvoří zpravidla odměny.
Na 3. místě jsou specialisté v oblasti vědy a techniky s průměrem necelých 55 tisíc korun. A na některých konkrétních pozicích jsou samozřejmě ještě vyšší. Například lékařský poradce (medical advisor) ve farmaceutickém průmyslu tak podle údajů portálu Platy.cz bere průměrně přes 75 tisíc korun.
Vysoké průměrné mzdy jsou také v bankovnictví a pojišťovnictví. Podle dat ČSÚ přesahují dosahují bezmála 64 tisíc korun. Dosáhnou na ně však jen zaměstnanci na vyšších či specializovaných pozicích. „I klasičtí bankéři si ale mohou vydělat 40 až 100 tisíc korun měsíčně,“ popisuje Halbrštát. Je to dáno tím, že velkou část jejich mzdy tvoří provize. Záleží tedy na tom, jak jsou šikovní. „Mzdy zaměstnanců na pokladnách bank se však pohybují mezi 25 až 35 tisíci korunami,“ poukazuje na realitu Halbrštát.
A oblastí s nadprůměrným růstem mezd je rovněž automobilový sektor. Například ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi činila již loni průměrná hrubá mzda zaměstnance, který je odměňován na základě tarifů, 51 275 korun.
I na stejné pozici se mzdy mohou výrazně lišit
Faktem ale je, že téměř 70 procent zaměstnanců v soukromém sektoru na průměrné mzdy nedosáhne. A když ano, tak mnohdy jen díky různým příplatkům. Například základní mzda řidičů MHD se pohybuje okolo 30 tisíc korun, se všemi příplatky za noční a státní svátky si ale mohou přijít i na 45 tisíc korun.
Mzdy lidí pracujících ve službách jsou v rozmezí 24 až 37 tisíc korun. „Zejména v Praze se pak mohou mzdy číšníka či servírky vyšplhat i na 50 tisíc korun,“ doplňuje Halbrštát.
Samostatnou kapitolou jsou pak platy státních úředníků, které se řídí tabulkami. I zde je rozpětí velké. Pro výpočet je důležité vědět v jaké platové třídě je úředník přiřazen a doba jeho praxe na úřadu. „Nejnižší platová třída s praxí do jednoho roku je 13 160 korun, úředníci v nejvyšší platové třídě s praxí nad 34 let pak pobírají základní plat ve výši 64 130 korun,“ popisuje Halbrštát. Další složku platu státních úředníků pak tvoří příplatky za vedení a další zvláštní příplatky.
V průměru jsou platy státních úředníků na 35 tisících korunách, což je podobné jako u administrativních pozicí v soukromém sektoru. Ve státní správě, ale také dalších oblastech veřejného sektoru, tedy ve zdravotnictví a školství, rostou mzdy nejrychleji.
Rychlý růst mezd zaznamenaly v posledních třech rovněž ty nejméně kvalifikované pozice, protože potřebovaly nabírat velké množství lidí. Nyní už ale nábory nejsou tak intenzivní.
Vyšší mzda za lepší výkon
Tlak na mzdy ale přesto neklesá. Odborníci proto odhadují, že mzdy ještě dále porostou. Již ale ne tak rychle jako doposud. A určitě ne plošně. „Nechceme zaměstnance přeplácet na základních mzdách. Našim cílem je odměňovat za výkon, proto máme progresivní variabilní složku mzdy,“ popisuje Kateřina Lukášová, HR ředitelka společnosti Sazka. Revizi mezd přitom firma dělá jedenkrát ročně, individuálně na základě výkonu a potenciálu zaměstnance.
Každoroční revize mezd probíhá také v dalších společnostech. „Snažíme se o to, aby naše společnost byla konkurence schopná na trhu práce, avšak současně cíleně řídíme růst nákladů tak, aby produktivita práce rostla,“ vysvětluje Kateřina Krist, HR manažerka BNP Paribas Cardif Pojišťovny. Mzdy proto zvyšují individuálně. „Každý z manažerů má možnost rozdělit celkové procento navýšení mezi členy svého týmu podle individuálního přínosu,“ doplňuje Krist.
Stejně smýšlí také v další pojišťovně. „Jedním z faktorů při navyšování mezd je situace na trhu práce, nemůžeme si dovolit nebýt konkurenceschopní,“ říká Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny. „Na druhou stranu ale musíme zůstat profitabilní, takže do nějakých pomyslných závodů se pouštět nechceme.“ Každoročně proto vyhodnocují, jaké mzdové úpravy si vzhledem k výsledkům společnosti mohou pro nadcházející rok dovolit. Nárok na zvýšení mzdy ale není ani u této firmy automatický.
Firmy si hlídají mzdy u konkurence
V podstatě totéž potvrzují i všechny další oslovené firmy. „Vývoj mezd šel poslední dobou rapidně nahoru. Pokud nechceme o zaměstnance přijít, musíme mzdy zvyšovat,“ říká Tereza Čechová, HR manažerka architektonicko-projekční kanceláře Obermeyer Helika. Při zdražování služeb, potravin či cen nemovitostí se podle ní není čemu divit. „Není možné, aby se mzdy nehýbaly a ostatní stále zdražovalo. Je to začarovaný kruh a nezastavitelný proces zároveň,“ konstatuje Čechová.
Přesto u jejich společnosti při navyšovaní mezd hrají roli především výsledky firmy. A pak samozřejmě pracovní výsledky, ochota či loajalita zaměstnance k firmě. V tuto chvíli ale mají jejich zaměstnanci podobné mzdy jako u konkurenčních firem.
Rovněž developerská společnost Passerinvest Group má mzdy velmi podobné jako u konkurence. Automaticky je navyšují plošně pouze o roční inflaci. „Důvodem pro individuální navýšení mzdy může být odborný růst zaměstnance, dorovnání s úrovní mezd u konkurence nebo jasný signál o tom, že je daný pracovník pro nás relativně obtížně nahraditelný,“ popisuje Vladimír Klouda, výkonný ředitel Passerinvest Group.
Celkově ale současné rychlé tempo růstu mezd nepovažuje za zdravé. „Trochu mi to připomíná rok 2007, kdy bylo těžké sehnat kvalitní lidi a kandidáti si kladli často nesmyslné požadavky na výši mzdy. O dva roky později se však situace výrazně otočila,“ dodává Klouda.
Plošné zvyšování u nižších pozic
V mnoha případech firmy volí, co se týče zvyšování mezd, různé strategie podle konkrétních pozic. Například firma Footschop v případě většiny pozic nemá nastavený automatický systém zvyšovaní mezd. „Výjimku jsou ale třeba zaměstnanci skladu, kde v dnešní situaci pociťujeme potřebu motivovat lidi vidinou možnosti finančního přilepšení postupem času,“ říká Michal Tóth z Footshopu. Tlak pocítili, stejně jako většina firem, rovněž při růstu mezd v IT, kde se chtě nechtě museli přizpůsobit tržnímu standardu.
Podobný přístup má také startupová firma KetoMix. „Je logické, že mzdy a mzdová politika se liší třeba u našich skladníků, kteří mají fixní plat a k němu bonus za každý správně zabalený a odeslaní balík KetoMix jídel a třeba marketingového nebo online týmu. Zde jsou platy víceméně fixní, a pokud je pracovní výkon výborný, oceňujeme zaměstnance bonusy,“ popisuje Martin Špaček, jednatel značky KetoMix. Skutečným odborníkům, kteří značku sunou dopředu, zkrátka rádi zaplatí.
Jinak ale současný trend růstu platů považují za neudržitelný. „V současnosti vidíme, že lidé očekávají nadprůměrné platy i za podprůměrné výkony. A to se rozhodně musí změnit,“ zdůrazňuje Špaček.
Mzdy ve výrobní sféře už zřejmě dosáhly stropu
Snad ještě více toto platí u výrobních a řemeslných firem. Přece jenom se začíná projevovat určité ochlazení trhu. „Některé podniky již začínají utlumovat výrobu nebo dokonce i propouštět,“ říká Novák. Doplňuje, že zatím se jedná jen o jednotlivé případy, zejména v odlehlejších regionech. Stejný trend potvrzuje i aktuální průzkum Grafton Recruitment.
„Stavebnictví již z tohoto nezdravého růstu mezd přibrzďuje,“ říká Jiří Bonk ze stavební společnosti Wirtuuu. „Mzdy jsou teď u nás už nastaveny tak vysoko, že soudný člověk od nás pryč nejde, jenom když je vyhozen.“ Doba nezřízeného přeplácení lidí už podle něj skončila. Peníze tak aktuálně přidávají jen individuálně. „Řídíme se při tom heslem, odměň produktivní lidi a dostaneš produkci,“ dodává Bonk.
Stejně to vidí i další firmy. „Aktuálně pracujeme na změně mzdové politiky. Snažíme se, aby se ve mzdě projevila snaha a zaměstnanci, kteří jsou více aktivní, měli možnost si i více vydělat,“ uvedl Tomáš Skopový, marketingový ředitel společnosti DF Partner z Neubuzi u Slušovic, která vyrábí autochemii. Dodává ale, že vždy nabízí pouze takové mzdy a benefity, které si firma může dovolit dlouhodobě.
